„Už dlouho mi hlavou hlodá téma, který jsem se konečně odhodlala říct do světa. A to je, že tenhle social svět je často (ne vždy, ale často!) MEGA FAKE,“ napsala do jednoho ze svých příspěvků Kristýna Dolejšová. Úspěšná blogerka a influencerka na Instagramu vyhlásila válku „instagramovým fejkům“ před necelými dvěma lety. A založila blog a instagramový účet Za normální holky, který sleduje víc než 100 tisíc (zřejmě hlavně) normálních holek.
Tenhle počin byl na svou dobu výjimečný tím, že obsah nepředstavoval jen ladné křivky krásek, ale prostě holky, takové, jaké jsou. Projekt Za normální holky zvítězil v kategorii Cosmo objev roku 2017 na Czech Blog Awards. Samotná Kristýna už má teď ale pocit, že na téma „miluju se taková, jaká jsem“, řekla víc než dost a nyní je to na normálních holkách samotných. Nyní se věnuje hlavně svému novému blogu Hello Christie. Kam se bude úspěšná „normální holka“ vyvíjet dál?
Jak vlastně blog Za normální holky vznikal?
Na začátku jsem samozřejmě nevěděla, že se to takhle vyvine. V té době, kdy projekt vznikal, jsem žila v Austrálii a měla jsem blog o cestování, který jsem si psala spíš pro sebe. Jednou jsem se naštvala a napsala na něj článek s titulkem „Za normální holky“, dala tam fotku, kde jsem nenamalovaná a neučesaná, s nahým břichem, a popsala, jak mi vadí, že se na Instagramu všichni přetvařují.
Sociální sítě dělají z dětí doslova asociální tvory, neumí už ani normálně komunikovat, znají jen smajlíky a emoji. Je to strašně zvláštní svět.
Pak jsem šla spát a druhý den to mělo asi 20 tisíc přečtení. Řekla jsem si, „aha, tohle je asi něco, co lidi potřebují slyšet“. Tak jsem napsala ještě pár článků a lidi to četli. Začalo mě to bavit a dávalo to smysl. Pak jsem se vrátila do Čech a vyhrála Czech Blog Awards a už to jelo.
Někde jsi řekla, že čteš skoro všechny komentáře, co ti lidé píší, a na spoustu z nich i odepisuješ. Má to smysl?
Určitě to smysl má, zpětná vazba je důležitá a ta komunikace s odběrateli je pro mě moc přínosná. Je pravda, že se někdy ukážou i zlé komentáře, ale já se těch lidí snažím ptát, co za jejich názorem stojí. Třeba i kvůli Dni offline mi lidé psali, že je to trapný a já jsem trapná. Vadilo jim, že lidi jsou nonstop online, ale zároveň mi nadávali za to, že se na to snažím poukázat. To je pak ztráta času.
Sociální sítě dělají z dětí doslova asociální tvory, říká Kristýna Dolejšová
Ale objevil se i někdo, kdo měl skvělý argument. Napsal, že přece existuje spousta věcí, které jsou pro nás nebezpečné, jako třeba alkohol, cigarety, cukr, fast foody, auta a další. A taky se přece dělá třeba den bez aut, abychom si připomněli, že to tak je. A je to pro dobrou věc. Všichni vědí, že tyhle věci nejsou dobré, a přesto máme celý život problém je omezit. Proto se dělají tyhle dny, aby se to lidem připomnělo. A stejně z toho někdo musí dělat úplnou kovbojku.
K čemu je tedy Den offline dobrý, když se pak druhý den zase vrátíme ke strojům?
Není to jen otázka toho jednoho dne. Je důležité, aby hlavně děti sociální sítě znaly, aby věděly, jak s telefonem pracovat, a nestaly se na něm závislé, ale na druhou stranu, aby z nich nebyli outsideři. Musí se to zkrátka naučit vybalancovat. Sociální sítě dělají z dětí doslova asociální tvory, neumí už ani normálně komunikovat, znají jen smajlíky a emoji. Je to strašně zvláštní svět.
A holky jsou na tom v tomhle světě hůř?
Jsou ohroženější. Já jsem sledovala spoustu krásných holek, které dřív přidávaly vkusný věci, romantický fotky v přírodě s hezkým oblečením a tak. A teď, když se jim podívám na profil teď, tak třeba vidím, že jsou na většině fotek polonahý, s kamarádkou se osahávají na pláži ve vyzývavých polohách a tak. Přijde mi to smutný.
