Máte za to, že lidé byli dřív šťastnější? Napověděla analýza milionů textů

Všichni už jsme mnohokrát slyšeli, že lidé byli v minulosti šťastnější. Nová technologie, která umožňuje analyzovat sentiment v milionech textů napsaných v posledních dvou stech letech, ale ukázala, že přinejmenším lidé v USA jsou nyní pravděpodobně šťastnější než kdy předtím.

Tým vědců vedený Thomasem Hillsem z University of Warwick analyzoval osm milionů knih a 65 milionů novinových článků publikovaných v letech 1820 až 2009. Výzkumníci přiřadili tisícům slov v různých jazycích „skóre štěstí“ a poté vypočítali relativní poměr pozitivního a negativního jazyka pro čtyři různé země.

Zevrubná studie

Výsledky analýzy byly použity k vytvoření historických indexů štěstí pro Velkou Británii, USA, Německo a Itálii. Vědci vzali v úvahu skutečnost, že určitá slova v průběhu času mění svůj význam (například slovo gay). Použité texty byly čerpány z Google Books a představují digitalizovaný záznam více než 6 % všech vydaných knih.

Nové způsoby měření blahobytu a štěstí by mohly pomoci vyjádřit aktuální spokojenost lidí s politikou jednotlivých států.

Metoda byla validována porovnáním zjištění s údaji z průzkumu o životních podmínkách od sedmdesátých let 20. století, které byly nashromážděny prostřednictvím přibližně tisícovky osobních rozhovorů prováděných každý rok ve všech zemích Evropské unie, jde o známý Eurobarometr. Kompletní studie Hillsova týmu pak byla publikována v časopise Nature.

Samozřejmě existuje spousta údajů, které je třeba při čtení studie brát v úvahu a které znalce historie nijak nepřekvapí. Ve vývoji pocitu štěstí hrají důležitou roli například obě světové války, které způsobily, že lidé byli v jejich průběhu obecně nejnešťastnější. Nízká úroveň štěstí v USA byla také kolem pádu Saigonu v roce 1975, zatímco ve Velké Británii panovala nespokojenost v letech 1978–79, kdy došlo k rozsáhlým stávkám veřejného sektoru.

Spokojené Česko

Nové způsoby měření blahobytu a štěstí by mohly pomoci vyjádřit aktuální spokojenost lidí s politikou jednotlivých států. Například britský statistický úřad měří a sleduje úroveň národního blahobytu od roku 2010. Nový Zéland letos dokonce zahrnul národní blahobyt jako oficiální metriku do svého ekonomického plánování. Z pohledu nově se rodící metriky sledující štěstí může mít historický kontext získaný z textů knih a novinových článků neocenitelný význam.

Mimochodem, OSN sleduje jakýsi index štěstí napříč celým světem. Česká republika v posledním žebříčku obsadila pěkné 20. místo. Na špičce jsou Dánsko, Norsko, Island a Nizozemsko.