Profesionální hráč počítačových her je v českých končinách stále trochu exotický pojem. Pro Štěpána Macha je ale čas strávený za monitorem nejen zábavou, ale také tvrdou prací. „Snažíme se to přirovnat ke sportovním týmům. Pokud chcete být nejlepší, musíte trénovat,“ říká Štěpán Mach, člen týmu eSuba a zástupce České republiky na turnaji World Electronic Sports Games v Číně.
Může být hraní počítačových her full time job?
Pár hráčů by se u nás našlo, třeba celá eSuba sekce League of Legends. Snažíme se probojovat do Evropy a k tomu je potřeba, aby tomu člověk věnoval veškerý čas. U her jako Counter-Strike nebo právě League of Legends záleží na reakcích v rámci setin sekundy, a to prostě musíte natrénovat.
Poměr mezi lidmi, kteří se tím mohou uživit a kteří to hrají, je asi takový jako ve fotbale. V Česku hrají statisíce lidí fotbal a uživí se desítky.
Hearthstone je třeba karetní hra, která není tak moc časově náročná. Tam sice musíte plánovat, stavět balíčky, ale když to máte, nemusíte každý den osm hodin trénovat. Nepotřebujete postřehy a reakce, ale spíš logické myšlení.
Jak jste se vlastně k elektronickým sportům a týmu eSuba dostal?
Tým eSuba jsem sledoval už jako malý. Vznikl v roce 2004 a já hry hraju od roku 2009. A vždycky jsem jim fandil. Být členem takového týmu, to byla pro mě tenkrát velká výzva. Takže jsem zkontaktoval kapitána tehdejší sekce a řekl mu, že teď za nikoho nehraju, a jestli nepotřebujou někoho nového. Shodou okolností tehdy přestali dva lidé hrát, takže jsme se dohodli, že s nimi pojedu na turnaj v Hearthstone, a pak se uvidí. No a ten turnaj jsem vyhrál.
Já sám jsem rekreační hráč Hearthstone a vím, že se tam musí dost přemýšlet, vytvářet právě balíčky karet… Docela mě překvapuje, když říkáte, že zrovna tahle hra je méně časově náročná.
Nemusíte na sobě pracovat každý den, u těch ostatních her ano. Samozřejmě, když jedeme na turnaj, tak je potřeba vymyslet, co se teď zrovna hraje, vymýšlet strategie. Týden nebo dva předtím se musíme stoprocentně soustředit, abychom se umístili co nejlépe. Ale třeba teď v létě se žádná akce nechystá, tak u toho nemusíme sedět několik hodin denně.
Jak taková příprava vypadá?
V Hearthstone je devět různých ras, každá z nich má unikátní karty, které umožňují hrát určitým způsobem. Na každý turnaj si připravujete několik balíčků a záleží na formátu i na počtu lidí na turnaji. Popíšu dva formáty: Jeden z nich je conquest – Musíte vyhrát s každým hrdinou, kterého si na turnaj přinesete. Hráč si tedy zvolí čtyři balíčky a jeden z nich vám soupeř zakáže. A jeden vy jemu. Příklad: Vezme si mága a warlocka,druida a shaman a já nechci hrát proti mágovi, protože mé balíčky proti němu nebudou dobré, tak mu ho prostě vyřadím. Druhý formát je last hero standing - když s nějakým balíčkem vyhraju, tak si ho nechávám, a protihráč mění na jiný balíček, kterým se pokusí mě porazit.
Do turnaje musíte prostě vzít balíčky, které dokážou soupeřit se současnými meta balíky (nejlepší archetypy, třeba freeze mág nebo discard warlock – něco jako ve fotbale „prešovský beton“ nebo „totální útok“, pozn. aut.). Budu třeba vědět, že současná meta preferuje warriora, tak si vezmu čtyři balíčky, které poráží warriora. Můžu si tedy připravit nejlepší balíky a doufat, že jsou opravdu nejlepší a porazí všechno, nebo budu mít protistrategii a budu se chtít připravit právě na takového ultimátního hráče… Rozumíte tomu?
