fbpx

Ivermektin je jediný lék, na kterém se poukazuje na neprokázaná negativa, naopak popírají či bagatelizují doposud reportované pozitivní účinky, říká primář I. interní kardioangiologické kliniky FN u svaté Anny v Brně Michal Rezek

Zveřejněno: 16. 4. 2021

Zatímco americký propagátor ivermectinu Pierre Kory, se kterým jsme na Flowee nedávno mluvili, působí tak trochu jako aktivistický televizní kazatel, primář Michal Rezek je ztělesněním klidu. Někdy je sice představován veřejnosti jako "vědec, který prosazuje univerzální lék", on sám ale tvrdí, že ivermectin sice může pomáhat v léčbě, ale prevence a zvládnutí covidu závisí hlavně na očkování. Na klinice, kde působí, začali covidové pacienty ivermectinem léčit jako první v Česku. Výsledky léčby se chystá zveřejnit ještě během dubna: "Budeme prezentovat kazuistické zkušenosti z léčby jednotlivých pacientů, kterých už máme více než sto," říká v rozhovoru Michal Rezek.

Jaké tedy vaše výsledky jsou?

Celková nemocniční mortalita nemoci COVID 19 je v Česku okolo 20 procent, u skupiny pacientů léčených ivermektinem se u nás bude pohybovat kolem 10 procent, přesné výsledky však ještě nemáme. Jsou to o něco lepší výsledky, než máme u pacientů u nás léčených v době, kdy jsme ivermektin nepoužívali. Takže jsou to pořád výsledky, při kterých podle nás stojí zato s tím lékem dále pracovat.

Je tedy ivermectin lék na covid?

U části pacientů pozorujeme po nasazení ivermectinu klinický efekt, to znamená, že za den dva se cítí výrazně líp. Na druhou stranu určitá menší část pacientů nereaguje na žádnou léčbu, covid tam často nejsme schopni výrazněji ovlivnit ani ivermectinem, ani kortikoidy, ani žádnými jinými léky. Ale abych odpověděl na vaši otázku: Samozřejmě to není tak, že podáte ivermectin a všichni lidé se hned uzdraví. Jeho předpokládaný největší účinek je antivirotický a pravděpodobně má větší smysl a efekt  v ambulantní sféře a v raných fázích onemocnění. Samozřejmě by bylo optimální ten efekt mít podložený jasnou klinickou studií proti placebu. Anebo naopak vyvrácený, což se stát může, ale ta doposud dostupná data pro to nesvědčí. 

Kdy budete výsledky publikovat?

Chceme to udělat ještě během dubna. Přesná čísla ještě nemáme, čekáme na výsledky těch komplikovanějších pacientů, menší část bohužel dospěla i do léčby plicní ventilací a tam ta léčba potom trvá dlouho. A tito pacienti tou statistikou při počtech léčených pacientů můžou zamíchat. Chceme publikovat faktické výsledky léčby. Zároveň bych nerad vyvolával další mediální bouře.

Dokud nebyla okolo ivermectinu taková hysterie, tak se v publikacích opakovaně konstatovalo, že má minimum nežádoucích účinků.

Bude to ale zajímavé srovnání, stejně bude také určitě zajímavá statistika celé České republiky za únor a březen, kdy se začala projevovat britská mutace. Očekávám tady bohužel nárůsty těch špatných čísel, předpokládám určitý nárůst mortality v nemocnicích a hlavně také u mladších ročníků.

Kolik z těch pacientů, kteří se léčí u vás na oddělení, dostává ivermectin?

Nabízíme ho téměř všem, kteří jsou v nemocnici. A pouze jednotky z nich říkají, že ho nechtějí. V nemocnici je více covidových oddělení, pod nás spadá jednotka intenzívní péče a tam je okolo 95 procent pacientů. Ono je to tak, že pokud nepoužijeme ivermectin, tak pro nemalou část pacientů žádnou další specifickou léčbu nemáme. Můžeme dávat sice aspirin či jiné protizánětlivé léky, ale tam se nepředpokládá žádný antivirotický účinek.

Tvrdíte tedy, že ivermectin je jediný lék, který doslova bojuje proti covid virům?

Ne, jistě že to není jediný lék. Pro rizikovou skupinu nemocných můžeme v současné době použít ve včasné fázi protilátkové léky typu Bamlanivimab či Regeneron, zhruba do sedmi dnů od počátku potíží máme také možnost podávat remdesivir, ten se také podával tam, kde byly známky toho, že pacient bude mít spíš ten horší průběh nemoci.

