Miliony lidí v Ugandě opustily sociální média poté, co na ně byly uvaleny speciální daně, a to i na peněžní transakce prováděné prostřednictvím mobilních telefonů. Vláda speciální daní vyhlásila boj zbytečným a neproduktivním diskuzím na sociálních sítích, který se týká asi 60 online platforem včetně Facebooku, WhatsAppu a Twitteru.
Chce-li Uganďan tyto stránky využívat, měl by denně zaplatit daň ve výši 200 ugandských šilinků, což je něco přes korunu. Za tři měsíce po zavedení tohoto zvláštního poplatku počet předplatného internetu podle ugandské regulační komise klesl o více než 2,5 milionu. Tento propad počtu lidí využívajících internet přinesl obavy z ekonomických dopadů.
Kritici pak popsali daň jako pokus o omezení svobody projevu a varovali před jeho dopadem na ekonomiku.
V době, kdy byla daň uložena, David Bahati, ugandský ministr financí, tvrdil, že opatření má za cíl zvýšit příjmy do státního rozpočtu. Nicméně prezident Yoweri Museveni naopak prohlásil, že tímto opatřením sleduje omezení zbytečného tlachání na sociálních sítích. Kritici pak popsali daň jako pokus o omezení svobody projevu a varovali před jeho dopadem na ekonomiku.
Miliardy v tahu
Nedostatek obvyklých bankovních služeb v Ugandě totiž znamená, že mnoho lidí spoléhá na převody peněz prostřednictvím mobilních telefonů. Advokátka Irene Ikomu, která působí v hlavním městě Kampala, říká, že finanční přínos pro stát by ani nebyl výrazný. Naopak. Ve státě byl zavedením daně nepříjemně paralyzován finanční a technologický sektor.
Pohled na hlavní město Ugandy. Země může mít kvůli zdražení internetu problém
Počet lidí, kteří platili daň za stránky označené jako „Over the Top“, které si vláda zvolila, jelikož nabízejí hlasové a textové služby, klesl o 1,2 milionu. Hodnota transakcí s „mobilními penězi“ také klesla, a to téměř o čtvrtinu. Mobilními platbami přitom v Ugandě každý měsíc protéká v přepočtu několik miliard korun.
Zdaněná svoboda?
Poskytovatelé internetu propouštějí zaměstnance, protože jejich zákazníci nadávají na daň a ruší předplatné. Pro mobilní platby zároveň daň znamená snížení provizí poskytovatelů služeb, sociální sítě jsou více využívané na pracovištích. Odborníci na lidská práva tvrdí, že i když se jedná „jen“ o klesající statistiky týkající se využívání internetu, je vidět dopad daně na občanskou angažovanost a svobodu projevu.
Reklama
Během voleb v roce 2016 prezident Museveni nařídil, aby byla blokována sociální média, prý kvůli zastavení šíření zavádějících informací. To, že bylo tímto vlastně zastaveno šíření veškerých informací, vládu, jak se zdá, netrápilo. Advokátka Irene Ikomu předpovídá, že až v zemi nastanou další volby, budou sociální sítě opět plošně zablokovány.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
