„Pro nás představují zhruba stejné nebezpečí jako albánská armáda,“ řekl v roce 2010 ředitel Time Warner Jeff Bewkes o společnosti s ručením omezeným jménem Netflix, který nedlouho předtím začal za malý poplatek streamovat staré filmy a televizní show internetovým předplatitelům. Před týdnem prodal Bewkes celý Time Warner (HBO, filmové a televizní studio Warner Brothers a Turnera,TNT, CNN) technologickému obru AT&T za 85 miliard dolarů, aby omezil ztráty plynoucí ze streamování.
Výsledný produkt je něco nevídaného a strašidelného. AT&T je telekomunikační obr, který skrze své „potrubí“ (jak vtipně říkají Američané) obsluhuje 170 milionů předplatitelů mobilního připojení, pevných linek a kabelové či satelitní televize (U-verse, DirecTV). Budoucí tržní cenu zfúzovaného oligopolu zatím nelze ani odhadnout, ale pro ilustraci uveďme, že součet zadlužení obou firem naroste po fúzi na čtyři biliony korun, což je více než dvojnásobek celkového zadlužení ČR.
„Pro nás představují zhruba stejné nebezpečí jako albánská armáda“ řekl v roce 2010 ředitel Time Warner Jeff Bewkes o Netflixu. Dnes Bewkes prodal celý Time Warner, aby omezil ztráty ze streamování.
Jenže to je teprve začátek. Když dal antimonopolní úřad fúzi, jež vrací USA někam do předválečné éry monopolů a „vertikálního“ fúzování (AT&T nyní vlastní „trubky“ i obsah zároveň, takže šikovně propojila různé články dodavatelského řetězce), v polovině června zelenou, odstartoval tím s největší pravděpodobností nukleární reakci. V příštích dvou letech se asi dočkáme toho, že zfúzují T-Mobile a Sprint, CBS a Viacom, na prodej budou Sony Pictures i Metro Goldwyn Meyer. O filmová a televizní studia Foxu se už teď perou Walt Disney s dvojkou na trhu placených televizí a největším internetovým poskytovatelem Comcastem.
Fúzománie
Co trochu zaniklo v povyku kolem AT&T, je fakt, že tato fúze proběhla vlastně ještě civilizovaně. Ministerstvo spravedlnosti ji podle antitrustového zákona žalovalo a musel ji nakonec schvalovat federální soud, ačkoli si soudce téměř vykloubil čelist, aby vyhověl právníkům telekomunikačního obra (ten loni zaplatil asi 600 tisíc i osobnímu právníkovi amerického prezidenta Michaelu Cohenovi). Nakonec fúzi schválil s absurdním zdůvodněním, že slučováním se „stará média“ (disponující vlastnickými právy a šířící obsah technologií 20. století) musí bránit superkreaturám typu Alphabet (Google) a Facebook, které jim trhají stále větší reklamní sousta od úst. „Soudce došel k závěru, že veřejný zájem nejlépe uhájí tak, že proti Godzille postaví Rodana, další obludu,“ napsal Guardian.
Je pravda, že superkreatury toho v nedávné době spolykaly také dost. Microsoft koupil LinkedIn, Facebook WhatsApp, Amazon koupil Whole Food. V loňském roce proběhlo 50 tisíc fúzí a předloni také 50 tisíc, aniž by je ministerstvo spravedlnosti žalovalo. Letos utratily velké ryby za menší už 2 biliony dolarů, což je absolutní rekord. Technologické firmy tak jen následují vývoj, který předtím v USA nastolily aerolinky, nemocnice nebo farmaceutické firmy. Jejich příklad ukazuje, že fúzování obvykle neprospívá skoro nikomu, vyjma Goliášů a investorů, kteří těží z monopolní cenové politiky.
Proč chtít šedesát dolarů za 60 streamovacích kanálů, když můžeme chtít osmdesát?
