Další hranice marketingu budou brzy překonány. Firmy budou investovat miliardy dolarů kvůli studiu chování spotřebitelů. Půjde jim například o analýzu mimiky obličeje k určení emocí, které zákazník pociťuje, když se dostane do kontaktu s vybranou značkou. S čím se tedy můžeme brzy v praxi setkat?
Novinka na měření emocí už zasahuje například do průzkumu trhu v rámci filmového průmyslu. Taková studie je zpravidla kvalitativní a získané údaje jsou v podstatě ručně vyzobávány z průzkumů, recenzí a post-screeningových odpovědí. Studio Disney však používá zmíněnou moderní technologii k tomu, aby tvůrci zjistili, jak diváci reagují na filmy. Technologie konkrétně vytváří algoritmus, který dokáže rozpoznat složité výrazy obličeje, a dokonce prý umí předpovědět následné emoce.
Filmaři se nemusejí spoléhat na zpětné divácké reakce, které bývají zkreslené.
To vše díky infračerveným kamerám, které během projekce sledují diváky. Po pár minutách prý umělá inteligence dokáže předpovědět, jak bude daný divák reagovat na další scénu. Filmaři se nemusejí spoléhat na zpětné divácké reakce, které bývají zkreslené, a mohou pracovat s daty, která byla nasbírána přímo při projekci a která zachycují prožívání opravdových emocí.
Jak se vám líbí?
Využití technologie detekce emocí se přímo nabízí v oblasti digitální reklamy. Kellogg's je jen jedním příkladem nadnárodní firmy, která používá software společnosti Affectiva k testování reakcí publika na reklamy na své produkty, v tomto případě cereálie. Testovaným se prostě ukáže několik verzí reklamy a technologie může vybrat tu, na kterou diváci reagují s největší a stabilní angažovaností, nebo naopak tu, která na první zhlédnutí vyvolá nejvíce smíchu.
Marketingová rozhodnutí jsou pak řízena daty, posbíranými na testech mezi lidmi. Není divu, že firmy jako Affectiva jsou velmi obezřetné a zdůrazňují, že využívají pouze osobní údaje získané se souhlasem respondenta a že data mohou být kdykoliv smazána.
Velké firmy začínají používat detektory emocí i proto, aby u pohovorů odhalily případnou lež
Technologie pro detekci emocí může být využita i v náboru nových zaměstnanců. Gigant Unilever to dělá díky nástroji HI-VHI, který umožňuje hodnocení potenciálních kandidátů na základě faktorů, jako je jazyk těla a nálada. Při tom může společnost najít člověka, jehož osobnost a charakteristiky jsou pro danou práci nejvhodnější. Analýzou jazyku těla a výrazů v obličeji může algoritmus předpovědět, jak bude kandidát v určitých situacích reagovat. A může také zjistit, zda je kandidát schopen lhát, to vše díky porovnávání získaných projevů emocí.
Zkušenost na míru
Také videohry jsou navrhovány tak, aby v hráčích vyvolávaly emoce, které jsou důležité pro celkový prožitek ze hry. Dřív tvůrci her museli vytvořit přitažlivé prostředí a situace pro všechny hráče bez ohledu na jejich individuální vkus, preference a reakce. Nyní díky technologii rozpoznávání emocí vývojáři mohou hráčům doručit individuální zkušenost a zážitek, který je jim ušitý na míru. Videoherní thriller Nevermind využívá webové kamery pro sledování výrazu obličeje hráče. Podle jeho analýzy mění děj, může zvýšit obtížnost nebo ji naopak snižuje na základě úrovně strachu nebo úzkosti hráče, kterou odhalí.
Předstírat, že nelžeme na pohovoru, může být ale docela zábava. Dokud za nás na pohovory nezačnou chodit ony technologie.
Kde dále se technologie detekce emocí může uplatnit? Hovoří se o zdravotnictví, kde software na základě snímků obličeje může vyhodnotit potřebu podání léku nebo rovnou návštěvy lékaře, o automobilovém průmyslu, ve kterém je zajímavé sledovat emoce řidičů nově navrhovaných aut, o rozpoznání blížícího se usnutí ani nemluvě.
Reklama
Otázka je, jestli se u filmů a videoher, které na základě našeho výrazu dokážou předurčit naše emoce, nebudeme trochu nudit. Předstírat, že nelžeme na pohovoru, může být ale docela zábava. Dokud za nás na pohovory nezačnou chodit ony technologie.
foto: Shutterstock, zdroj: Econsultancy