Ehm... Naprosto! Hlavně už chápu, proč je tomu potřeba obětovat tolik času, pokud se tím chcete živit.
Poměr mezi lidmi, kteří se tím mohou uživit a kteří to hrají, je asi takový jako ve fotbale. V Česku hrají statisíce lidí fotbal a uživí se desítky.
Vrátím se ještě k turnaji WESG, kde jste tým eSuba reprezentoval. To je oficiální turnaj?
Je to oficiální turnaj, který pořádá právě ona organizace World Electronic Sports Games. Jsou to vlastně takové asijské olympijské počítačové hry. O to jedno místo hrálo 300 hráčů ze střední Evropy, mně se povedlo vyhrát devět her v řadě, a tak jsem ho získal. Na turnaji samotném bylo 40 hráčů z celého světa, hrálo se o hodně peněz, prize money pool byl 200 tisíc dolarů.
Jak jste tam dopadl?
Ne zase tak valně, skončil jsem ve skupině na čtvrtém místě z šesti. Ale vzhledem k tomu, jak vypadala kvalifikace, to beru jako největší úspěch, co jsem zatím v hraní měl. Taky se podle toho k nám v Číně chovali – jako k největším sportovním hvězdám.
Co děláte kromě hraní her?
Studuju na Vysoké škole ekonomické a k tomu jsem právě tady v eSubě. Už se z toho stal také takový part-time job, starám se o většinu našich sekcí, takže dělám manažera i sám sobě.
Dá se hraní a práce v eSuba skloubit se školou?
Zatím to vychází, jelikož je to i můj koníček. Ve volném čase si zjišťuji ty informace a sleduji jak hráče v té hře v Hearthstone, tak i v těch jiných, protože mě to zajímá, a díky tomu to právě mohu přinést sem do práce. Pomáhám tím vlastně i sobě, abych se dostával někam dál, a celé mi to dává smysl.
Kterým hrám se ještě eSuba věnuje?
Jsou to různé žánry, jedna právě střílečka, jako je Counter-Strike, pak máme League of Legends, což je multiplayer on-line hra, máme i battle royale hry, což znamená, že třeba sto lidí hodíte do jedné arény, a vždycky je jenom jeden tým vítězný. Takto máme postavené tři hry, jedna z nich je třeba Fortnite. No a potom máme mobilní hry, třeba právě Hearthstone nebo Clash Royale.
Rodiče se často bojí, že hraní počítačových her může u dětí vést ke špatným návykům. Kde leží ta hranice mezi užitečnou zábavou a škodlivou závislostí?
Rodičovský dohled je určitě důležitý. Zákazy ale nemají smysl, protože hraní počítačových her má spoustu pozitivních věcí, například rozvoj logického myšlení a strategie. Já osobně jsem se také díky počítačovým hrám naučil anglicky. Další z oblíbených argumentů je „nebudeš mít žádné skutečné kamarády“. Já mám spoustu kamarádů právě díky hrám. Nic by se nemělo přehánět, takže pokud vaše dítě sedí u počítače od rána do večera a nedělá nic jiného, tak je to špatně, ale pokud dohlédnete, aby také chodilo ven, tak můžete dosáhnout krásně vyrovnaného stavu.
Jak se o vyváženost staráte vy v eSuba?
Máme třeba mentálního kouče, který hráčům poskytuje přípravu a podporu, aby nebyli vystresovaní nebo aby se dokázali vzchopit, když prohrávají. Stejně tak se po hráčích vyžaduje, aby měli nějakou tělesnou aktivitu, může to být kolo, plavání nebo ideálně nějaká týmová hra… Co se dětí týče, je potřeba, aby vyzkoušely všechno a nebyly jen u počítače, ale dělaly také něco pro tělo. Sport je důležitý i pro naše hráče, protože když sedíte celý den na turnaji, dost často vás z toho bolí záda. Sportovce to potom tolik netíží.
Kolik hráčů je vlastně ve vašem týmu?
