Buzz Aldrin, zábavný chlapík, který se proslavil tím, že byl po kolegovi Neilu Armstrongovi druhým člověkem, který se dotkl povrchu Měsíce, o karanténě něco ví. Poté, co se v roce 1969 vrátili z Měsíce, strávili Buzz Aldrin, Neil Armstrong a Michael Collins 21 dní v karanténě, aby se zabránilo šíření nepoznaných nákaz, které mohli přivézt z měsíčního povrchu.
Nyní je Buzz Aldrin v nejrizikovější skupině nad 90 let. I tak si užívá důchodu a o svém pestrém životě často vypráví na besedách a konferencích. Když se ho reportér Eric Berger ze serveru Ars Technica zeptal (samozřejmě telefonicky), jak se mu daří a co dělá pro to, aby se chránil před koronavirem, lišák Buzz odpověděl se svým typickým humorem: „Sedím doma na zadku a zamkl jsem dveře.“
Tři týdny v přívěsu
Poté, co návratový modul Apolla 11 přistál v Tichém oceánu, byli astronauti ze svého záchranného člunu převezeni na letadlovou loď USS Hornet. Jakmile se dostali na palubu lodi, okamžitě zamířili do přívěsu Airstream upraveného jako mobilní karanténní zařízení. Tento přívěs byl dopraven letadlem C-141 do Houstonu, kde posádka následně strávila asi tři týdny uvnitř perfektně zabezpečené budovy známé jako Lunární přijímací laboratoř.
Vědci si brzy uvědomili, že Měsíc je naprosto mrtvý svět a že se odtamtud žádný život na Zemi nemůže dostat.
Eric Berger se zeptal Aldrina i na tuto zkušenost, a jestli by měl Buzz taky nějaké rady pro stovky milionů lidí, kteří jsou už nyní v karanténě, nebo je toto opatření brzy čeká. Buzz se pousmál: „No, my jsme s Mikem Collinsem cvičili a trochu jsme běhali po chodbě. No a jednou jsme objevili trhlinu v podlaze, kterou mravenci lezli dovnitř a ven.“
Karanténa na nic
Astronauti si uvědomili, že když se můžou dostat dovnitř mravenci, tak se také dovnitř a ven mohou dostat i mikroby. Takže karanténa byla vlastně na nic, navíc si vědci brzy uvědomili, že Měsíc je naprosto mrtvý svět a že se odtamtud žádný život na Zemi nemůže dostat.
A jak tedy kromě pozorování mravenců Buzz Aldrin a dva jeho kolegové trávili čas v karanténě? Kromě jiného vyplňovali reporty z mise (takže pracovali) a také například vypisovali cesťáky. Aldrinovi tehdy jeho vládní cestovní poukázka na Měsíc vynesla 33,31 dolaru.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Ars Technica
