Průměrný člověk stráví za svůj život líbáním 20 160 minut. Světový rekord za nejdelší polibek činí 58 hodin 35 minut a 58 sekund. Běžnou pusou spálíme 2 až 3 kalorie za minutu. Díky ní se do krve uvolňuje adrenalin a noradrenalin, které způsobují to, že naše srdce tluče rychleji, takže pokud se líbáme často, snižujeme tak špatný cholesterol v žilách.
Když lidé z kmene Thonga v jižní Africe viděli poprvé v roce 1890 líbající se Evropany, byli znechuceni jejich odporným a nečistým chováním. Stejná situace nastala i o sto let později u kmene Mehinaku v Amazonii.
Vědci William R. Jankowiak, Shelly L. Volsche, Justin R. Garcia publikovali v roce 2015 studii, ve které zkoumali na 168 světových kultur, a zjistili, že líbání jako romanticko-sexuální akt je přirozené pouze pro 46 % z nich. Přitom čím sociálně komplexnější společnost byla, tím častěji se pusinkovala. Z tohoto výzkumu ovšem vyplývá, že líbání není přirozeným lidským chováním. Tak kde se vlastně vzalo?
Ochutnej mou DNA
Nikdo zatím přesně neví, proč se líbáme. Někteří badatelé tvrdí, že tak „ochutnáváme“ partnerovy geny, zda jsou kompatibilní s těmi našimi. Což dnes v podstatě nahrazuje vzájemné očichávání.
Sigmund Freud tvrdil, že naše touha po polibku je vlastně podvědomé nutkání přisát se znovu k matčině prsu, instinktivní reakce, kterou neovlivníme, a hluboce zakořeněný pud.
Slina v sobě totiž nese zakódovanou informaci o tom, kým jsme a zda jsme zdraví. Sliznice v našich ústech obsahuje hormony, jako je testosteron nebo estrogen, díky nimž si můžeme být jistější výběrem druhé polovičky.
Jako ptáčci
Jiní výzkumníci jsou přesvědčeni o tom, že má tato lidská interakce kořeny v takzvaném „ptačím krmení“, kdy matka předžvýká jídlo a pak ho vloží mláděti do úst. (Ano a teď máte pravděpodobně podobný výraz jako lidé z kmene Thonga.) Tato teorie možná není daleko od pravdy. Dřív než byla zavedena dětská výživa, bylo běžné, že děti dostávaly rozmělněnou, či chcete-li, předžvýkanou stravu. Mateřské mléko nedokáže poskytnout určité sacharidy, bílkoviny, ale ani železo či zinek nutné pro správný vývoj ratolesti, a tak je důležité tyto nutriční hodnoty outsourcovat. Sliny navíc lehce předtráví jídlo a pro vašeho potomka je potom jednodušší ho zpracovat.
I zvířata to dělají
Líbání přitom není jen čistě lidská záležitost. I zvířata se různě dotýkají a olizují, aby si vyjádřila náklonnost. Což může předešlou teorii jen podpořit.
Nejblíže člověku jsou pravděpodobně opice bonobo. V jejich případě se dá mluvit vyloženě o polibku. Kočky a psi se otírají čenichem, ptáci se dotýkají zobákem, sloni choboty, plazi nebo hmyz hlavami či tykadly…a přitom nejde pouze o sexuální pud, který je pohání. Tímto aktem je projevována důvěra a úcta, či může jít pouze o posilování vzájemných vztahů - například k rodičům. To, že si člověk vybral pro tento úkon zrovna ústa, je logické, protože právě rty jsou jednou z nejcitlivějších částí těla.
Sigmund Freud tvrdil, že naše touha po polibku je vlastně podvědomé nutkání přisát se znovu k matčině prsu, instinktivní reakce, kterou neovlivníme, a hluboce zakořeněný pud.
Ať už vnímáme líbání se jako projev náklonnosti a úcty, důsledek ptačího krmení či touhu po mateřském mléku, podezřele často v těchto teoriích vystupuje naše matka. Když si uvědomíte, že je to právě ona, kdo podle vědců stojí za každým vaším políbením, možná už je nebudete rozdávat tak lacino (a nebo vůbec). Kdo ví, třeba lidé z kmene Thonga podvědomě věděli, co se za takovou nevinnou pusou skrývá, a proto jim vykouzlila na tváři tak nevěřící výraz.
Reklama
foto: Shutterstock, Giphy, zdroj: Sapiens