Vědci se pokusili o smysluplnou konverzaci se spícími. Zjistili, že to funguje

Je to pár let, co v kinech běžel sci-fi příběh s názvem Počátek, v němž vstupuje Leonardo DiCaprio do snů jiných lidí, aby v nich se spícími komunikoval a sebral jim informace z jejich podvědomí. Nyní se zdá, že se fantazie může proměnit v realitu. První krůčky k tomu, aby spící a snící dovedli komunikovat s okolním světem, udělali zároveň hned ve čtyřech laboratořích, v nichž se vědcům podařilo prokázat, že lidé mohou během spánku přijímat a zpracovávat komplexní externí informace.

Máte také lucidní snění?

Čtyři nezávislé vědecké týmy ve Francii, Německu, Nizozemsku a Spojených státech se pokusily o navázání složité obousměrné komunikace pomocí kladených otázek. Spolupracovaly při tom se šestatřiceti dobrovolníky. Někteří z nich přitom už prokázali, že si i ve snu dovedou jasně uvědomit, že sní. Další dobrovolníci lucidní, tedy „vědomý“, sen nikdy předtím nezažili, ale pamatovali si alespoň jeden sen za týdenní období.

Po několika otázkách a po probuzení byli snící požádáni, aby popsali své sny. Někteří si pamatovali otázky jako součást snu.

Termín „lucidní snění“ je ale zapotřebí objasnit. Označuje stav, kdy si spící člověk uvědomí, že sní, a to mu dává možnost svůj sen vědomě ovládat. Lucidní snění se dá i navodit pomocí různých metod. Někde se to označuje jako „probuzení ve snu“ a pro tento typ snění se obecně užívá zkratka LD z anglického „Lucid Dreaming“. I když je to vzácné, tuto schopnost rozpoznat, že jste ve snu, a navíc dokonce ovládat jeho průběh, lze vylepšit tréninkem.

Morseovka ve spánku

Výzkumníci nejdříve všechny účastníky proškolili. Vysvětlili jim, jak lucidní snění funguje, a demonstrovali jim, jak by měla pomocí řeči, různých zvuků, světel nebo klepání prstem komunikace probíhat. Když pokusné osoby usnuly, vědci sledovali jejich mozkovou aktivitu, pohyby očí a kontrakce obličejových svalů (ukazatele, jež prozrazují, že nastalo období REM spánku, v němž člověk sní) pomocí elektroencefalogramových přileb vybavených elektrodami.

Jeden dotázaný dobrovolník se domníval, že matematické problémy slyší z autorádia.

Aby snící mohli nějakým způsobem reagovat, naučili se před usnutím určité signály, které zahrnovaly úsměv nebo mračení, ale i několikanásobné pohyby očí, když chtěli naznačit výsledek při sčítání. V německé laboratoři dokonce pohyb očí měl odpovídat čárkám a tečkám z Morseovy abecedy. Snícím byly pokládány otázky, na něž stačilo odpovědět „ano“ či „ne“. Nebo dostávali jednoduché matematické příklady, například kolik je osm mínus šest. Testy byly naplánovány do různých částí noci, někdy hned po usnutí pokusných osob, jindy brzy ráno. Každá laboratoř používala jiný způsob komunikace se snícím dobrovolníkem od mluvených otázek až třeba po blikající světla.

Nový způsob terapie na obzoru

Vědci položili lucidním snílkům 158 otázek. Ti dali správnou odpověď v 18,6 % případů. To se zdá málo, ovšem spící dali naopak špatnou odpověď pouze na 3,2 % otázek; 17,7 % jejich odpovědí nebylo jasných a 60,8 % otázek zůstalo nezodpovězeno. Po několika otázkách a po probuzení byli snící požádáni, aby popsali své sny. Někteří si pamatovali otázky jako součást snu. Jeden dotázaný dobrovolník se domníval, že matematické problémy slyší z autorádia. Další byl „zrovna na večírku“, když zaslechl dotaz, zda mluví španělsky.

„Téměř vše, co se ví o snech, se spoléhalo na retrospektivní údaje, které byly získány, až když byl respondent vzhůru. Jenže tyto údaje mohou být zkresleny. Tento experiment nabízí lepší způsob, jak studovat sny,“ tvrdí vedoucí studie a její hlavní autorka Karen Konkolyová, kognitivní neuroložka na Northwestern University.

Ta také doufá, že by tato technika mohla být v budoucnu terapeuticky použita k ovlivnění snů lidí, kteří by se tak mohli lépe vypořádat s traumaty, úzkostmi a depresemi. „Změna myšlenek lidí během snů je stále sci-fi,“ zdůrazňuje ovšem spoluautor výzkumu a kognitivní neurolog Ken Paller, který rovněž působí na Northwestern University. Přesto si myslí, že experiment je důležitým prvním krokem při komunikaci se spícími, a přirovnává ho k první konverzaci přes telefon nebo rozhovoru s astronautem na jiné planetě. „Snílci žijí ve světě zcela vytvořeném ze vzpomínek uložených v mozku,“ říká. Nyní se zdá, že i když je komunikace se spícími snílky obtížná, tak je možná.

Představa o spánku padá

Klasická představa, že je spánek stav, ve kterém je mozek odpojen a neví o vnějším světě, po tomto experimentu každopádně bere zasvé. „Tento výzkum zpochybňuje základní definice spánku,“ podotýká kognitivní neurolog Benjamin Baird z University of Wisconsin v Madisonu, jehož oborem je studium spánku a snů.

Taková konverzace může snícímu pomoci vyřešit psychické problémy, naučit se nové dovednosti, nebo dokonce přijít s kreativními nápady.

Baird se sice sám výzkumu nezúčastnil, ale jeho výsledky oceňuje. „Skutečnost, že různé laboratoře používaly různé způsoby jak dokázat, že je možné mít se snícím obousměrnou komunikaci, je velice silným argumentem. Taková konverzace může snícímu pomoci vyřešit psychické problémy, naučit se nové dovednosti, nebo dokonce přijít s kreativními nápady,“ říká Benjamin Baird pro magazín Science. „Sen je vysoce asociativní stav, který má zcela jistě výhody, pokud jde o kreativitu.“ Pokud tedy chystáte nějaký nový projekt, bylo by dobré ho ve spánku s někým probrat. Pozor ale na Leonarda DiCapria. Aby vám ten projekt neukradl.