O Zero Waste domácnostech se v poslední době mluví a píše poměrně často. Taková domácnost je vlastně pohádkové místo, kde se lidem daří žít bez odpadků. A tím myslíme úplně bez odpadků. Nejde tedy o to zbavit se jich tříděním. Recyklace není všemocná a například část plastu, který vyhodíte do žluté popelnice, stejně skončí na skládce nebo ve spalovně, protože se recyklovat nedá nebo se jeho recyklace nevyplatí.
Pokud recyklace nefunguje stoprocentně, jaké se nabízí řešení? Precyklace, tedy technika redukce odpadu předcházením jeho vzniku, jednoduše řečeno: Nejlepší odpad je ten, který se vůbec nevytvoří.
1. Udělejte inventuru popelnice
Takže se při jarní bilanci, jak jste na tom u vás doma, musíte podívat nejen do popelnice na směsný odpad, ale také do košů na odpad tříděný. Popelnice se směsným odpadem představuje samozřejmě největší problém, protože její obsah skončí s jistotou na skládce, nebo ve spalovně. Pokud ale třídíte a neděláte někde chybu, měla by vaše „černá“ zet prázdnotou.
2. Kompostujte, kdekoli chcete
Jestliže tomu tak není, tipujeme, že jste ještě nezačali (s odůvodněním, že přece bydlíte ve městě) separovat bioodpad, který tvoří zhruba 40 % celkového odpadu domácnosti. Přitom jste organické zbytky z kuchyně schopni sami nejen vytřídit, ale také efektivně zrecyklovat (tedy vlastně zkompostovat) a znovu využít. Znamená to, že se váš organický odpad opět změní v surovinu. Ve městě existují tři hlavní způsoby, jak to udělat: Objednáte si od Pražských služeb tzv. kompostejner, tedy hnědou popelnici (o objemu 120 nebo 240 litrů) a za poplatek (1 346 respektive 2 153 korun za rok) vám ji budou pravidelně vyvážet.
Vedlejším produktem komunitního kompostování je, že se seznámíte s lidmi, s nimiž byste se jinak na anonymním sídlišti pravděpodobně jenom míjeli.
Dokonce se můžete domluvit se sousedy a o náklady se podělit. Nevýhodou je, že cenný biomateriál, který se kompostováním promění v úrodný humus, skončí v městské kompostárně a vaše truhlíky ani květináče už ho nikdy neuvidí. Poněkud dobrodružnější způsob vede cestou komunitního kompostování. Jeho iniciátorem může být městská část, občanská iniciativa, firma nebo soukromá osoba. V každém případě se dá dohromady parta lidí, kteří si společně pořídí kompostér. Může stát na komunitní zahradě. V tom případě stačí kompostér zahradní. Může ale také stát ve veřejném prostoru. Tam se lépe hodí kompostér komunitní (velký výběr najdete na www.ekonakup.cz, více informací pak na www.kompostuj.cz). Pokud se chcete podívat, zda byste se ke komunitnímu kompostování nemohli někde přidat, klikněte na www.mapko.cz.
Kompostovat můžete i ve městě. Kompost můžete sdílet se sousedy, nebo doma s žížalami
Vedlejším produktem komunitního kompostování je, že se seznámíte s lidmi, s nimiž byste se jinak na anonymním sídlišti pravděpodobně jenom míjeli. Pro individualisty, kterým nevadí soužití se žížalami, je určené vermikompostování, k němuž potřebujete vermikompostér a násadu kalifornských žížal (vše koupíte opět na www.ekonakup.cz, více informací na www.kompostuj.cz).
3. Zkuste to bez obalu
Při pohledu do košů na tříděný odpad člověka napadne jediné slovo – obaly. Tenhle odpad vzniká zejména při nákupu potravin a existují dvě možnosti, jak se ho pokusit alespoň zredukovat, nebo dokonce úplně eliminovat. Je to trochu bojovka, ale s nadějnými výsledky! Nakupujete-li v klasickém obchodě, můžete si s sebou brát vlastní, opakovaně použitelné textilní sáčky (vyrábí např. Tierra Verde, koupíte na www.ekonakup.cz), do nichž lze nakoupit ovoce, zeleninu nebo pečivo. Maso si můžete nechat zvážit a zabalit do pergamenového papíru u pultu, vyhnete se tak „vaničkám“. O tom, že si domů nákup odnášíte v opakovaně použitelné síťovce, už snad nemá smysl mluvit.
