Evropská zpravodajská síť Euractiv, která je jakousi agenturou informující ve všech jazykových mutacích „sedmadvacítky“ především o politickém dění v Evropské unii, přinesla podrobný rozbor toho, jak budou jednotlivé členské země reagovat na výsledky amerických prezidentských voleb. Pro nás je asi nejzajímavější, co si se zvolením Joea Bidena počnou země Visegrádské čtyřky. A těch reakcí bude zřejmě víc, než je ta českého předsedy vlády, který si nechal změnit profilovou fotku na sociálních sítích, kde měl výhružně nasazenu trumpovskou červenou kšiltovku. Ale pojďme popořadě.
Polsku by prý mohl Trump chybět, i když vztah mezi USA a EU nebyl za jeho funkčního období hlavně kvůli bezpečnostním otázkám jednoduchý. Když se k moci dostala konzervativní vláda strany PiS (Právo a spravedlnost), Polsko představilo rozsáhlý plán modernizace armády a oživilo výzvu k vytvoření stálé americké základny v zemi, což je plán zvaný (a to zcela vážně) „Fort Trump“. Mělo jít o přípravu na potenciální ruskou agresi, zvlášť když Washington oznámil omezení amerických základen v Německu. Trump základnu v Polsku slíbil, ale nerealizoval.
Polské privilegium
Donald Trump rozjel program bezvízového styku, který nyní umožňuje polským občanům žádat o cestu do USA za účelem turistiky nebo podnikání bez víza, což je privilegium aplikované pouze na malý počet amerických spojenců. Polský prezident Andrzej Duda během návštěvy USA v červnu prohlásil, že jeho „spolupráce s prezidentem USA byla od začátku tak dobrá, jelikož mají stejnou vizi, jak vést politiku.“ Polská vláda také podepsala Ženevskou konsensuální deklaraci o podpoře zdraví žen a posílení rodiny, kterou iniciovaly Spojené státy, a prokázala tak ideologickou blízkost Varšavy a Washingtonu.
Státní média silně podporují Trumpa a jsou vůči Bidenovi kritická. Opoziční média podporují spíše Bidena.
„Z toho, co jsem se dozvěděl ve Washingtonu, polská vláda neusiluje o kontakty s Bidenovým týmem,“ uvedl pro Euractiv.pl Radosław Korzycki, expert na americké záležitosti a novinář Dziennik Gazeta Prawna. Podle něj by se polská vláda mohla izolovat, pokud Biden nakonec volby opravdu vyhraje. Polské veřejné mínění je rozpolcené. Státní média silně podporují Trumpa a jsou vůči Bidenovi kritická. Opoziční média podporují spíše Bidena, protože v jeho vítězství vidí šanci změnit situaci na polské politické scéně.
Rozpolcené Česko i prezident
Ačkoli se český premiér Andrej Babiš ke svému visegrádskému protějšku Viktoru Orbánovi v podpoře Trumpa přímo nepřipojil, byl na začátku loňského roku hostem v Bílém domě. Co se USA líbit nebude, je nové rozhodnutí českého kabinetu seškrtat ambicióznější plán výdajů na obranu.
V české opozici je pro Trumpa otevřeně jen část občanských demokratů, včetně několika europoslanců, a pravicoví populisté ze strany SPD.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček nedávno v rozhovoru pro slovenskou Pravdu řekl, že se jako sociální demokrat cítí mnohem blíže americkým demokratům. Prezident Miloš Zeman je také bývalým sociálním demokratem, ovšem v minulosti otevřeně Donalda Trumpa podpořil v jeho souboji s Hillary Clintonovou. V jeho současných komentářích je však vůči Trumpovi patrná hořkost, pravděpodobně proto, že Zeman slíbené pozvání do Bílého domu neobdržel.
V české opozici je pro Trumpa otevřeně jen část občanských demokratů, včetně několika europoslanců, a pravicoví populisté ze strany SPD. Jednou z největších českých obav během Trumpova prezidentství byla hrozba zavedení cel na automobily, jelikož česká ekonomika na automobilovém průmyslu dost závisí. Většina českých médií je pro Joea Bidena a změnu, kterou v jeho zvolení komentátoři vidí.
Nejvíc negativní Slovensko
Pro Slovensko zůstávají USA strategickým partnerem, i když se za poslední čtyři roky museli zastánci tvrdé atlantické linie přizpůsobit nové realitě amerického politického vedení. Mnoho lidí se v zemi dokonce k prezidentu Trumpovi postavilo otevřeně kriticky a začalo poukazovat na to, že by se Evropa měla začít spoléhat sama na sebe.
Nově zvolená vláda Igora Matoviče a jeho šéfa zahraniční politiky Ivana Korčoka se zavázala vstoupit do Mezinárodní aliance náboženské svobody (kterou vedou USA a členy jsou i Česko a Polsko) a před několika týdny se Slovensko připojilo k dalším zemím střední a východní Evropy podepsáním společné deklarace o bezpečnosti 5G sítí, opět společně s Washingtonem. Podle průzkumů pak slovenská populace vnímá USA nejvíce negativně ze všech zemí Visegrádské čtyřky.
Orbánův Trump
Maďarský premiér Viktor Orbán podle státní zpravodajské agentury MTI před volbami uvedl, že fandí dalšímu Trumpovu vítězství. Orbán na otázku agentury Reuters, co by Bidenovo vítězství znamenalo pro Maďarsko, řekl: „S Trumpem máme výjimečně dobré vztahy. Míra otevřenosti a vzájemné pomoci bude pravděpodobně nižší.“ Orbán rovněž zdůraznil, že Trumpův postoj k EU se shoduje s přístupem maďarské vlády.
Maďarsko na rozdíl od Polska nemá zájem mít na svém území americké jednotky a Rusko nevnímá jako hrozbu.
„Pokud někdo chápe Evropskou unii jako centralizovanou moc, jejíž duch a srdce jsou zosobňovány institucemi, pak Trump není tou nejlepší volbou,“ prohlásil Orbán. „Jestliže však někdo věří, že EU není nic jiného než jen komunita členských států, Trump je zdaleka nejlepší.“
Euractiv to chápe tak, že potvrzené vítězství Trumpa by znamenalo méně transatlantické (i evropské) kritiky Orbánovy vlády a nepřímo by mezinárodně legitimizovalo maďarskou nacionalistickou politiku. Maďarsko na rozdíl od Polska nemá zájem mít na svém území americké jednotky a Rusko nevnímá jako hrozbu. Polsko si přeje agresivnější americký postoj k Rusku. Na rozdíl od Orbána, který rád uzavře dohodu s Moskvou, pokud se naskytne příležitost.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Euractiv
