Zázrak v podobě růžové soli: Opravdu s ní budete zdravější a krásnější?

Stovky a tisíce let měla civilizace za to, že sůl je bílá. My, co žijeme desítky let, jsme si to mysleli také. Stolní sůl, mořská sůl, košer sůl, kamenná sůl, jakákoliv. Prostě byla bílá. Pak se ale objevila sůl růžová a teď je všude. Od jídla přes zkrášlující produkty po dekorativní předměty. A nikdo pořádně neví proč.

Veškerá růžová sůl je konkrétně označená jako himálajská. Většina jí údajně pochází z obrovského solného dolu Khewra, který se nachází mezi pákistánskými městy Islámábád a Láhaur, jižně od samotného Himálaje. Tyto solné žíly jsou stovky milionů let staré a vznikly tak, že bylo mořské dno vytlačeno do pevniny. Panují legendy, že místo bylo poprvé objeveno Alexandrem Velikým.

Ta růžová barva a přirozený vzhled způsobuje, že dózička touto solí naplněná udělá opravdu dojem. A to zákazníky přitahuje.

No a dnes se růžová sůl objevuje na našich talířích, v dekorativních dózičkách, solných wellness jeskyních a mnoho instagramových welness influencerů nám tvrdí, že růžová sůl pomáhá regulovat krevní cukr a spánkový cyklus. Přestože himálajská sůl perfektně plní svou funkci – umí udělat jídlo slaným, nikdy předtím nebyla oceňována za svou mimořádnou kvalitu. Proto je její raketový vzlet do světa jídla a moderního životního stylu tak podezřelý.

Prostě je růžová

Její zapamatovatelný vzhled dává produktu „byznys výhodu“. Jinak by bylo pro marketéry velice složité odlišit něco takového, jako je sůl od soli. „Je opravdu hezká, že?“ rozplývá se Megan O’Keefe, byznys manažerka ze SaltWorks, což je největší americký dovozce soli. „Ta růžová barva a přirozený vzhled způsobuje, že dózička touto solí naplněná udělá opravdu dojem. A to zákazníky přitahuje.“

Spousta lidí ji vidělo a líbila se jim, vymysleli si tedy pohádku o jejím zdraví, a tím si svou touhu po ní odůvodnili.

Kulinářský expert Ali Bouzari se poprvé setkal s růžovou solí v obchůdku s kořením v Denveru. „Zeptal jsem se jedné z prodavaček, k čemu je ta sůl dobrá. Jen se na mě podívala a řekla: Prostě je růžová.“ Její barva je rozhodně klíčem instagramového úspěchu, pod hashtagem #pinksalt existuje víc než 70 000 obrázků. I když mnoho věcí (jako třeba celerový džus) získalo svou popularitu jen díky tomu, že o nich lidé s mnoha followery na Instagramu řeklo, jak jsou zdravé, himálajská sůl je přece jen trošku jiný případ. Spousta lidí ji vidělo a líbila se jim, vymysleli si tedy pohádku o jejím zdraví, a tím si svou touhu po ní odůvodnili.

Jako kurkuma či matcha

Specifický vzhled má růžová sůl kvůli zvýšené hladině stopových minerálů. A i když tyto minerály skutečně obsahuje, jejich zdravotní výhody jsou podle Bouzariho mýtus. „Není v ní tolik zinku, hořčíku nebo vápníku, abychom na těle pocítili nějakou změnu oproti soli bílé,“ řekl. A sůl jako taková není komplexní potravinou, která by byla schopná pomoci tělu efektivně absorbovat živiny.

Říkám si, jestli by si růžovou himálajskou sůl kupovalo tolik lidí, kdyby se jí říkalo prostě pákistánská.

Pořád je to ale právě ten legendární původ nějakého jídla, který dokáže dát různým zdravotním tvrzením kredibilitu a punc autenticity. Růžová sůl se tak může zařadit k potravinám, jako je kurkuma nebo matcha, které se v Asii používaly po staletí a které byly přivezeny na Západ a tak nějak zfetišizovány – pro jejich mystický původ a téměř magické medicínské vlastnosti. „Říkám si, jestli by si růžovou himálajskou sůl kupovalo tolik lidí, kdyby se jí říkalo prostě pákistánská,“ přemítá Bouzari. V Pákistánu se totiž nad původem své soli vůbec nepozastavují.

Ochutnejte kosmetiku

Dalším důvodem popularity jsou zřejmě obavy z nezdravého průmyslového jídla. Američtí mileniálové, kteří tak nějak vyrostli na těžce zpracovaném jídle, chtějí vědět, co jedí. Jenže není to jen jídlo, lidé tuhle sůl milují tak moc, že ji cpou skoro do všeho, od koupelového peelingu po solné lampičky. Hillary Dixler Cavanová, redaktorka magazínu o jídle, vidí popularitu růžové soli jako součást celého „wellness směru“. „Gwyneth Paltrow si jednou namočila hranolku do svého krému a snědla ji, aby ukázala, jak moc je krém organický,“ poznamenala. „Existuje tady představa, že vaše kosmetika by měla být také jídlem, a naopak, že vaše jídlo by mělo být krásné. Lidé se tím snaží dokázat, že si váží přírodních a organických ideálů.“

Mimochodem, růžová sůl je také mnohem dražší než její méně fotogenický, ale zdravotně asi stejně prospěšný „bílý bráška“.

Dixler Cavanová je také skeptická ohledně toho, že by používání soli mimo jídlo byl důkaz její kvality. „To, že ta sůl není rozšířená v top restauracích, vypovídá o ledasčem,“ říká. „Růžová sůl je estetická záležitost. Je to jako si koupit nějakou předraženou svíčku. Vypovídá to jen o vkusu.“

Mimochodem, růžová sůl je také mnohem dražší než její méně fotogenický, ale zdravotně asi stejně prospěšný „bílý bráška“. Kilogram himálajské soli například z Greenmarket.cz vás bude stát 150 korun, kdežto kilo jedlé soli z Tesca pořídíte za 3,90. Některé ceny odradí, některé ne. Jak říká Bouzari: „Je to divadlo, představení. Růžová sůl je esteticky přitažlivá a její krása tedy chuť jídla nepřímo ovlivní tak jako tak.“ A taky ho osolí stejně jako sůl bílá.