Sdílená ekonomika je konečně i v České republice velkým tématem. Řešíme taxislužbu, Uber, sdílené bydlení typu Airbnb a podobně. Je to nevyhnutelný trend, proti němuž mohou například taxikáři protestovat, ale to je tak vše, co se dá se sdílenou ekonomikou dělat. Jde o evoluční ekonomický proces, který se nedá zastavit. A regulaci se tento druh ekonomiky díky náskoku před státním aparátem bude vyhýbat.
I když to tak někdy, obzvláště podle zpráv z médií, nemusí vypadat, nacházíme se ve zlatých časech novodobé historie. To není žádné „sluníčkářské“ tvrzení, ale fakt, který se opírá o světové statistické údaje. Životní úroveň se za posledních 50 let výrazně zvýšila a podíl globální populace žijící v naprosté chudobě (příjem pod 1,25 USD na den) naopak výrazně klesl.
Zároveň se snížila úmrtnost kojenců a globální gramotnost výrazně vzrostla. Vyspělé technologie, které byly ještě před pár lety pro většinu lidí příliš drahé, již tvoří běžnou součást našich životů, a to i rodin s nižšími příjmy. Hlavně díky pozitivním světovým trendům, jako je růst životní úrovně a technologický pokrok, začínají vznikat nové služby a odvětví ekonomiky a obchodu, které bychom ještě před pár lety považovali za sci-fi.
Propojení lidí nabízí nový sdílený svět
Jednou z oblastí, která se těší nejrychlejšímu růstu na globální úrovni, je takzvaná sdílená ekonomika. Jedná se o služby, které prostřednictvím online platforem (mobilní aplikace nebo internetové stránky) propojují poptávku s nabídkou konkrétních lidí.
Jde o služby v odvětvích jako autodoprava, ubytování, tzv. „freelancing“ (odborníci na „volné noze“), servis domácností, hlídání dětí nebo domácích mazlíčků i půjčování peněz mezi lidmi. V zahraničí fungují také služby, jako je půjčování oblečení a šperků podle vašeho vkusu nebo potřeby pro konkrétní událost. To vše za měsíční paušál. Ojedinělé není ani sdílení jídla například mezi sousedy, kdy dáte vědět, co se chystáte vařit a s kolika lidmi byste se o svůj gurmánský um rádi podělili.
Rozvoj díky výhodám
Rychlost rozšiřování těchto platforem nabírá ve státech Evropské unie i jinde ve světě na velkých obrátkách, což má mnoho různých důvodů. Jsou to třeba přijatelnější ceny, větší dostupnost nebo lepší přehlednost oproti „tradiční“ nabídce zboží a služeb.
Statistiky nám ukazují, že například růst obratů na těchto platformách v rámci EU se pohybuje mezi 80–100 % ročně. Dokazuje to i fakt, že obrat, který se v roce 2013 rovnal 1 miliardě eur, se o dva roky později vyšplhal už na 3,8 miliardy.
Čísla a zjištěná fakta celkově podporují názor, že sdílená ekonomika se stala výrazným socio-ekonomickým trendem, který od základu mění nejen způsob našeho myšlení a života, ale také úroveň vzájemné komunikace a důvěry.
Peníze zůstávají u těch, co nabízejí
Možná si říkáte, proč by většinu z nás jakožto koncové zákazníky měl zajímat nějaký růst objemu tržeb na platformách sdílené ekonomiky? Tady je důvod: V průměru 85 % z tohoto zmiňovaného objemu peněz jde totiž přímo konkrétním lidem, kteří svou službu nebo věc ke sdílení poskytli.
Při současném už celkem širokém záběru možností, jak se o své služby podělit s dalšími lidmi, může tedy sdílená ekonomika pro každého z nás znamenat poměrně zajímavé finanční přilepšení. Finanční stránka ale není jediný důvod, proč lidé považují sdílenou ekonomiku za zajímavou. Sdílení je také o komunitách, budování důvěry, dostupnosti nových možností, nových kontaktů, ale i zábavě.
Jak se zapojit?
Třeba se i vám myšlenka sdílené ekonomiky líbí, ale nevidíte možnost, jak se konkrétně vy můžete zapojit. Stačí se rozhlédnout kolem sebe nebo se zamyslet, jaké všemožné věci doma máte a kolik procent času je skutečně používáte. Proč? Protože se vždy najde někdo, kdo by danou věc zrovna potřeboval, a je ochoten vám za její vypůjčení zaplatit. Půjčováním se vám postupně vrací vaše počáteční investice do hmotných věcí a ještě uděláte službu jiným lidem, kterým se nevyplatí si daný předmět kupovat.
Tímto modelem získávají nejen lidé, ale také naše životní prostředí, které můžete šetřit právě prostřednictvím snižování konzumu a naopak většího využití už jednou vyrobených věcí. Rychle rostoucí sdílená ekonomika tak přináší alternativu k tradičnímu modelu služeb, kde zákazník a jeho skutečné potřeby mnohdy nejsou na prvním místě. Přispět ke vzájemné spokojenosti může úplně každý, například skrze zmiňované nevyužité předměty v našich domácnostech. A ruku na srdce – v každé domácnosti se nějaké takové předměty najdou.