Kristýna Dolejšová
Blogerka a cestovatelka, autorka úspěšného projektu Za normální holky, který vyhrál v Czech Blog Awards v kategorii Cosmo objev 2017. Kristýna žila 5 let v Austrálii, kde se naučila pozitivnímu přístupu k vlastnímu tělu, a po návratu do Čech se rozhodla pomoci k sebepřijetí i ostatním. Napsala knihu Bez filtru, která je její osobní zpovědí.
Takhle to totiž funguje, když jsi hezká oblíbená holka na Instagramu. Všimne si tě modelingová firma a osloví tě s nabídkou. Začíná to nevinně, focení oblečení, ale postupně na tebe začnou tlačit, přidá se focení plavek, pak nějaké spodní prádlo a pokračuje to vyzývavýma pózama, sexy videi a už v tom lítáš, ani nevíš jak. Za chvilku přijdou plastiky… Jako třeba u Alexis Ren. Přijde mi to nebezpečný. Já ty lidi nesoudím, ať si každý dělá, co chce, ale chtěla bych vědět, jestli jsou opravdu šťastný. Každopádně je zajímavý, kam až ty holky mohou zajít, aby si dokázaly, že mají nějakou hodnotu.
Co tě teď baví?
Já jsem se přestěhovala do Brna a vrátila se ke svému osobnímu blogu, protože jsem teď dva roky života věnovala ostatním lidem, všem jsem jenom pomáhala a už jsem se cítila vyždímaná. Pomalu se vracím k focení, k designu interiéru, chci napsat další knížku… Vůbec nevím, co budu dál dělat, čím se živit. Ale věřím tomu, že si něco najdu.
Mohla bys pomoct ještě třeba těm, kteří chtějí uspět na Instagramu. Je na to nějaký recept?
Já bych se každého nejdřív zeptala, proč se chce vůbec takhle proslavit. Pokud to někdo dělá proto, aby dostával peníze z reklamy, nebo nějaké věci zadarmo, tak neuspěje. Z takového obsahu je cítit, že to není upřímné. A lidi už to nebaví, jsou toho přehlcení.
Reklamu dělají dneska všichni. Myslím, že i proto měly úspěch Normální holky, tam reklamy nejsou. A také ten projekt možná dává něco do života, s něčím to lidem třeba pomůže. Já na blogu s holkama diskutuju, otevírám témata, která nemají s kým řešit.
Proč třeba člověk, který sedí u počítače, hraje nějakou hru, natáčí se u toho a nadává, vydělává více peněz než doktor?
Dneska to dělá spousta lidí pro peníze a některým lidem, kteří to blogují léta, to začalo vadit. Už to zkrátka není to, co bývalo. Někteří „influenceři“ jsou pro peníze schopní na těch videích udělat cokoliv, čím větší kravina, tím víc lidí to sleduje.
Reklama
A občas to může být i zlý, rasistický, není to už ani vtipný, ale urážlivý. A je to nesmysl. Proč třeba člověk, který sedí u počítače, hraje nějakou hru, natáčí se u toho a nadává, vydělává více peněz než doktor? Protože je to reklama. Vyrostla tu ale generace znuděných lidí, které tohle baví.
Není to taky generace osamělých lidí?
Asi jo. Naposledy jsem například napsala článek o samotě, o tom, že se spousta lidí cítí sama, že třeba jdeš do kavárny a každý sedí u svého stolu sám. A přitom všichni drží v ruce telefon a s nikým se nebaví.
Chci teď dělat už jen hezký věci, říká Kristýna Dolejšová
To je paradox dnešní doby, každý má spoustu přátel na Facebooku, ale stejně se cítíme sami. To je teď obrovské téma. Lidi jsou sami doma, koukají do telefonu a strašně se nudí.
Dá se s tím něco dělat? Třeba i na těch sítích?
Dá. Já jsem třeba nedávno oslovila desítky lidí, aby šli o víkendu na východ slunce. A chci organizovat víc takových akcí, dostat lidi ven od těch telefonů a negativity sociálních sítí. Cítím, že na něčem mám i trochu vinu já sama. Pořád na blogu řeším samé negativní věci, problémy, deprese, anorexie, zkažené vztahy... Jsem z toho unavená. Chci teď dělat už jen hezký věci.
foto: Michaela Cásková, zdroj: Blog Kristýny Dolejšové
