S bývalým starostou Kolína, poslancem a nynějším předsedou hnutí STAN Vítem Rakušanem jsme si povídali o volební koalici s Piráty, o pokusech a omylech nynější vlády v boji proti pandemii a o tom, kdy už v politice marketing prostě nestačí. Přesto, že jsme se bavili docela vážně o docela vážných tématech, tak se Vít Rakušan v podstatě nepřestával usmívat. "Možná je to těmi třemi krásnými dětmi, které mám, a dobrou ženou, kterou mám, a dobrými kamarády, které mám dvacet pětadvacet let. Nějak se cítím být ukotven ve svém prostředí a to vždycky pomáhá k úsměvu." Z rozhovoru ostatně vyplývá i to, co by šéfovi STANu pomohlo k ještě většímu úsměvu v tomto roce.
Starostové a nezávislí nedávno ohlásili volební koalici s Pirátskou stranou. U Pirátů se hlasovalo a 81 procent bylo pro. Jak to bylo u vás? Bylo to rozhodnutí vedení, nebo to bylo také hlasování členů?
U nás to bylo trochu složitější. Já jsem někdy asi před rokem a půl veřejně vystoupil s tím, že by tady mělo docházet k nějakému trendu spojování opozice, aby se maximalizovaly síly a minimalizovaly ztráty dané tím naším bláznivým volebním systémem. A potom jsme o tom začali vest diskusi uvnitř hnutí, kdy jsme se nejdříve jakousi vnitřní anketou ptali členů, která z možností nějakého spojenectví by pro ně byla nejlepší. Musím upřímně přiznat, že v tom prvním kole vyhrála varianta, že do voleb půjdeme sami, ale hned na druhém místě byla varianta spolupráce s Piráty. Například možnost spolupráce s ODS byla v té anketě opravdu minoritní.
No a pak mě čekalo deset tisíc kilometrů, které jsem najezdil v létě, kdy jsem se bavil s každým, kdo má něco s naším hnutím společného – ať už za nás kandiduje, je naším registrovaným členem či příznivcem. Potom jsem chtěl, aby tu mnou preferovanou variantu potvrdily krajské organizace, které to do jedné odhlasovaly, všechny tedy byly pro. A potom to odhlasoval padesátihlavý celostátní výbor. Našli se ale samozřejmě i lidé, kteří s tím také úplně komfortní nejsou.
Problém s tím budou mít asi hlavně konzervativnější členové STANu. Jak se se spojením s Piráty vyrovnávají?
Ono je třeba vidět, jak se hnutí STAN vyvíjelo. Je pravda, že skutečně vzniklo v malých obcích. Byli to vesničtí starostové, kteří v roce 2004 ve Zlínském kraji u Petra Gazdíka založili uskupení Nezávislí starostové pro kraj, z něhož pak o pět let později vznikl STAN. Ale když se podíváme na ten vývoj, jak postupně obsazujeme ta větší, střední města, tak je ten příklon mnoha našich lidí k městskému liberalismu logický. To hnutí se ideově posunulo, já bych řekl na takové svébytné středové hnutí, kde se samozřejmě střetává ten městský liberalismus s nějakou venkovskou konzervativností.
My máme premiéra, který si v té první fázi myslel, že z pandemie budou hlavně politické body. Že jsme best in covid. Tak nevím, jestli teď náhodou nejsme ti nejhorší.
Teď, pokud budeme spolupracovat s Piráty, tak samozřejmě převládne ten liberální proud, ale musím říct, že ani naši starostové z vesnic nemají s tím spojením problém. Bylo to vidět třeba na zkušenosti z Olomouckého kraje, kde jsme v posledních volbách kandidovali spolu s Piráty. Naopak jsme odtamtud měli feedback, že se s nimi pracuje dobře. Ta synergie mladosti, dravosti, takové neortodoxnosti a nějaké lokální zkušenosti a usazenosti v regionech naopak může vytvořit velmi zajímavý blok. Netvrdím a nebudu tvrdit, že si to teď myslí všichni. Netvrdím, že každý vesnický starosta má tento pohled na věc. Ale je to určitě většinový pohled STANu. Myslím, že jsme připraveni tvořit opravdu jeden tým, který se nechce rozpadnout, který se nechce rozejít, který chce převzít vládní zodpovědnost a který myslí vážně to, že se Česká republika skutečně změnit má, musí a dokáže. Buď spolu tedy půjdeme do vlády, nebo do opozice.
Pojďme ještě k současnosti, která rozhodně tak světlá není. STAN dostal nabídku na členství v Ústředním krizovém štábu a vy jste ji přijali. Neobáváte se, že tou účastí verifikujete všechna ta zmatená rozhodnutí a opatření vlády?
