Když britská turistka Sheila Sillery-Walschová navštívila v červnu 2014 historický vězeňský ostrov Alcatraz V San Francisku, tvrdila, že na svůj iPhone zachytila obrázek ducha. Na fotce, která vypadá jako prázdná cela, je vidět rozmazaná černobílá postava ženy. Shilina fotografie byla zveřejněna v několika britských médiích. Tehdy se jednalo o první případ, kdy se nějaký mysteriózní obrázek objevil na chytrém zařízení.
Reklama
Normálně by mě příběh s paranormálními aktivitami vůbec nezaujal. Nejsem z těch, kdo se bojí zůstávat na opuštěných místech, a plíživé paranoidní myšlenky mě ani po hodinách samoty většinou nedostihnou. Poté, co jsem se před nějakou dobou přestěhovala do starého domu v centru Prahy, mě představa toho, že by v domě mohlo „strašit“, ani jednou nenapadla.
Snímek Sheily Sillery-Walschové z Alcatrazu z roku 2014
Když mi pak soused z vedlejšího bytu před pár dny vyprávěl, že u sebe doma hrál šachy s „neviditelnou osobou“, která před zraky jeho přátel proti němu táhla s figurkou, vysvětlila jsem si to jako skupinovou halucinaci. O pár dní později jsem se ale z jinak klidného spánku začala s hrůzou budit i ve svém bytě. Začala jsem podezíravě naslouchat podivným nočním zvukům a v obrazech na stěně jsem rozpoznávala děsivé obrysy. Opravdu se po půl roce poklidného bydlení začaly probouzet „temné síly“? Nebo jsem jen pustila uzdu vlastní fantazii?
Návrat pověr
Nedávné studie uvádějí, že velká část populace na duchy věří, někteří vědci dokonce současné období označují za návrat paranormálních pověr do západní společnosti. Průzkum agentury IPSOS uvedl, že 42 % Američanů v duchy věří, v Británii je to dokonce 52 %. A vzkvétá také odvětví paranormálního turismu – jen v Anglii je 10 tisíc lokalit, ve kterých „straší“, a tamní stránka HauntedRooms.co.uk dokonce nabízí seznam „prokletých“ hotelů pro cestovatele, kteří hledají nevšední dobrodružství.
Asijští duchové mohou být požádáni o uzdravení nemocných, o pomoc s výhrou v loterii, o ochranu při cestování či při těhotenství.
Termíny „duch“ a „duše“ (ang. ghost a spirit) jsou v některých jazycích identické, v češtině ale termín „duch“ představuje duši zemřelé osoby, která se může zjevit živým. V Asii jsou duchové charakterizováni jako neutrální a mohou se objevit během různých rituálů, nebo když jsou k tomu vyprovokováni. Asijští duchové mohou být požádáni o uzdravení nemocných, o pomoc s výhrou v loterii, o ochranu při cestování či při těhotenství.
Navzdory vědě
Asiaté si stejně jako lidé ze Západu zachovali svou víru v duchy, a to navzdory nárůstu vědy, skepticismu, sekularismu a veřejného vzdělání. I v takovém Japonsku, kde je sekularismus velmi silný, je víra v duchy velice rozšířená. Nějaký nadpřirozený jev tam podle průzkumu rovněž zažilo velké procento lidí.
Pokud předem v duchy věříte a později je vám řečeno, že je dané místo prokleté, tak je také podle průzkumů větší pravděpodobnost, že si daný jev vysvětlíte jako paranormální. Turisté, kterým bylo během studie řečeno, že se na místě nedávno odehrála nějaká nadpřirozená aktivita, po skončení výletu skutečně zaznamenali více neobvyklých zážitků.
Hrdinové americké reality show Ghost Hunters, který se v USA vysílal od roku 2004
Další studie přišla s tím, že když slyšíme o paranormálních událostech, obzvlášť když příběh přijde od důvěryhodného zdroje, tak se naše víra v dané události ještě utvrdí. Televizní vysílání v USA a ve Spojeném království jsou plná „duchařských“ reality show jako Ghost Hunters či Ghost Adventures. Zvýšené sledování takových pořadů rovněž zvyšuje víru lidí v nadpřirozené úkazy. „Jde o to, že se lidé tímto způsobem snaží pochopit jevy, které jim připadají nevysvětlitelné,“ říká profesor psychologie Christopher French. „Takže ty zvuky a obrázky třeba normální vysvětlení mají, ale lidé si je nedokážou představit.“
Spánková paralýza
Podle Frenche jsou halucinace ve zdravé populaci mnohem běžnější, než si lidé uvědomují. V té souvislosti poukazuje i na takzvanou spánkovou paralýzu, která nastává, když se někdo vzbudí během REM fáze spánku a nemůže se hýbat. Lidé si často myslí, že je během ní někdo dusí či jinak ovládá. Studie prokázaly, že 30–40 % lidí zažije spánkovou paralýzu alespoň jednou za život.
I když nám přijde představa duchů strašidelná, v širším kontextu nám poskytují důkaz o nesmrtelnosti duše
Autor knihy Věřící mozek Michael Shermer argumentuje tím, že lidé mají tendenci hledat a vidět vztahy a spojitosti. A to dokonce i tam, kde neexistují. Z evolučního hlediska je to totiž pro nás výhodné. Za vírou stojí ale také emoční motivace. Mnohým z nás se nelíbí představa vlastní úmrtnosti. I když nám přijde představa duchů strašidelná, v širším kontextu nám poskytují důkaz o nesmrtelnosti duše, tvrdí Shermer, který je zároveň šéfredaktorem časopisu Skeptic.
Být skeptický ke všem paranormálním jevům je ale trochu nudné. Možná časem sice někdo přijde s technologickým vysvětlením, proč se obrazce podobné lidským postavám na fotkách objevují, ale stejně tomuto vysvětlení nebudou věřit všichni. Pořád totiž může jít prostě o duchy.
foto: Shutterstock, zdroj: The Atlantic
