Pokud se vám jako jedněm z mála podařilo dosáhnout dokonalé rovnováhy mezi prací a osobním životem – gratulujeme! Pravděpodobně se teď cítíte odpočatí, vyrovnaní, trávíte dostatek času s přáteli a rodinou, zdravě jíte, cvičíte, meditujete a jste úspěšní v práci.
Reklama
I když ne tak docela. Podle americké spisovatelky a právničky Ephrat Livniové jste totiž s největší pravděpodobností v každé z těchhle věcí úspěšní tak nějak napůl.
Priority, priority
Rovnováha se přeceňuje. Jde o kulturní mýtus, o kterém všichni bouřlivě diskutují. Má být klíčem ke spokojenému a zdravému životu, ovšem honba za work-life balance, jejímž cílem by měl být klidnější a vyrovnanější život, je pak spíše jen další stresující položkou na nekonečném seznamu věcí, které bychom „měli“.
Honba za work-life balance je jen další stresující položkou na nekonečném seznamu věcí, které bychom „měli“.
Jak říká Arianna Huffingtonová, zakladatelka Huffington Post, bývalá workoholička, dnes kazatelka evangelia klidu a relaxu, a nedávno taky CEO společnosti Tesla Elon Musk: všichni máme k dispozici jen omezené množství energie, proto bychom měli investovat náš čas moudře. Mít na paměti priority a brát v potaz nynější okolnosti našeho života. V různých jeho etapách svou pozornost věnujeme různým věcem a určité věci naopak odsouváme do pozadí. A i když třeba zrovna teď nejsme stoprocentně spokojení s tím, jak rozdělujeme náš čas a energii mezi osobní a pracovní záležitosti, neznamená to, že to za pár měsíců nebo let nemůže být jinak.
Idealistická snaha o dokonalost
Pravděpodobně nenásledujete příklad Elona Muska, který řídí čtyři společnosti, pracuje více než 120 hodin týdně a někdy ve své práci dokonce i spí. Ale kdo může říct, že je to špatně? Má toho na starosti opravdu hodně, a v mnoha případech je pravděpodobně on tím jediným, kdo to udělat může.
Nechceme tady obhajovat workoholismus, jen upozornit na skutečnost, že na věcech, do kterých dobrovolně investujeme tolik času, nám často nejvíc záleží a ostatní jsme pak ochotni dobrovolně obětovat.
Měl by Musk delegovat některé ze svých povinností? Byl by pak šťastnější? Možná. Ale Tesla, Muskova automobilová společnost, má problémy – a jak sám říká – na odpočinek není čas. Navíc je sám o sobě velmi intenzivní osobností a to, že pracuje na neuvěřitelných projektech do úmoru, se stalo jeho poznávacím znamením. O jeho nevyrovnaném životním stylu všichni vědí a je doslova ukázkovým příkladem toho, co to znamená mít drajv. Tohle je samozřejmě extrémní příklad, ale myslet si, že můžeme mít v životě všechno v perfektních dávkách, to je samo o sobě zraňující, vytváří to na nás totiž zbytečný tlak na snahu o dosažení nemožného cíle.
Zlatý střed
Průšvih celé snahy o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem je podle Ephrat Livni, americké spisovatelky a právničky, v tom, že vnímáme práci a život jako dvě od sebe vzájemně oddělené věci. Samotná formulace totiž implikuje, že práce není součástí života, ale něco od života odděleného, co mu svým způsobem stojí v cestě. Přitom obojí spojuje jedno důležité pojítko – totiž MY. My, s našimi základními hodnotami, potřebami, pocity a sny, které nosíme hluboko v sobě bez ohledu na to, jestli ráno vyrážíme do kanceláře nebo odpoledne na kurz kreslení.
Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, tak doporučuje používat spíš než slovo rovnováha slovo harmonie a dodává, že když je šťastný a spokojený v práci, projeví se to i na tom, jak se cítí doma a naopak.
Další možností tak je mluvit o práci a životě spíše jako o vzájemně propojených věcech. Hodně lidí tvrdí, že se jim podařilo najít rovnováhu mezi prací a životem, a zní to tak trochu, jako by našli rovnováhu mezi „svými dvěma životy“, tedy mezi tím osobním a pracovním. V realitě však pouze radikálně osekali své priority, takže se teď soustředí v podstatě jenom na pár věcí.
Nejlepší proto bude mít na paměti, že život máme jen jeden a práce je jen jednou z činností, které v něm děláme. Takže choďte spát, kdy potřebujete, cvičte, dejte si pauzu… a pokud vás otravuje, že přes víkend kontrolujete e-maily, nedělejte to. NIKDO VÁS NEVLASTNÍ. Chovejte se jako dospělí a přijměte odpovědnost za svůj život a za svou svobodu.
Chceme všechno a hned
Když chceme něco dělat, musíme tomu věnovat svůj čas a energii a – prostě to dělat. Pokud chcete být doktor, musíte na medicínu, atestace a jednoduše nebudete mít tolik času na poflakování s přáteli. Sedm let se pravděpodobně moc nevyspíte a dost často vám bude fakt na nic. To neznamená, že váš cíl je nesmyslný (soudě dle vašeho aktuálního životního stylu) nebo že za to nestojí. Je to stejné, jako kdybyste se chtěli stát spisovatelem. Za vaše tvůrčí úsilí vám nikdo nezaplatí. Minimálně ne ze začátku a možná, že vůbec nikdy. To znamená, že k psaní si potřebujete najít ještě práci, a to samozřejmě znamená, že nebudete chodit s kamarády na kafe a na koleni tam při tom dopisovat draft vaší knihy. To abyste ostatním a taky sami sobě dokázali, že svůj pracovní i osobní život dokonale zvládáte.
Pokud chcete zvládat několik prací, musíte mít disciplínu, a stejně budete muset něco obětovat.
Ale takhle to bohužel nefunguje. Budete muset být disciplinovaní, abyste po jedné práci zvládali ještě druhou, dost často sami se sebou a pravděpodobně prošvihnete i několik rodinných oslav. Když tedy v některých etapách svého života děláte spoustu práce proto, abyste si splnili své sny, nedostatek rovnováhy mezi prací a osobním životem nemusí být nutně nezdravý. Pokud svou práci milujete a je pro vás plná výzev, pravděpodobně se jí budete věnovat hodně a rádi, protože víte, že se vám vaše úsilí vyplácí a i vaše práce pracuje pro vás. Ale pokud vás vaše práce nudí nebo prostě nevidíte, jak zapadá do většího obrazu a jakým způsobem vám pomáhá směřovat ke splnění svých snů, budete mnohem silněji pociťovat potřebu úniku.
V každém věku trochu jinak
V různém věku a v různých částech našeho života potřebujeme různé věci a máme o trávení svého času rozdílné představy. Pokud máme štěstí, můžeme si sami vybrat, co a kdy chceme dělat. Ale častěji se nám věci spíš jen tak dějí a my na ně reagujeme a přizpůsobujeme své plány neustále se měnícím okolnostem. Pracujeme méně, když jsme nemocní nebo když někdo z naší rodiny potřebuje pomoc. Více pak zase před dovolenou a před termíny důležitých projektů.
Zkuste si určit priority, které by měly korespondovat s vašimi základními hodnotami, a na nich vystavět svůj osobně-pracovní život. Být rodičem a soustředit se na svou práci v marketingu, nebo na přátele a fitko. Pokud to zrovna teď dává smysl. Ať už si zvolíte jakoukoliv kombinaci, umožní vám být opravdu dobrými ve věcech, na kterých vám záleží, a mít ze svého života radost.
zdroj: Quartz at work