Vypátrat, jak žili pravěcí lidé, není jednoduché. Vyžaduje to velkou představivost, protože úsudek archeologů se opírá pouze o zanechané stopy, opracované kameny nebo genetický materiál. Kombinace těchto nálezů ale dává ucelené informace o naší prehistorii. Pojďme se podívat, jaká zajímavá zjištění „o nás“ byla tedy v roce 2020 rozluštěna.
1. Erectus v nás?
Raní lidé druhu Homo sapiens se podle vědců věrností příliš nezabývali. A to ani věrností ke svému vlastnímu vývojovému typu. Přibližně milion let nazpět měl náš předchůdce pletky s jiným druhem „Homo“, jehož genetickou informaci si neseme dodnes. Vědci totiž našli DNA onoho druhu v genomu moderních lidí.
Dosud nejstarší rozluštěná lidská DNA zřejmě patří kanibalům z doby přibližně 800 tisíc let před Kristem.
Je docela možné, že oním druhem byl Homo erectus. Tuto vědeckou teorii ale zatím ověřit nemůžeme, protože genetickou informaci druhu Homo erectus dosud neznáme. DNA nějakého jiného druhu, než je Homo sapiens, v sobě každopádně máme.
2. DNA tlupy kanibalů
Jinou DNA našich předchůdců jsme ale objevili. Vědci našli už v minulém tisíciletí ve Španělsku šest koster pračlověka nazvaného Homo antecessor, které byly podrobeny více než desetileté expertíze. Ukázalo se, že DNA těchto koster náleží spíše sesterskému druhu člověka, který není v přímém vztahu s moderním člověkem, ale je to jakýsi mezičlánek ve vzniku současných lidí.
Zajímavější než DNA ale bylo, jak jejich pozůstatky vypadaly. Kosti byly rozřezány a zlomeny, takže to vypadalo, že tito lidé byli zpracováni jako potrava jiného tehdejšího pračlověka. Dosud nejstarší rozluštěná lidská DNA tak zřejmě patří kanibalům z doby přibližně 800 tisíc let před Kristem.
3. Pravěké turistické značení
Moderní lidé, tedy Homo sapiens, opustili svoji pramáti Afriku přibližně před 130 tisíci lety a začali putovat po Arabském poloostrově. Archeologové si dlouho lámali hlavu tím, jak jednotlivé tlupy hledaly cestu.
Minulý rok ovšem objevili v izraelské Negevské poušti opracované ostré kamínky, které pravděpodobně sloužily k označení cesty.
4. Stopy v poušti
Vědci jsou si každopádně jistí, že se pravěcí lidé různě stěhovali. Jenomže dokud neobjeví nějakou stopu, nemohou říct kudy. V poušti Nefud v Saudské Arábii se našly v kamenech stopy staré 120 tisíc let.
Tyto stopy jsou nejstarším důkazem o obydlení Arabského poloostrova předchůdci lidí. Arabský poloostrov nebyl v té době pouhá poušť, byl poset mnoha jezery a oplýval zelení.
5. Kdo objevil Ameriku?
Nebyl to ani Kolumbus, ani to nebyli Vikingové. První lidé vstoupili na americkou půdu před více než 30 tisíci lety. To je mnohem dříve, než vědci doposud předpokládali. Do minulého roku někteří odborníci věřili, že první lidé se v Americe objevili před 13 tisíci lety.
Podle vykopávek kamenných nástrojů byli lidé v oblasti Mexika už před 31 tisíci lety. Další výzkum, potvrzující dosud známou lidskou aktivitu v oblasti Beringovy úžiny, ukázal, že lidé přišli do Severní Ameriky před 26 tisíci lety. Jednalo se ovšem o jednotlivé roztroušené tlupy. Pravý populační boom nastal opravdu až přibližně 15 tisíc let nazpět, protože končila poslední doba ledová.
6. Kosmopolitní kontinent
Pravěká Amerika byla stejně jako nyní obydlená velmi různorodě. Analýza čtyř lebek z mexických jeskyní ukazuje, že tito jedinci, kteří žili před 13 tisíci až 9 tisíci lety, si vůbec nebyli podobní.
Okrový prášek používali pro rituální malovaní na tělo, ale také jako odpuzovač hmyzu nebo opalovací krém.
Jedna lebka byla spíš podobná lidem z Arktidy, další je blíže Evropanům, třetí vykazuje rysy časných Jihoameričanů a poslední není podobná žádným rysům nějaké známé populace.
7. Okroví horníci
Výše zmíněné mexické jeskyně odkryly archeologům ještě další tajemství. Objevily se totiž důkazy, že tito starověcí lidé byli horníci. Asi před 12 až 10 tisíci lety těžili červené minerály, z nichž získávali okrové barvivo. Zanechali přitom po sobě stopy jako pozůstatky ohně, kamenné nástroje nebo značky, aby se v jeskynním bludišti neztratili.
Okrový prášek potom používali pro rituální malovaní na tělo, ale také jako odpuzovač hmyzu nebo opalovací krém.
8. Neposedné pravěké batole
V americkém národním parku White Sands National Park, který se rozkládá v Novém Mexiku, našli loni archeologové přibližně 10 tisíc let staré stopy ženy a jejího dítěte. Žena nesla dítě podle všeho na boku, dítě se podle stop pravděpodobně vrtělo, takže ho matka musela položit, upravit se a znovu chytit. Tak vlastně vznikly i nejstarší zaznamenané dvojí lidské stopy, které se táhnou vzdáleností 1,5 kilometru.
9. Zapomenutý předchůdce
V africkém Kamerunu byly nalezeny kostry čtyř malých dětí, které žily v rozmezí před osmi až třemi tisíci lety. Analýza DNA ukázala, že tyto kosterní pozůstatky patří dříve neznámé populaci předchůdců lidí. Asi dvě třetiny DNA pocházely od dávného a ztraceného druhu ze západní Afriky, který nebyl dosud popsán.
10. Kolumbijský Polynésan, nebo naopak
Když vědci zkoumali DNA obyvatel Polynésie, tedy souostroví, kam patří například Havaj nebo Nový Zéland, zjistili, že nesou genetické podobnosti s domorodými Američany pocházejícími z oblasti dnešní Kolumbie. Z analýzy DNA ale není jasné, kdo koho „kontaktoval“. Jestli Polynéští dopluli do Kolumbie a vrátili se s míšenými dětmi, nebo zda Kolumbijci cestovali do Polynésie.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Live Science