Aktuálně máme sedm sekcí, je to přesně 33 hráčů. V managementu je dalších sedm lidí, máme i redakci, která píše články na web a stará se o sociální sítě. Dohromady má eSuba tak okolo 60 lidí.
Jakého největšího úspěchu jste dosáhli?
Naše League of Legends sekce loni vyhrála na V4 Future Sports festivalu v Budapešti.
Tam musely být určitě zajímavé prize money, což mě přivádí k otázce: Jak jsou na tom herní týmy finančně?
Točí se tam docela dost velké peníze. V Budapešti jsme vyhráli asi čtyři miliony korun. eSport je dnes trendem, největší turnaje v počítačových hrách mají sledovanost jako SuperBowl. Na jednom z největších turnajů je teď prize pool 29 milionů dolarů.
Když budu chtít být členem eSuba, co pro to můžu udělat?
Všem takovým zájemcům samozřejmě děkujeme, že chtějí být součástí, a dělá nám to radost, ale nejde to, abychom nabrali všechny. Je potřeba, aby ten hráč hrál co nejvíc turnajů v Česku, které jsou pro hráče většinou zdarma, byl vidět a vyhrával. My chceme samozřejmě jen ty nejlepší a je potřeba, aby pravidelně dosahovali výsledků. Není to ale jen o tom – arogantní hráče nechceme, ani kdyby byli sebelepší. Je potřeba propojovat kvalitu ve hře s férovostí a fair play.
Štěpán "ecoo" Mach
text
Pokud budete hrát dobře, většinou se vám ozveme sami. Kapitán dané sekce většinou řekne: Tady je hráč, o kterém zatím nikdo neví, ale hraje dobře. Pojďme ho zkusit na testování. Pak ho sledujeme dalších pár týdnů a nakonec ho případně oslovíme. Ten proces je zdlouhavější a závisí hlavně na kapitánech daných sekcí, kteří tomu rozumí samozřejmě nejvíc.
Myslíte, že tu eSuba bude ještě za 10 let? Je možné, že eSporty bude veřejnost jednou akceptovat stejně jako klasické sporty?
eSuba už teď slaví patnáctiny, těch dalších 10 let už takový problém nebude, protože každý rok rosteme. Veřejnost to také bere jinak než před pěti deseti lety. Myslím, že časem to poroste ještě dál. Ale co se přijetí veřejností týče, bude to složité. Já si třeba nemyslím, že by se počítačové hry měly prezentovat na olympiádě, přece jen to není sport jako takový. Stereotyp gamera, který sedí v křesle se sluchátky na uších a živí se brambůrky, pizzou a sladkým pitím, se už taky trochu narovnává. Většina těch hráčů jsou normálně fajnoví kluci, je to jenom jejich vášeň a baví je se porovnávat tady, na bitevním poli, a ne venku na betonu.
Odvětví eSportu je v zahraničí už dávno trend – své e-hráče mají absolutně špičkové fotbalové týmy jako Barcelona, Paris Saint-Germain nebo Schalke.
Na sportovních organizacích můžeme vidět, že už také začínají vnímat, jakou sílu eSport má. Spousta běžných sportovních týmů si právě kupuje, nebo se také snaží si vytvořit vlastní esportovní tým. U nás to začala Sparta a dále pokračovaly Teplice, Viktoria Plzeň, Bohemians Praha… Všechny tyto týmy mají svou vlastní eSport sekci a jako první hru mají samozřejmě FIFA. V zahraničí je to už dávno obří trend – Barcelona, Paris Saint-Germain, Schalke, všechny ty obrovské týmy už mají profesionální e-hráče, kteří je reprezentují a spojují ty dvě komunity fanoušků fotbalu a fanoušků elektronického sportu. Je to další důkaz toho, že se odvětví eSportů neustále zvětšuje.
A co partneři?
Nejdřív se jednalo hlavně o počítačové firmy, dnes už je to běžně Coca-Cola a další, kteří by do toho dříve nešli. Mezi největší sponzory eSportů patří třeba ještě automobilka Mercedes, energetický nápoj Red Bull nebo výrobce letadel Airbus.
Reklama
foto: Flowee, zdroj: eSuba
