fbpx

Jsme jako šneci, tvrdí antropologové. Mobil sebou vláčíme jako ulitu 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Studie University College London upozorňuje, že lidé na celém světě mají ze svých mobilních zařízení stejný pocit jako ze svých domovů. Uživatelé chytrých telefonů se prý stali „lidskými šneky“, kteří nosí své domovy v kapsách, a podle průzkumu mají sklon ignorovat přátele a rodinu ve prospěch svého telefonu

Zveřejněno: 12. 9. 2021

Tým antropologů z UCL strávil více než rok studií používání chytrých telefonů v devíti zemích od Irska po Kamerun. Zjistil, že pro lidi není mobilní telefon zdaleka triviální hračkou, naopak o svém zařízení smýšlí stejně jako o domově. „Smartphone už není jen zařízením, které používáme, stal se místem, kde žijeme,“ uvedl profesor antropologie Daniel Miller, který studii vedl. „Odvrácenou stránkou lidských vztahů je to, že v každém okamžiku, ať už při jídle, schůzce nebo jiné sdílené aktivitě, může člověk, se kterým jsme, jednoduše zmizet a odvrátit se ,domů‘, tedy ke svému smartphonu.“ Mezilidská interakce tváří v tvář tak prý neskutečně trpí.

Pokud existuje jedna konkrétní příčina této transformace, vědci naznačují, že to mohou být chatovací aplikace, jako je WhatsApp, které představují jakési „srdce smartphonu“. Pro mnoho uživatelů ve většině regionů znamená jedna taková aplikace to nejdůležitější, co pro ně smartphone nabízí. V Japonsku je to například LINE, v Číně WeChat a v Brazílii WhatsApp.

Plníme rodinné role

Tyto aplikace jsou platformy, kde se sourozenci scházejí, aby se postarali o staré rodiče, hrdí manželé rozesílají fotografie svých dětí a migranti se znovu spojují s rodinami. Jsou prostředkem, díky němuž můžete být stále dědečkem či babičkou, i když žijete v jiné zemi. Na rozdíl od mnoha průzkumů používání chytrých telefonů se tato studie konkrétně zaměřila na starší dospělé uživatele.

Stali jsme se jakýmisi lidskými hlemýždi, kteří si domov nosí v kapsách.

I s tímto odlišným zaměřením vědci zjistili, že po celém světě jsou smartphony základní nezbytností. „Chytrý telefon je objektem, který dominuje domovu, když jsme zrovna vzhůru, ale nejspíš i pracovišti, když zrovna něco děláme. Jde o jakýsi „transportovatelný domov,“ konstatuje Daniel Miller. Díky mobilu jsme tak podle něj doma prakticky všude. Stali jsme se jakýmisi lidskými hlemýždi, kteří si domov nosí v kapsách.

Dokážou i pomáhat

Vědci také popisují, že tento „domov“ bohužel nemusí zdaleka sloužit jako místo odpočinku. Smartphone tedy dokonce může změnit zaběhlý pocit, že je náš domov také naším útočištěm. V dnešní době se totiž očekává, že zaměstnanci zůstanou v kontaktu se svou prací i po opuštění pracoviště. Takže si vlastně v „domově“, tedy ve smartphonu, nosíme dobrovolně i práci. Dítě, které šikanují ostatní žáci ve škole, si nyní po návratu domů kvůli pokračování šikany na sociálních sítích neuleví.

Profesor Miller však varoval i před příliš negativním pohledem na smartphony. „Chytrý telefon nám pomáhá vytvářet a obnovovat širokou škálu užitečných chování – od obnovy širších rodin až po vytváření nových platforem pro zdravotní péči či politickou debatu.“ Jaké důsledky mají chytré telefony pro životy konkrétních lidí po celém světě, dokážeme podle Millera plně pochopit až s odstupem. V každé zemi a kultuře se totiž smartphony používají jinak a v jiném kontextu.

Související…

Chytré telefony dětem do 11 let do rukou nepatří, říká hlavní pediatr Německa
Luboš Heger

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...