fbpx

Můžete mít dobré klinické výsledky, když ale lidé nevědí, kde a jak vakcínu vyrábíte, nemůžete si být nikdy jisti, že je bezpečná, říká šéfredaktor Zdravotnického deníku

Zveřejněno: 28. 3. 2021

S malým velkým mužem Tomášem Cikrtem, šéfredaktorem Zdravotnického deníku, jsme se u Flowcastu setkali v době, kdy v Evropě zuří boj o vakcíny. Evropská léková agentura (EMA) jich schválila zatím jen několik. Ovšem určité "kruhy" se k nám pod tlakem snaží dostat ruský Sputnik V, který sám o sobě nemusí být špatnou vakcínou, ono osvědčení EMA ovšem stále ještě nemá. Podobně jako čínský Sinopharm. Jaká jsou pro evropské země, které tyto vakcíny i bez osvědčení používají, vlastně rizika?

Podle Tomáše Cikrta, bývalého mluvčího Ministerstva zdravotnictví a nynějšího šéfredaktora Zdravotnických novin, je podávání jakékoli vakcíny, aniž by měla osvědčení nejvyšší evropské lékařské autority, nezodpovědným hazardem. „Sputnik musí projít úplně stejným procesem, jakým prošly Pfizer-BionTech, Moderna nebo AstraZeneca,“ říká Tomáš Cikrt.

Vkládají velké peníze do modernizace farmaceutického průmyslu, jsou ale na stejné úrovni, jako my v devadesátých letech.

„To, že o Sputniku vyšla studie v etablovaném Lancetu, je velice zajímavé. Ale je to jen část obrazu. Musíme si také uvědomit, že v Rusku jsou skvělí vědci, ale občas se setkáváme s tím, že některé věci nejsou vždy tak, jak je ruská strana prezentuje.“

O vakcínách bez registrace

Plnohodnotná registrace znamená, že Evropská komise prostřednictvím Evropského lékového úřadu (EMA) garantuje občanům Evropy bezpečnost. Stejný úřad také může vyslat komisaře do výroby a zkontrolovat, v jakých podmínkách výroba vakcíny probíhá.

 

To ovšem podle Tomáše Cikrta u ruských vakcín nepřichází do úvahy. „Když vám sem ale někdo doveze neschválenou vakcínu, která je koupená mimo Evropskou unii, a nějak si zařídí schválení, tak výrobce řekne: A odteď za to zodpovídáte vy. A český stát není schopen garantovat, že dohlédne na to, jaké vakcíny mu sem přicházejí,“ konstatuje Tomáš Cikrt.

O Rusku, Indii a Číně

Rusko není podle šéfa Zdravotnického deníku země farmacie, ale chce se takovou zemí stát. „Vkládají velké peníze do modernizace farmaceutického průmyslu, jsou ale na stejné úrovni, jako my v devadesátých letech. Navíc samo Rusko deklaruje, že momentálně není schopno zajistit takové dodávky, jaké by svět očekával nebo potřeboval.“

Teď už nemá smysl riskovat a jít nevyzkoušenými cestami, protože teď už je ten cíl, to světlo docela blízko.

Proto jedná s výrobci z jiných zemí, například z Indie nebo z Číny. „A my máme z minulosti s indickými generiky špatné zkušenosti. V Číně se vyrábí účinné látky pro západní léky, ale velmi často tam inspektoři najdou zádrhel a výrobu zastaví,“ doplňuje Tomáš Cikrt.

„To, že se v tom plácáme už rok, ovšem není dáno tím, že nemáme vakcínu. Důvodem je to, že vláda, opozice i my, občané, jsme se s epidemií nedokázali správně vyrovnat. Snažili jsme se kličkovat tím naším českým způsobem a dopadlo to takto. Teď už nemá smysl riskovat a jít nevyzkoušenými cestami, protože teď už je ten cíl, to světlo docela blízko.“

Co by si nechal píchnout?

Nechal by se Tomáš Cikrt sám naočkovat vakcínou Sputnik V nebo čínským Sinopharmem? „Já jako občan bych si nikdy nedal čínskou vakcínu a tu ruskou jen v největší nouzi. Ne proto, že bych neměl důvěru v ruské vědce, ale nemám důvěru v ruskou administrativu, v ruský zdravotní systém. Víme, jak se chovali k lékařům, kteří řekli pravdu o tom, jaká je reálná situace s covidem v Rusku. Ta tendence nového ruského režimu falšovat skutečnost je strašně velká. Ale když to půjde přes Evropskou lékovou agenturu, tak té vakcíně věřit budu. A pokud tady nebudou žádné vakcíny, tak bych se tím asi v nouzi možná očkovat nechal.“

Tomáše Cikrta jsme se ptali i na to, jaký názor má na covidpas, který u někoho vzbuzuje celkem oprávněné argumenty, že ti s covidpasem, kde budou mít záznam o očkování, si budou o "něco rovnější" než ti, na které se očkování ještě nedostalo. „Chápu WHO, že se obává, aby nemoc nezakládala nerovnost mezi lidmi. Ale myslím si, že tuhle její obavu nikdo respektovat nebude. Nicméně si myslím, že se něco jako covidpas na úrovni Unie prosadí. Budou to chtít paradoxně ty státy, kam Češi rádi jezdí v létě: Řekové, Chorvati, Bulhaři... A my tady můžeme donekonečna diskutovat o tom, jestli je to správné, nebo to není správné. Ale bude to.“

Tomáš Cikrt (1969)

Novinář a bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví. Vystudoval farmacii na univerzitě Komenského v Bratislavě. Působil jako šéfredaktor týdeníku Zdravotnické noviny. Byl předsedou obecně prospěšné organizace Koalice pro zdraví a je zakladatel občanského sdružení Paleček. V letech 2007 až 2009 pracoval jako mluvčí ministerstva zdravotnictví, řízeného tehdy Tomášem Julínkem z ODS. Později pracoval jako mluvčí společnosti provozující soukromé nemocnice v Českém Brodě, Brandýse nad Labem a Nymburku. Nyní vede internetový magazín Zdravotnický deník. (zdroj: Wikipedie)

Tomáše Cikrta jsme se ve Flowcastu ptali také na jeho názor na lék ivermectin, který se v českých nemocnicích podává jako lék, aniž by o jeho pozitivních účincích existovala nějaká oficiální studie. Ptali jsme se i na důvěru Čechů v české elity a na odhad, kdy "to všechno skončí". Co pozitivního si nakonec můžeme z krize odnést? Jaká je úloha elit v pandemii a koho lze u nás za elity vůbec považovat? A kdo jsou to mediální profesoři?

Rozhovor s Tomášem Cikrtem si poslechněte v nejnovějším Flowcastu na platformách SoundCloud, Spotify, Apple Music, Google Podcasts.

Související…

Virolog Libor Grubhoffer: Nejde jen o nás nebo o EU. Očkování je zájem celé planety
Zdeněk Strnad

foto: Autor a Profimedia, zdroj: Zdravotnický deník

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...