Myšlenka, že každý nemusí mít vlastní auto, kolo, kancelář, kompostér ani zahradu, časem zřejmě podstatně změní způsob fungování lidí ve městě.
Ještě radikálnější variantu představují bezobalové obchody, v nichž si lze potraviny a ekodrogerii nasypat nebo nalít do vlastních přinesených nádob nebo sáčků. V Praze je nejznámější obchod s příhodným názvem Bez obalu, který už má dnes tři pobočky, nejnovější je nedávno otevřený Flořák (mezi Florou a náměstím Jiřího z Poděbrad). Na trochu jiný koncept sází obchod Vratné lahve, který prodává potraviny, drogerii a další suroviny ve vratných a opakovaně použitelných obalech.
Nakupovat se dá i bez obalu. Jen v Praze je řada prodejen, kde vám to, co potřebujete, naservírují do obalu vašeho
Momentálně provozují balírnu surovin, dvě prodejny a e-shop s celorepublikovou působností. Na spadnutí je také další zajímavá alternativa, kterou představuje systém MIWA. Jedná se o způsob distribuce potravin založený na opakovatelně použitelných transportních kapslích a in-store modulárních stojanech. Dobrým pomocníkem při hledání, kde nakoupit bez zbytečného vytváření odpadu, je mapa, na níž je momentálně zaznamenáno 1 430 takových míst.
4. Nesdílejte jen na Facebooku
Vsadíme se, že ve chvíli, kdy začnete používat tento princip, bude vás Zero Waste domácnost skutečně bavit. Sdílení totiž vnáší do hry lidský rozměr a má víc benefitů než nevýhod. Myšlenka, že každý nemusí mít vlastní auto, kolo, kancelář, kompostér ani zahradu, časem zřejmě podstatně změní způsob fungování lidí ve městě.
Řadu věcí nemusíte kupovat, vyhazovat ani vlastnit. Můžete je dostat, darovat nebo sdílet.
Pojmy carsharing, bikesharing nebo coworking jsou už dnes v Praze součástí denní reality. Třeba hned teď si můžete na vlastní kůži vyzkoušet výhody tzv. sdílené mobility. Například na elektrokole můžete vyrazit na komunitní zahradu, kde vám za drobný poplatek pronajmou záhon… A že nemáte semínka? Nevadí, vySWAPujte je v semínkovně!
5. Zjistěte, že nic nepotřebujete
Pokud se vám zdá, že jsme se v posledním odstavci příliš vzdálili skutečnosti, nemáte pravdu. Všechny příklady jsou reálné. Řadu věcí nemusíte kupovat, vyhazovat ani vlastnit. Můžete je dostat, darovat nebo sdílet. Po Praze existuje řada komunitních zahrad, kde si skutečně můžete obdělávat vlastní „políčko“ a pěstitelé skutečně zakládají tzv. semínkovny. Projekt semínkoven vznikl původně ve Francii a jeho cílem je svobodné sdílení osiva starých, krajových a jiných vzácných odrůd.
Reklama
Kromě semínek si ale s ostatními můžete vyměnit prakticky cokoli, a to buď prostřednictvím sociálních sítí, nebo naživo (což je mnohem zábavnější). Stačí se přidat do facebookové skupiny Swap Prague a napříště už vám nic neunikne. Všechno souvisí se vším, takže se výměny často konají v coworkingových centrech, kde lidé sdílejí nejen pracovní stoly, ale i nápady a myšlenky. Takže pokud jste ještě neochutnali, přijďte vyzkoušet SWAP třeba do pražského HUBu 25. května. Heslo zní: Zbavte se chytře věcí navíc, máte na víc!
foto: Shutterstock, zdroj: Ekodomov