My jsme nevstoupili do vlády s hnutím ANO, my se nezaprodáváme Andreji Babišovi. Ta zodpovědnost je na vládě. Celý ten chaos, který tady vidíme, je opravdu příšerný, šílený... Už to, že ani sami nedodržují vlastní opatření a podobně. Ten krizový štáb je navíc orgánem, kterým Andrej Babiš od začátku tvrdě pohrdá. On tam nechodí, místo ministrů tam kromě pana Hamáčka posílá náměstky a nerespektuje to, co je v České republice dáno zákonem, tedy to, že krizové řízení má nějaký systém a nějaký strom. My jsme praktici. A my prostě říkáme, že dokud se krizový štáb neposílí, dokud se neposílí ta jeho odborná role a nebude platformou, kde se opatření řeší i v dopadu na kraje, města a obce, tak to prostě nemůže být ku prospěchu věci.
Krizový štáb tedy nerozhoduje, rozhoduje systém PES, který se ale neustále mění a různě upravuje. Na druhou stranu, není dobře, že se mění? Teď třeba kvůli obchodníkům, kteří můžou mít otevřeno...
Máte pravdu v tom, že ten systém se na základě okolností měnit asi musí a určitě se to děje i v jiných zemích. Ale chyba je, že ten systém vznikl hrozně pozdě. A zadruhé by i ty změny v rámci toho systému měly mít nějaká pravidla. Jenže vláda tu rezignovala na základní filozofii práce s tím systémem. Kdyby bylo stanoveno, že se vždycky bude vyhodnocovat interval od středy do středy, s platností opatření od následujícího pondělí, tak je jasno. Ale vláda nic takového od první chvíle nedělá. Při tom prvním rozvolňování zasedala vláda a diskutovala, jestli se od pondělka budou otevírat kavárny nebo ne. Můj kamarád kavárník mi volal a říká: "Tak sakra mám už čistit ten kávovar, nebo ne? Kdy se to dozvím? Vždyť jsem to měl vědět s předstihem několika dní!"
Vláda rezignovala na to, že se pohybuje v rámci nějakých pravidel, která sama určila. To je ta první chyba. Druhá věc je falešná argumentace. Jestli jsem si něco z éry pana Prymuly zapamatoval, tak je to věta o tom, že epidemii vidíme ve zpětném zrcátku. To znamená, že ve chvíli, kdy Babiš začne nadávat v Praze primátoru Hřibovi, že Pražané mohou za to, jak stoupají čísla, tak i jemu by mělo být jasné, že důsledky uvidíme nejdřív týden po rozvolnění. A pokud premiér vlády této země ve středu před čtvrtečním rozvolňováním v televizním pořadu lidem řekne, že je z toho rozvolňování nervózní, tak to je přesně to, co nechci. Já chci premiéra, který si stojí za rozhodnutím vlastní vlády, který uklidňuje, jako to dělá Kurz v Rakousku. Ne, že lidem vlastně řekne, že zase nic není promyšlené.
Já jsem si ostatně všiml, že od té doby, co ta krize nabyla těch gigantických rozměrů, vlastně od toho září, že se pan premiér v médiích vyskytuje velice málo. Nechává se zastupovat svými ministry, ze kterých dělá "ty odpovědné". Není to teď zrovna lídr, který by nás vedl...
Je to přesně tak. A já jako germanista stále nahlížím do německého prostředí. A vnímám Sebastiana Kurze, mám ho na Twitteru a sleduju, jak on každý den komunikuje s lidmi. A to opatření v tom na počet písmen omezeném tweetu vždycky vysvětlí tak, že já, jako člověk, který v té zemi nežije, tomu rozumím. Angela Merkelová se na začátku rozhodla, že odbornou institucí bude Kochův institut, že mu bude věřit, protože je to věhlasná instituce s odborníky. A ona už potom prosazuje a vysvětluje ta politická rozhodnutí.
Vít Rakušan
Český politik a středoškolský učitel, od října 2017 poslanec, od roku 2019 předseda hnutí STAN, od roku 2012 zastupitel Středočeského kraje (v letech 2016 až 2017 působil jako 1. náměstek hejtmanky), od roku 2010 zastupitel a starosta města Kolína, do roku 2019 byl jeho starostou. Jeho otcem je bývalý senátor za ČSSD Jan Rakušan.