Ta začíná nenápadně. Kdysi třeba nikdo neplatil „poplatky za nadměrná zavazadla“ (baggage fee). Pak je zavedla jedna aerolinka a ostatní se rychle přizpůsobily. Již v blízké budoucnosti se někdo v AT&T zeptá: Proč chtít šedesát dolarů za paušální nabídku 60 streamovacích kanálů, když můžeme chtít osmdesát? Konkurenční Comcast se rychle přizpůsobí. Zákazník bude platit více peněz za méně služeb. Tvůrci a malá studia budou mít menší výběr mezi potenciálními kupci svých produktů. Zaměstnanci budou pracovat za nižší mzdy a odbory budou mít menší vyjednávací sílu.
Střední třída se opět o něco smrskne ve prospěch akcionářů a investorů. Malé tvůrčí dílny v Hollywoodu budou mít na vybranou mezi dvěma možnostmi: živořit, nebo se nechat spolknout. Dělat jen jeden produkt se přestane vyplácet. Jak ukázal příklad služby Spectrum, na zákazníky kromě vyšších cen čekají také call centra s neprůstřelnými zákaznickými linkami a roboty.
Buy or Die
Jiná věc je, jakou mají tradiční média k politice Buy or Die („fúzi nebo život“) vlastně alternativu. Sledovanost televizí loni klesla o 8 procent, v případě dětských kanálů dokonce o 20 až 29 procent. Je zřejmé, že děti už nechtějí koukat na kabelovky. Miliony lidí v posledních letech drahé televizní balíčky odhlásily. „Tenhle svět patří Netflixu, stará média v něm jen přežívají,“ napsal na začátku června Bloomberg.com.
Jedenáct let stará aplikace, která za 11 dolarů měsíčně umožňuje streamovat neomezeně obsah velkých televizí, přeskakovala v poslední dekádě na žebříčku nejcennějších mediálních společností jeden konglomerát za druhým – nejprve CBS, potom Time Warnera, Foxe, Comcast, a nakonec i Disneyho. Když letos zhodnotila své akcie meziročně téměř o sto procent a její tržní hodnota vzrostla z 83 na 153 miliard, ocitla se nečekaně na vrcholu žebříčku.
„Tenhle svět patří Netflixu, stará média v něm jen přežívají.“
Goliášové měli Netflix rádi, dokud byl největším odběratelem jejich obsahu. Avšak letos Netflix nabízí už 700 produktů z vlastní dílny (včetně seriálů jako House of Cards). Godzilly a Rodanové došli k závěru, že uchránit své zisky při klesající sledovanosti mohou pouze tak, že založí vlastní streamovací službu a všem ostatním zdraží svůj obsah. Jelikož získat 125 milionů předplatitelů, jimiž dnes ve 190 zemích světa (vyjma Číny, Severní Koreje a Sýrie) disponuje Netflix, nebude vůbec snadné, oligalopoly ji svým zákazníkům jednoduše vnutí.
Reklama
Tržní cena Netflixu je sice impozantní, ale sama o sobě je jen funkcí, která zobrazuje očekávání investorů, přičemž výdělky společnosti jsou ve srovnání s Goliáši nepatrné. Kromě toho Netflix každý měsíc „propálí“ skoro miliardu za tvorbu vlastního obsahu, jejž pak šíří skrze „cizí potrubí“, zatímco Goliášové to samé za stejnou dobu vydělají prodejem licencovaného obsahu. Ve prospěch malého Davida ovšem hovoří všechny současné trendy a také znalost koncových zákazníků, kteří vykazují vysokou labilitu, zatímco Goliášové jsou naopak strnulí a zadlužení.
Nečekaná disrupce
Netflix tak dlouho usiloval o disrupci, až se mu nakonec asi podaří zbořit celý stávající systém, ovšem docela jinak, než si to zastánci volného trhu a co největší konkurence představovali. Jeho fundamentální sázka na to, že vysoké marže z placené televize budou zanedlouho minulostí, nejspíše vyjde, jenže za cenu zdražování streamované televize. A základní poučka ekonomických liberálů, že všechna tržní rozhodnutí mají činit pouze prodejci a kupující bez zásahů jakéhokoli prostředníka, dostane zabrat.
foto: Shutterstock
