Britský výzkum: Sociální sítě deprimují dívky v 11 až 13 letech. Chlapce později

Britští psychologové, kteří analyzovali chování více než 80 tisíc uživatelů sociálních sítí od deseti do osmdesáti let, zjistili, v jakém věku mají tato média na psychiku člověka největší vliv. Není moc překvapivé, že nejzranitelnější jsou teenageři. Překvapivé naopak pro vědce bylo zjištění, že na dívky mají sociální sítě největší vliv ve věku mezi 11 a 13 lety, zatímco chlapci jsou v tomto ohledu nejzranitelnější od 14 do 15 let.

Výsledky jsou samozřejmě závislé na tom, kolik času děti v daném věku na sítích tráví. Pokud na sociálních sítích trávily nadstandardní čas dívky ve věku 11 až 13 let, pak byly o rok později se svým životem méně spokojené. Stejný trend se odehrává u chlapců ve věku 14 až 15 let. „Zjistili jsme, že existuje určitý věk, různý u dívek a chlapců, kdy sociální sítě podstatněji určují životní spokojenost,“ prohlásila doktorka Amy Orbenová, experimentální psycholožka a autorka studie provedené na University of Cambridge.

Zdá se, že dívky jsou citlivější na dopad sociálních sítí o něco dříve než chlapci, což může být způsobeno procesy zrání. U dívek začíná puberta dříve.

V jiném věku pak už výzkumníci žádnou souvislost mezi sociálními médii a životní pohodou nezjistili, pouze tedy s výjimkou 19 let, kdy více času na sociálních sítích opět souviselo s poklesem životní spokojenosti u obou pohlaví.

Zachycené duše v síti

Vědci chtěli prostřednictvím studie zjistit, zda nárůst používání sociálních sítí sehrává roli ve zvyšování úrovně duševních problémů u mladých lidí. Podle charitativní organizace Young Minds se mezi lety 2017 a 2021 počet dětí ve věku od pěti do 16 let s podezřením na problémy s duševním zdravím zvýšil o 50 procent.

Orbenová a její kolegové analyzovali data od 84 000 Britů ve věku deseti až osmdesáti let, kteří se účastnili studie Understanding Society nebo studie Millennium Cohort. Tyto studie kromě jiného zaznamenávaly informace o duševním zdraví lidí s ohledem na užívání sociálních sítí, jako je Facebook, Twitter, Instagram a WhatsApp.

Vědci zjistili obousměrný efekt. V konkrétním věku bylo používání sociálních sítí spojeno s poklesem spokojenosti rok poté. Zaznamenali ovšem i případy, kdy nízká spokojenost se životem byla spojena s větším využíváním sociálních sítí v následujícím roce. Studie publikovaná v magazínu Nature Communications neprokazuje, že sociální sítě snižují spokojenost, ale vědci mají podezření, že mohou existovat „okna zranitelnosti“, která se pro chlapce a dívky otevírají v různých obdobích jejich života.

Kdy jde o výhody a kdy o překážky?

Profesorka Sarah-Jayne Blakemoreová, spoluautorka studie a psycholožka z University of Cambridge, uvedla, že je užitečné nastavit pravidla, kdy děti používají sociální sítě tak, aby to nenarušovalo jejich spánek. Dodala, že je také důležité děti včas poučit o řadě problémů, s nimiž se mohou setkat. Jde například o různé formy nátlaku nebo i obrázky, které by je mohly rozrušit. Psycholožka z University of Glasgow Holly Scottová potvrzuje, že pro chlapce a dívky existují různá citlivá období. „Zdá se, že dívky jsou citlivější na dopad sociálních sítí o něco dříve než chlapci, což může být způsobeno procesy zrání. U dívek začíná puberta dříve,“ řekla doktorka Scottová.

„Důležitým krokem je, abychom právě z pohledu dětí v pubertě pochopili, jaké výhody a problémy jim sociální média přinášejí. Jedině na základě těchto důkazů budeme moct měřit sociální média v hodinách denně, a vytvořit si tak ucelený pohled na to, kdy ještě jde o výhody a kdy už o překážky, které dnešní nikdy nekončící online sociální svět může mladým lidem klást,“ doplňuje psycholožka.