Radikálové mívají problém: Často nezvládnou plnění náročnějších mentálních úkolů

Náš mozek je vodítkem pro ideologie, podle kterých jsme se rozhodli žít. Tedy alespoň podle výzkumu, který naznačuje, že lidé, kteří se hlásí k extremistickým postojům, mají tendenci špatně plnit složité mentální úkoly. Vědci z University of Cambridge se snažili vyhodnotit, zda kognitivní dispozice, tedy rozdíly ve způsobu, jakým jsou informace vnímány a zpracovávány, utvářejí ideologické pohledy na svět, jako jsou politická a nacionalistická přesvědčení, a to bez ohledu na demografické údaje, jako jsou věk, pohlaví či rasa.

Studie zahrnovala na 330 účastníků z USA ve věku 22 až 63 let, kteří byli během dvou týdnů podrobeni sérii testů. Šlo o 37 neuropsychologických úkolů a 22 testů osobnosti. Úkoly byly navrženy tak, aby byly neutrální, nikoli emocionální nebo politické a zahrnovaly například memorování vizuálních tvarů.

Přemýšlení jim moc nejde

Vědci poté pomocí matematických modelů extrahovali z výsledků informace o vnímání a učení účastníka a jeho schopnosti zapojit se do "komplexního a strategického mentálního zpracování problematiky".

Lidé s extremistickými postoji měli tendenci přemýšlet o světě černobíle a potýkali se s komplexními úkoly, které vyžadovaly složité mentální kroky.

Podle studie zveřejněné v časopise Philosophical Transactions of the Royal Society vědci zjistili, že ideologické postoje odrážejí kognitivní rozhodování. Klíčovým zjištěním bylo, že lidé s extremistickými postoji měli tendenci přemýšlet o světě černobíle a potýkali se s komplexními úkoly, které vyžadovaly složité mentální kroky.

Na druhou stranu tedy i lidé, kteří mají problém zpracovat a naplánovat složité úkoly, mohou být více přitahováni k extrémistickým nebo autoritářským ideologiím, které zjednodušují svět. Dalším rysem lidí s tendencemi k extremismu je, že nejsou dobří ve zvládání svých emocí, což znamená, že jsou impulzivní a mají tendenci vyhledávat emocionálně evokující zážitky.

Argumenty je nezajímají

Vědci zjistili, že účastníci studie, kteří jsou náchylní k dogmatismu, uvízli ve svých názorech a jsou relativně odolní vůči důvěryhodným důkazům, lépe řečeno mají problém s jejich zpracováním. Například když jsou požádáni, aby zjistili, zda se tečky (jako součást neuropsychologického úkolu) pohybují doleva nebo doprava, zpracování informací a rozhodování jim trvá déle. U některých kognitivních úkolů byli účastníci požádáni, aby reagovali co nejrychleji a nejpřesněji.

Psychologická podstata extremismu je podle vědců směsí konzervativních a dogmatických přístupů.

Lidé, kteří se přikláněli k politickému konzervatismu, inklinovali k pomalé a stabilní strategii, zatímco političtí liberálové zvolili o něco rychlejší a méně přesný přístup. Tím se potvrzuje teze, že konzervativní lidé k vyhodnocování podnětů přistupují opatrně.

Psychologická podstata extremismu je podle vědců směsí konzervativních a dogmatických přístupů. Studie, která zkoumala 16 různých ideologických orientací, by mohla mít důležité důsledky pro identifikaci a pomoc lidem nejvíce ohrožených radikalizací napříč politickým a náboženským spektrem. Demografické specifikace lidí přitom nehrají takovou roli, jak se sociologové a další vědci dříve domnívali.