My máme premiéra, který si v té první fázi myslel, že z pandemie budou hlavně politické body. Že jsme best in covid. Tak nevím, jestli teď náhodou nejsme ti nejhorší. Najednou zjistil, že mu to ty politické body nenese. A on se prostě schoval a nechává mnohdy protichůdně mluvit různé ministry, odborníky a tak dále. Ta komunikace je prostě tristní. Tahle krize je pro mě ve vztahu k Babišovi hrozně poučná. Já jsem o něm jako o člověku nikdy dobré mínění neměl. Všechny jeho aférky, background, estébáctví a já nevím, co ještě. Ale mě vlastně zklamalo i to, že on fakt není ani tím dobrým manažerem. Takže pro mě je trochu záhadou ten jeho podnikatelský úspěch. Spíše to připisuju divokým devadesátkám a kontaktům na nejrůznější místa než tomu, že by to byl geniální manažer. On prostě manažersky selhal.
Vánoce tedy prožijeme ve čtvrtém stupni opatření. Co bude dál? Už se jen bude čekat na očkování?
Určitě je tady tendence ten život o Vánocích v nějakém relativním normálu udržet. Ale s další vyhlídkou teď určitě mnoho čtenářů nepotěším. Náš veřejný prostor je plný fejků a skutečně dezinformací, které přichází třeba z Petrohradu, a to nejsem spekulant, to je fakt. A tyhle fejky zpochybňují, zda má očkování nějaký význam. A zase skočím do toho německého tisku a německého veřejného prostoru. Tam se lidé na tu vakcínu dívají jako na naději, že už by se od léta mohlo žít normálně. A jak to vypadá u nás? Nemáme očkovací strategii, distribuce se zaměňuje za slovo logistika, protože to není jen o tom něco někam dovézt, ale také promyslet, jak to očkování bude vypadat.
Pokud chceme populaci proočkovat do května, což naši ministerští pánové říkali, tak to znamená, že každý odborný lékař by musel od ledna pět hodin pracovní doby věnovat očkování. Každý obvodní lékař by musel očkovat celý den. A kde jsou ti "zlí" pacienti, co jdou s jiným problémem k obvodnímu lékaři? Jaká je strategie? Ptal jsem se našich tří hejtmanů, jestli už je z ministerstva oslovili s nějakou krajskou strategií. Nikdo je s ničím neoslovil. A pak je tady druhá linie. My ani nevedeme kampaň, abychom lidem vysvětlovali, že právě ta proočkovanost nějakých šesti milionů lidí zajistí to, že se od léta těm lockdownům a věčnému zavírání a omezování vyhneme. My ale spíš dáme v tom veřejném prostoru hlas těm, kteří zpochybňují význam očkování. Tak to jsme opravdu ve velmi těžké situaci a mohlo by se reálně stát, že země okolo nás budou bezpečné a budou se zavírat před Českou republikou, protože u nás se stále budou vracet další a další vlny.
Ukazuje se teď v krizi, že už ta marketingová strategie hnutí ANO selhává?
Určitě ano. Politik, tedy pokud je to lídr, musí unést i nepopulární opatření, díky nimž mu chvilkově klesne popularita. Musí je umět vysvětlovat, komunikovat a finálně pak ukáže jejich prospěch. Pak je tím skutečným poctivým lídrem. Ten skutečný leadership u nás chybí. Na Pražský hrad už se ani nedívám a nedívám se ani do Strakovy akademie. Andrej Babiš definitivně ukázal, že lídrem není.
Marketing je pro politiku samozřejmě strašně důležitý. My se s Piráty také samozřejmě budeme snažit, abychom měli dobrou kampaň – jednoduchou, oslovující. Ale musí za tím být nějaký hmatatelný hodnotový program, který vychází z toho, co si myslíme, myslíme si to dlouhodobě, na čem jsme se třeba shodli, z čeho plyne naše programové východisko, které má nějakou vizi a je o něco opřené. Musíme umět vysvětlit, proč si myslíme, že to, co chceme, je správně. A ten důvod nemůže být jen to, že jsme se to dočetli někde na Novinkách v diskusi...
Kdybyste si mohl něco přát do roku 2021, co to bude?
Kdyby to bylo opravdu jedno přání, tak bych chtěl, abychom z té krize, která tady je, prostě vyšli poučeni. Aby nás to posílilo, neoslabilo. Aby se lidem najednou otevřela ta perspektiva toho, co to je skutečná zodpovědnost a co je populismus. Hrozně bych si přál, aby se zjednodušila a zkulturnila společenská debata, která je dnes tak těžká, aby prostě fakta převládla nad marketingem. Je to sice přání téměř nesplnitelné, ale myslím, že by to naší společnosti zásadně pomohlo.
Reklama
foto: Archiv STAN, zdroj: Vít Rakušan, STAN