A pak máme pro pozdní fáze kortikoidy, které se nasazují, když máte zápal plic a klesá vám saturace kyslíku. Pak jsou další méně často používané protizánětlivé léky. Ale stále pro nemalou skupinu lidí s covidem  žádnou specifickou léčbu nemáme. Když přijdete s covidem, ale ještě nebudete dušný, tak často žádnou léčbu nedostanete. Také jsou pozitivní zprávy o ambulantním použití inhalačních kortikoidů. V ČR se dále specificky často užívá lék isoprinosin, který má určité imunostimulační účinky, nicméně doklad o jeho příznivém efektu také žádný nemáme. 

Proč se nedají použít jiná antivirotika?

Doposud žádná s přesvědčivými výsledky nemáme. Remdesvir je jediný, který v doporučených postupech figuruje, ale kdybych chtěl být stejně kritický jako u ivermectinu, tak řeknu, že jednoznačný průkaz jeho přínosu nemáme a podle doporučení  WHO by se používat neměl. Ale pokud vím, že moc jiných léků k dispozici nemáme, tak ho používáme u té skupiny pacientů, kde se podle provedených studií určitý benefit prokázal, i když i vzhledem k jeho ceně je to s určitými rozpaky.

Evropská léková agentura vydala ohledně jedné vakcíny doporučení: Benefity jsou vyšší než rizika, z toho důvodu je vakcína autorizována pro použití v EU. Proč se podobně nepřistupuje i k ivermectinu?

No u ivermectinu obecně ty předpokládané benefity vycházejí z malých studií, které jsou z různých důvodů považovány za málo důvěryhodné. Proto není ivermectin součástí oficiálních doporučených postupů. My také obecně prakticky vždy pracujeme podle doporučených postupů. A tam, kde je to možné, máme léky, metody a postupy, u nichž je prokázáno, že jednoznačně prospívají. Takže se snažíme používat právě tyto postupy. Když vám nasadím nějaký lék, tak vím o tom, že je prokázáno, že ten lék funguje a že je také součástí některých doporučených postupů. Stejně tak je i v doporučených postupech klasifikováno, jaká je síla a účinnost toho daného doporučeného postupu. Jestli je to jednoznačně prokázáno, nebo jestli je tam určitá pochybnost.

Náš pohled v současné době je takový, že pokud má nemoc COVID průběh a úmrtnost jakou má a oficiální doporučené postupy nám nenabízejí často jasně účinnou a efektivní léčbu, myslíme si, že je na místě používat i lék, u kterého pozitivní data o jeho efektivitě nevycházejí z velkých a jednoznačných studií, zvláště pokud jsme přesvědčeni o jeho bezpečnosti. Na druhou stranu Evropská léková agentura EMA ve svém stanovisku konstatuje, že o registraci ivermectinu nebyla požádána, to znamená, že o registraci ivermectinu zatím nikdo v Evropě ani nežádal. Protože se ví, že k tomu, abyste měl úspěch, musíte mít nějakou studii. A tyto instituce všechny zatím provedené studie o ivermectinu neuznávají, ať už z důvodů metodologických nebo jiných je považují za málo průkazné.

Vakcíny, které byly schváleny pro použití na evropském trhu, tedy všechny tyto studie mají?

Ano. Všechny vakcíny mají za sebou minimálně jednu velkou studii. A právě ivermectin žádnou takovou studii, která by se odehrála řádově na tisícovkách pacientů a kde by se využilo srovnání léku s placebem, nemá. Problém je, že tyto studie stojí spoustu peněz. A tolik peněz na investování do velkých klinických studií  mají dnes hlavně farmaceutické firmy, které je investují s vidinou budoucího zisku.

Existují nějaké nežádoucí účinky ivermectinu, pokud ho pacientovi s covidem podáte?

Dokud nebyla okolo ivermectinu taková hysterie, tak se v publikacích opakovaně konstatovalo, že má minimum nežádoucích účinků. Podle dostupné literatury se jediné závažné neurologické nežádoucí účinky ve světě vzácně vyskytly u pacientů, kde byla souhra dvou současně probíhajících parazitárních onemocnění a ještě možné genetické predispozice. Tam potom bylo konstatováno, že pokud máte tato dvě parazitální onemocnění zároveň, tak byste se neměl ivermectinem léčit. Byly to ale jednotky případů v celém světě. A jiné závažné nežádoucí účinky opravdu popsány nejsou. I Evropská léková agentura ve svém hlavním prohlášení konstatovala, že je tam bezpečnostní riziko a že by mohl hrozit problém, ovšem kontrastu s tím v podrobném rozboru konstatuje, že ivermectin je lék bezpečný a že nežádoucí účinky u něj žádné v běžných dávkovacích schématech nebyly popsány.

