Open space kanceláře? Manažerský nápad, který se nepovedl

Během posledních desetiletí se objevilo a brzy zase zapadlo do zapomnění mnoho prapodivných výmyslů manažerů, tedy těch, kteří mají pod sebou zaměstnance a různými způsoby se jim snaží upravit pracovní podmínky. V rámci nápadu Six Sigma například zaměstnanci nosili barevné pásky (jako v karate), které byly dokladem toho, že byli vyškoleni v rámci příslušné metodiky. Stack Ranking zase podporoval lidi v tom, aby udávali své kolegy, což jim mělo přinést víc peněz na výplatní pásce. A nakonec můžeme jmenovat třeba Concensus Management, tedy zdlouhavé schvalování změn různými výbory ještě před vlastní implementací.

Tyto metody, jak si jistě umíte představit, byly ztrátou času a i peněz. Odborníci na řízení firem a lidí nyní začínají pomalu ale jistě připouštět, že do škatulky špatných manažerských postupů začneme řadit i budování open space kanceláří, tedy velkých neoddělených prostor, kde sedí a pracuje větší množství lidí. Studie z Harvardu nedávno ukázala, že "open space" spolupráci zaměstnanců spíš brání, než aby ji podporoval. Lidé spolu prostě mluví málo a méně často. Prostě nechtějí rušit ostatní.

Raději zprávy

Zajímavé je, že si zaměstnanci po přesunutí z klasických malých kanceláří do open space prostor začnou posílat více e-mailů a zpráv. Pokud tedy chceme, aby mezi sebou kolegové hodně mluvili, sdíleli zkušenosti, prostě spolupracovali, nejsou open space kanceláře tím pravým prostředkem, jak toho dosáhnout.

Člověk nic moc neudělá, protože ho ostatní ruší. A s nikým se na ničem nedomluví, aby nerušil ostatní

Předchozí studie, jež se těmito pracovišti zabývaly, ukázaly, že lidé v nich jsou sice méně produktivní, ale alespoň víc kooperují. To byl také důvod, proč mnoho firem ke kancelářím typu open space přistoupilo – chtěly, aby jejich zaměstnanci více interagovali.

Menší podlahová plocha

Nová harvardská studie celý předpoklad, který ospravedlňuje módní trend open space kanceláří, podkopává. Jediným vážným důvodem, proč by se měly firmy uchylovat k tomuto uspořádání pracovního prostoru, může tedy být už jen menší podlahová plocha, a tím pádem i nižší nájemné. I tento důvod ale lze velmi snadno smést ze stolu, protože finanční dopady ztráty produktivity jsou prý mnohem větší, než kolik firma ušetří na nájemném. A to i na lukrativních místech s opravdu drahým nájmem.

Pokud zaměstnanci budou používat e-mail a zprávy, aby mohli komunikovat se svými spolupracovníky, mohli by pracovat rovnou doma.

Důležitý je potom také fakt, že pokud zaměstnanci budou používat e-mail a zprávy, aby mohli komunikovat se svými spolupracovníky, mohli by pracovat rovnou doma, což firmu vyjde také levněji. V případě Kalifornie pak výzkumníci objevili další zajímavý efekt práce z domova. Zaměstnanci mohou bydlet ve vzdálenějších oblastech, kde je bydlení cenově dostupnější, což znamená, že pak vyjdou s nižším platem, než kdyby byli nuceni žít v místě s vysokými nájmy.

Raději z domu

Kalifornské firmy vynaložily miliardy dolarů na vytvoření open space pracovišť a čistý efekt přinesl jen další miliardy ztrát, co se produktivity týče. Velkým i menším firmám je nyní doporučováno zavádět spíš práci z domova nebo přestavovat open space kanceláře na menší prostory, kde budou mít zaměstnanci víc soukromí.

Pokud patříte mezi zaměstnance, kteří sedí po desítkách v open space kancelářích, možná nastal čas, abyste se zkusili ozvat. Šéfové sice nejsou rádi, když jim někdo připomene, jak drahého omylu se v souvislosti s naprojektováním mnoha pracovních míst do jedné obrovské kanceláře dopustili, ale na druhou stranu jde o šanci stát se tím, jehož hvězdná kariéra začala předložením důkazů o nesmyslnosti nápadu zvaného open space.