Sprcha, snídaně a 10 mikrogramů LSD: Co se skrývá za trendem mikrodávkování?

Koncept mikrodávkování LSD je prostý: na začátku dne zkonzumujete velmi malé množství této psychedelické drogy. Tak malé, že droga nepošle váš mozek na klasický trip plný halucinací, který často bývá cílem uživatelů LSD, ale místo toho zvýší vaši kreativitu, produktivitu a sníží úzkosti i stres.

Alespoň tomu nasvědčují některé studie na toto téma, stejně jako mnohá svědectví lidí, kteří microdosing sami provozují. Je ale třeba se mít na pozoru: soustavné užívání jakýchkoliv drog, zejména tak silných jako LSD, není v žádném případě bezpečné pro všechny a u některých jedinců může představovat značné riziko vzniku závislosti.

Pozitivní účinky mikrodávkování

Mikrodávkování může představovat alternativní řešení řady problémů, od špatné koncentrace přes zažívací potíže až po sníženou produktivitu. Lidé, kteří se o své zkušenosti s mikrodávkováním dělí na internetu nebo v rámci vědeckých výzkumů, většinou tento koncept velice chválí – jen těžko se vám podaří objevit nějaký negativní feedback.

Podle výzkumu, který provedl tým psychiatrů z McGillovy univerzity, stimuluje mikrodávkování serotonergní systém, který je zodpovědný za regulaci hladiny stresu a úzkosti a zlepšení nálady. Během práce může také vašemu mozku pomoci vytvářet logické souvislosti, které by vás s největší pravděpodobností vůbec nenapadly.

Studie zahrnující hlodavce zjistily, že užívání nízké dávky LSD každý druhý den po dobu několika měsíců vedlo k nežádoucím účinkům, přetrvávajícím několik týdnů.

Ve zdravotnictví mikrodávkování obvykle zahrnuje užívání přibližně 1 % dávky daného léčiva. V kontextu psychedelik představuje mikrodávkování většinou konzumaci 5–10 % dávky, která vyvolává psychoaktivní účinky. Ta se u LSD zpravidla pohybuje okolo 100 mikrogramů, doporučená mikrodávka tedy bývá v rozmezí 5 až 10 mikrogramů, což potvrdila i studie z roku 2019. A s čím vlastně může LSD pomoci?

zvýší hladinu energie
zlepší kognitivní procesy
zlepší kardiovaskulární funkce
zlepší náladu
posílí smysly
zlepší kvalitu spánku
sníží úzkost
sníží bolest
snižuje potřebu užívat návykové látky
pomáhá s léčbou depresí
pomáhá s léčbou závislostí
pomáhá ke snížení projevů migrény
pomáhá s léčbou příznaků poruchy pozornosti (ADHD)

Zdravotní rizika

Zatím není zcela jasné, jestli mikrodávkování LSD představuje nějaká konkrétní zdravotní rizika nebo jestli zvyšuje riziko vzniku závislosti. Ve výše zmíněné studii z roku 2019 uvedla zhruba pětina účastníků, že pod vlivem LSD pociťuje negativní účinky na psychiku.

O halucinogenních účincích LSD nevěděl až do roku 1943, kdy náhodně požil malé množství látky. Po několika chvílích začal vnímat mimořádné tvary a jejich barvy.

Další studie zahrnující hlodavce zjistily, že užívání nízké dávky LSD každý druhý den po dobu několika měsíců vedlo k některým nežádoucím účinkům, přetrvávajícím několik týdnů. Ty zahrnovaly následující:

zvýšená agresivita
hyperaktivita
potíže s pociťováním potěšení
třes
vyškubávání kůže/srsti
problém s udržením teploty těla (hypertermie)
migréna
úzkost
necitlivost
nespavost
snížená chuť k jídlu
problémy se soustředěním
snížená energie
zhoršení nálady
kognitivní problémy

Co si z toho odnést?

Ačkoliv zastánci mikrodávkování LSD i neoficiální důkazy naznačují, že tento způsob konzumace drogy může mít jisté zdravotní přínosy, je třeba dalšího výzkumu, než před sebou budeme mít přesvědčivé a spolehlivé důkazy.

Jelikož se dosavadní zjištění v oblasti mikrodávkování do značné míry opírají o samoléčbu a informace od samotných uživatelů, vědci musí nadále pokračovat ve studiu účinků LSD ve větších a kontrolovanějších výzkumech, než tomu bylo doposud. V tomto ohledu začíná být společnost, a co je mnohem důležitější, také orgány, kontrolující užívání a výzkum zakázaných látek, mnohem tolerantnější.

V mnoha zemích na světě tak nyní dochází k dekriminalizaci některých drog, stejně jako k povolení jejich využití v rámci vědeckých výzkumů za účelem léčení depresí, úzkostí a dalších psychických onemocnění. Kromě LSD se odborníci v poslední době zaměřují i na DMT, ketamin nebo psilocybin, které podle dosavadních zjištění mohou v malých dávkách výše zmíněné problémy u některých lidí řešit.

Albert Hofmann a jeho neúmyslný objev

K objevení diethylamid kyseliny lysergové, tedy LSD, došlo v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hofmannem, tehdy pracujícím pro švýcarskou společnost Sandoz. Hofmann prováděl výzkum s látkou, která je obsažená v námelu nebo ergotu, což je jedovatá houba.

Albert Hofmann na 50. konferenci o LSD ve švýcarském Luganu, 1993. (zdroj: Wikimedia Commons)

O halucinogenních účincích LSD ale ani on sám nevěděl až do roku 1943, kdy náhodně požil malé množství látky. Po několika chvílích začal vnímat mimořádné tvary a jejich barvy. O tři dny později 19. dubna 1943 užil Hofmann větší dávku drogy už záměrně. Během cesty domů z práce na kole (za 2. světové války bylo cestování automobilem zakázáno) tak zažil první LSD trip na světě.

Po celá 40., 50. a 60. letá bylo LSD používáno psychiatry v nejrůznějších experimentech, a to především díky podobnosti s chemickou látkou, která je přítomna v mozku. Přestože se tehdy vědcům nepodařilo pro LSD odhalit žádné lékařské využití, vzorky zdarma dodávané společností Sandoz Pharmaceuticals pro tyto experimenty byly distribuovány v nadměrném množství, což vedlo k jeho rozšíření do společnosti.