Proč je tedy ivermectin v roli desperáta? Proč ten zarputilý odpor právě proti němu?

Nevím, je tam asi více faktorů. Jistě, někteří lékaři těm pozitivním výsledkům jednoduše nevěří. Pak jsou zmiňována bezpečnostní rizika, ačkoliv nejsou důkazy o jeho škodlivosti. Americký National Institute of Health konstatoval, že v současné době nejsou jasné argumenty pro ani proti. To je asi nejracionálnější stanovisko, které od nějaké oficiální velké instituce vyšlo. Korektně konstatovali, že v současné době je evidence o ivermectinu taková, že se nedá jednoznačně říct, že by měl být doporučován, protože nám chybí velká studie kontrolovaná placebem, ale že se zároveň nedá říci ani to, že by používán být neměl vzhledem k poměrně četným reportovaným pozitivním výsledkům ve studiích menších.

Kolik ivermectin stojí?

Je to levný a nonprofitní lék, žádná farmaceutická firma z něho žádný profit mít nebude a tam, kde se používá dlouhou dobu, tak je i poměrně levný. Kdyby se ovšem jeho pozitivní účinky prokázaly, tak je to konkurence nejen ostatních léků na covid, ale možná svým způsobem trochu i vakcín. Je to ale relativní, naše zkušenost je však taková, že to rozhodně není zázračný a univerzálně fungující lék, který by covid zvládl u každého pacienta v každé fázi nemoci bez další léčby. Podle mého názoru je vakcinace ta nejlepší cesta, jak pandemii zvládnout.

Ani WHO v posledních svých doporučených postupech ivermectin nedoporučila, respektive doporučila pouze jako součást klinických studií …

Ano, je to tak. Byly tady další léky, u kterých se zvažovalo, že by fungovat mohly, třeba hydroxychlorochin nebo chlorochin – obecně antimalarika. Ty ale byly zamítnuty relativně na začátku, kdy WHO organizovala velké studie a jejich efekt se neprokázal. Podobně ve studii WHO svůj efekt nepotvrdil remdesivir a ani ten není podle těchto doporučení v léčbě COVID 19 doporučován. A jsou tam i další antivirotika a v těchto doporučených postupech se mimo kortikoidů objevují léky, které doporučené nejsou. A teď tam byl přidán ivermectin, který se od ostatních liší tím, že WHO s ním žádnou studii neprovedla. Ke všem ostatním ano.

Ve WHO Living Guidelines se o ivermectinu také konstatuje, že existují studie, ve kterých měl ivermectin pozitivní efekt, ale zároveň se říká, že to jsou studie nedůvěryhodné, s vysokým rizikem toho, že ty pozitivní efekty nemusí být na vrub ivermectinu nebo podezřením na metodologické chyby daných studií. V poslední době se také v jedné japonské publikaci vyjádřil i jeden z objevitelů ivermectinu Satoshi Omura, který za tento objev dostal Nobelovu cenu. Ten poměrně přesvědčivě tvrdí, že by se ivermectin v léčbě covid 19 měl používat a že ta data už jsou v současné době dostatečná. Ty názory jsou v této oblasti často poměrně výrazně odlišné.

Máme duben, čísla nám klesají. Je to už za námi? Nebude už další vlna covidu?

Já doufám, že už další nebude. Beru to čistě tak, že když už to milion a půl lidí prodělalo a máme více než milion vakcinací, které budou narůstat, tak imunita společnosti naroste natolik, že už se nebudeme potýkat se stejným problémem jako v minulých měsících. To, že tady covid asi zůstane, protože asi zůstane i část populace nevakcinovaná a taky nevíme, jak dlouho imunita po vakcinaci vydrží, to se stát může. Doufám, že pak třeba ani ty průběhy nemoci nebudou tak vážné.

Problém je, že my u té nemoci pořád nerozumíme jejímu průběhu. Ona se proti jiným virovým onemocněním chová zcela atypicky. Zejména pozdní plicní fází. Už jsme měli dojem, že to bude kolikrát lepší, a pak nás to zase překvapilo. Už jsem tedy velmi opatrný v predikcích, ale přesto tomu, že další vlna nepřijde, věřím.

Související…

Se Sputnikem už nemá cenu riskovat. Jsme blízko konci tunelu, říká Tomáš Cikrt
Zdeněk Strnad

foto: Autor, zdroj: I. interní kardioangiologické kliniky FN u svaté Anny v Brně

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...