Mladá Polka zřídila účet fiktivní kosmetické firmě. Ženy tam hlásí domácí násilí

V dubnu 2020, tedy několik týdnů poté, co se Polsko dostalo do prvního covidového lockdownu, sledovala sedmnáctiletá středoškolačka Krysia Paszková televizní zprávy, kde se mluvilo o nárůstu případů domácího násilí v Evropě. Ten se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) už v roce 2019 zvýšil až o 60 procent. Největší polské středisko pro práva žen, Centrum Praw Kobiet (CBK), rovněž už v březnu 2020 hlásilo až padesátiprocentní nárůst hovorů na tísňovou linku domácího násilí, čímž vlastně statistiky WHO potvrdilo.

Na zvýšené počty případů domácího násilí reagovala už v březnu 2020 Francie. Ta zavedla speciální systém, díky němuž mohly ženy hlásit případy domácího násilí v lékárnách. Oběti měly při placení pouze říct heslo "Maska 19" a lékárník už věděl, že má daný případ dané oběti ohlásit příslušným úřadům. A ty díky systému skutečně několik domácích násilníků dopadly.

Stop heřmánkům a maceškám

Krysia Paszková se podle britského deníku The Guardian tímto nápadem inspirovala, pouze ho převedla do světa sociálních sítí. S kamarádem vytvořila facebookovou stránku fiktivní kosmetické společnosti Rumianki i bratki, což v češtině znamená "Heřmánek a macešky". Na svém osobním profilu poté Krysia vyzvala ty, kdo se nachází v karanténě nebo izolaci s "toxickým nebo násilným člověkem", aby poslali zprávu na facebookové stránky tohoto kosmetického obchodu.

Komunikace potom vypadá tak, že ženy s odborníky naoko řeší "kožní problémy", ve skutečnosti ale psychologové zjišťují, jak vážné potíže mají doma.

„Budeme vás sledovat, a pokud do zprávy napíšete STOP, zavoláme policii,“ napsala do vzkazu Paszková. Počet zpráv, které krátce potom obdržela, jí vyrazil dech. Její příspěvek byl sdílen tisíckrát. Během několika dní tak musela o pomoc požádat právě středisko pro práva žen CPK, s jehož pomocí začala společně s psychology, právníky a dobrovolníky reagovat na záplavu žádostí o pomoc.

Trochu jiná kosmetika

Facebooková stránka, kterou Paszková s kamarádem grafikem vytvořila, je velmi přesvědčivá. Naoko přijímá zprávy o inzerované kosmetice, ve skutečnosti pomáhá ženám v ohrožení. Pro přehlednost a možnost odfiltrovat méně naléhavé zprávy vytvořil webový vývojář robota, který požadavky organizuje. Díky tomu mohou psychologové okamžitě identifikovat ženy, které potřebují pomoc akutně, další členové týmu potom reagují na další dotazy, třeba i na ty, které se opravdu týkají kosmetiky.

Aby ženy ochránila před partnery, kteří sledují jejich komunikaci, vyvinula Paszková systém kódovaných otázek, které slouží k určení typu pomoci, jejž dotyčná potřebuje. Na základě vlastních zkušeností s komunikací s takovými ženami vytvořila patnáctistránkového průvodce. Komunikace potom vypadá tak, že ženy s odborníky naoko řeší "kožní problémy", ve skutečnosti ale psychologové zjišťují, jak vážné potíže mají oběti doma a jak by jim mohli efektivně pomoci. Ptají se třeba na to, kdy problémy začaly nebo kolik lidí v domácnosti tímto stavem trpí.

Na řadu přichází policie

Pokud je situace v domácnosti obětí neúnosná, nechává je Krysia někdy i za asistence policie převézt do úkrytu CPK, který zabírá jedno patro nenápadné budovy ve Varšavě a může pojmout najednou až 20 žen a dětí. Pokud jsou ženy od tohoto úkrytu CPK daleko, snaží se Paszková, když ji přes její stránku kontaktují, operativně hledat náhradní řešení, respektive hledá alternativní místo, kam by ženy i s dětmi mohly jít. Podle Moniky Perdjonové, terapeutky a záchranářky spolupracující s CPK, se díky kosmetické stránce Krysii Pazskové dostalo od loňského jara pomoci více než 500 ženám z celého Polska, ale také Polkám žijícím v Nizozemsku a Německu.

Paszková sama připouští, že spuštění tohoto projektu v jejích teenagerských letech je možná až moc velká zodpovědnost. Je ale velmi ráda, že taková stránka existuje a že má tak velký dopad. „Podle mě je dobře, že se ženám dostává reálné pomoci namísto toho, aby v tíživé situaci žily celé roky,“ dodává Krysia pro britský Guardian.