Stan Tatkin, psycholog, terapeut, výzkumník a autor knihy s trochu kostrbatým názvem We Do: Saying Yes to a Relationship of Depth, True Connection and Enduring Love (Udělejme to: Řekněme ano na hluboký vztah, pravé spojení a trvající lásku), vede terapie opravdu svérázným způsobem. Své klienty při hádkách natáčí na videa, na nichž potom provádí mikroanalýzu partnerských soubojů. Díky tomuto výzkumu zjistil, že lidský mozek přímo inklinuje k tomu, abychom se se svými nejbližšími hádali. Ve své knize také říká, že při argumentaci kvůli těmto funkcím mozku nemáme často pravdu. Co tedy děláme při hádkách (ať už vědomě či nevědomě) špatně?
Spoléháme na paměť
Rozčilení, které vede k hádce, zatemňuje mysl. Tatkin tvrdí, že i když jsme si stoprocentně jistí, co partner udělal špatně, nemáme v takové chvíli stoprocentní pravdu. Proč? Protože to, jak zaznamenáváte zkušenost, závisí na momentálním stavu vaší mysli. A pokud jste ve chvíli, kdy se daný incident přihodil, byli nervózní, unavení a podráždění, je víc než pravděpodobné, že jste udělali z komára velblouda, a něco, co byste běžně přehlédli, jste nafoukli do gigantických rozměrů.
Když jsou lidé rozrušení, spousta energie se vyčerpá na rychlé pohyby, mluvení, gestikulaci. Mozek pak není dostatečně zásoben kyslíkem a glukózou.
Z toho důvodu Tatkin radí, abychom se nesnažili vzpomínat v rozčilení a nepřetahovali se o pravdu, která nejspíš nebude ani na jedné straně. Nejlepší je zakopat válečnou sekeru a jít dál.
Očekávání objektivity
Při stresu mozek nefunguje v plné kapacitě a normální rychlosti, což zkresluje vnímání, které pak není a ani nemůže být objektivní. Podle Tatkina v mozku existuje síť struktur, které spolu komunikují, aby napravily různé „chyby v systému“. K tomu, aby se to podařilo, je třeba dostatek času a energie. Když jsou lidé rozrušení, spousta energie se vyčerpá na rychlé pohyby, mluvení, gestikulaci.
Mozek pak není dostatečně zásoben kyslíkem a glukózou, což se projeví momentální neschopností racionálního uvažování. Proto je lepší vypjaté situace nejprve zklidnit, tedy dát mozku čas na zotavení, a potom vše řešit s klidnou a chladnou hlavou.
Přeceňujeme svou rétoriku
Mozek rád zkracuje. Lidé přemýšlí, ale neuvědomují si, že druzí lidé nevidí na jejich myšlenkové pochody. A tak často nehovoří tak jasně, jak si myslí. Mluví ve zkratkách. Těm ale okolí nemusí rozumět. I to může být příčinou hádek a nedorozumění, které tedy nemusí být znamením toho, že partner neposlouchá (za což se na něj třeba neprávem rozčílíte). Podle Tatkina je běžná verbální komunikace většinou špatná, i když jste v klidu.
Důležité záležitosti probírejte z očí do očí. Ne z displeje do displeje.
Je zkrátka těžké druhému doslovně vysvětlit, co máte zrovna na mysli. Podle psychologa to vypovídá o nedokonalosti lidské komunikace. Řešení? Když si nejste jistí, zeptejte se, co tím chtěl básník říci. To je to nejjednodušší a také nejefektivnější řešení.
Hádáme se po síti
Věčný problém současnosti. Mluvíme spolu, píšeme si spolu, ale nevidíme na sebe. Nedíváme se navzájem do očí. To je podle Tatkina často zdrojem dezinterpretace toho, co chce partner sdělit. Záměry a fráze mohou být nesprávně pochopeny, významy a tóny hlasu nepřesně odvozeny. Co z toho plyne? Důležité záležitosti probírejte z očí do očí. Ne z displeje do displeje.
Nenacházíme kompromis
Existují samozřejmě také hádky, které nejsou způsobeny chybou v komunikaci, ale nesouladem v názorech. Koupit byt, nebo dům? Na jakou školu poslat dítě? HBO, nebo Netflix? V hádkách tohoto druhu podle Tatkina mozek pracuje produktivně. Lze tedy snadno zařídit, aby se konverzace nezvrhla v divokou a nenávistnou slovní přestřelku. Stačí si na začátku ujasnit, že vám jde vlastně o totéž, ačkoliv máte jiné představy, jak toho dosáhnout.
A ty představy právě chcete prodiskutovat. Slibte si, že k argumentům toho druhého budete přistupovat s otevřenou myslí. Zapojíte se tak oba do společného úsilí a nevkročíte do zápasu o nejlepší argument. Potom se nejedná o hledání kompromisu, ale o společné jednání. S jeho výsledkem jsou pak spokojené obě strany.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Time
