„To, co jsme viděli v Myanmaru a nyní vidíme v Etiopii, jsou pouze úvodní kapitoly příběhu tak děsivého, že nikdo nechce znát jeho konec,“ řekla na začátku října Frances Haugenová během svého působivého projevu na půdě amerického Senátu. Varovala, že Facebook na místech, jako je Etiopie, doslova rozdmýchává etnické násilí, protože mimo USA dostatečně nekontroluje své služby.
Přibližně polovina z 53 milionů obyvatel Myanmaru používá Facebook, přičemž mnozí se na tento web spoléhají jako na svůj primární zdroj zpráv. V červnu 2021 vyšetřování lidskoprávních aktivistů ze skupiny Global Witness odhalilo, že algoritmus Facebooku propagoval příspěvky v rozporu s vlastní politikou, které podněcovaly násilí proti demonstrantům vyjadřujícím nesouhlas s převzetím moci místní armádou.
Stačí lajknout armádu
Výzkumníci nejdříve lajkli stránku fanoušků armády v Myanmaru, u které se nezdálo, že by porušovala podmínky Facebooku. Zjistili, že jim Facebook hned poté navrhl několik pro-vojenských stránek, které obsahovaly problematická sdělení. „Abychom našli tento obsah, nemuseli jsme nijak usilovně hledat. Algoritmus Facebooku nás k němu vedl,“ řekla Rosie Sharpeová, odbornice na digitální média, která na zprávě pracovala. „Z prvních pěti stránek, které doporučili, prezentovaly hned tři obsah, který porušoval pravidla Facebooku, která se týkají například podněcování nebo oslavování násilí.“
Propagace násilí online vede ke škodám v reálném světě.
Spojení mezi příspěvky na sociálních médiích a násilím v Myanmaru bylo široce zdokumentováno. V roce 2018 analýza Guardianu odhalila, že nenávistné projevy na Facebooku explodovaly na začátku krize v roce 2017, kdy propukly útoky ozbrojených skupin a obyčejných lidí na příslušníky muslimské menšiny Rohingů. Tisíce nacionalistických příspěvků protirohingských stoupenců získaly velkou publicitu, a to včetně zpráv, které lživě tvrdily, že v mešitách jsou shromažďovány zbraně. Také nezávislé vyšetřování zadané Facebookem později potvrdilo, že stránka byla použita k podněcování násilí.
„Na tom, co se děje na Facebooku, záleží,“ prohlásila Rosie Sharpeová. „Propagace násilí online vede ke škodám v reálném světě. To platí zejména v Myanmaru, kde Facebook přiznal, že hrál roli při podněcování násilí během genocidní kampaně armády proti Rohingům.“
Sdílení a hněv v ulicích
Facebook čelí podobné kritice, i co se týče Etiopie, která byla zachvácena ozbrojeným konfliktem mezi federální vládou a osvobozeneckou frontou Tigray People's Liberation Front (TPLF). Například v roce 2019 bývalý etiopský běžec Haile Gebrselassie obvinil fake news, jež byly sdíleny na Facebooku, z podněcování násilí, které si v regionu Oromia vyžádalo 81 mrtvých. Po dalším vypuknutí etnického násilí v roce 2020 (vyvolaném zabitím populárního zpěváka z etnické skupiny Oromo) analýza magazínu Vice ukázala, že nepokoje podpořilo téměř okamžité lavinovité sdílení nenávistných projevů a podněcování násilí na Facebooku, což vybičovalo hněv lidí.
Podle Haugenové Facebook svoje ochranné systémy zamezující šíření násilí neaplikuje na zapadlé země, které nepoužívají angličtinu. A právě to způsobuje problémy, jako je etnické násilí v Etiopii. Sharpeová z Global Witness dodala, že zákonodárci nedělají dost pro to, aby se provozovatelé sociálních médií přihlásili k odpovědnosti. Facebook se každopádně proti obvinění Haugenové důrazně postavil. V blogpostu Mark Zuckerberg napsal, že obvinění Haugenové prostě nejsou pravdivá. A že jeho společnost klade důraz na bezpečnost.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
