Někde tu imunitu získat musí. Šťastné a hlavně zdravé zablácené děti

Mnoho rodičů stále zastává názor, že čím sterilnější prostředí, tím pro zdraví dítěte lépe. Finský výzkum však naznačuje, že to tak být nemusí. Během něj vědci zjistili, že děti, které mohou trávit čas v lesním prostředí a občas se jednoduše zamazat od hlíny, si už během měsíce vytvoří silnější imunitní systém než ty, které jsou odkázány na jednotvárné prostředí štěrkových hřišť.

Astma, ekzémy, cukrovka prvního typu, ale třeba i roztroušená skleróza – podíl těchto autoimunitních onemocnění, během nichž vlastně tělo napadá samo sebe, se bohužel u nás na Západě neustále zvyšuje. Hlavním možným důvodem je fakt, že jsme už od dětství celkově vystaveni mnohem menšímu počtu mikrobů, než bývali naši předkové. Náš imunitní systém se díky tomu nemusí příliš namáhat, takže je pak později náchylnější na nemoci.

Více druhů mikrobů, lepší imunita

Už několik dřívějších výzkumů potvrdilo, že mezi rozmanitým mikrobiálním prostředím a dobře fungujícím imunitním systémem existuje určitá korelace. Zmiňovaná nejnovější studie je navíc jiná v tom, že prostředí pobytu dětí upravila záměrně, tudíž naznačuje příčinnou souvislost. Konkrétně do ní bylo zahrnuto 75 dětí ze dvou finských měst. „Není to příliš, ale když jsme viděli výsledky, byli jsme velmi překvapeni, protože byly velmi dobré,“ řekl Aki Sinkkonen z finského Institutu přírodních zdrojů, který studii vedl. „Náš výzkum může připravit půdu pro nové preventivní postupy, jak snížit globální epidemii autoimunitních nemocí.“

Studie ukazuje, že když dítě vystavíme biologicky rozmanitému prostředí, podpoříme tím hned několik bioindikátorů těchto základních kontrolních mechanismů.

Sinkkonen dále tvrdí, že v současnosti probíhají podobné experimentální studie i jinde, ale jejich výsledky dosud nebyly zveřejněny. „Je to každopádně práce se skvělým výhledem do budoucna,“ říká profesor Graham Rook z londýnské College univerzity. „Mnoho poruch, jejichž výskyt se v západních urbanizovaných společnostech stále zvyšuje, je způsobeno selháním mechanismů, které dohlíží na imunitní systém. Tato studie ukazuje, že když dítě vystavíme biologicky rozmanitému prostředí, podpoříme tím hned několik bioindikátorů těchto základních kontrolních mechanismů.“

Les zdravější než štěrk

Finský výzkum, publikovaný v žurnálu Science Advances provedl velký tým odborníků, který zahrnoval experty z medicíny, ekologie i městského plánování. Děti ve věku od tří do pěti let se pohybovaly v deseti podobných mateřských centrech. Ve čtyřech z nich byl na dříve holých štěrkových hřištích instalován trávník z přírodnin, doplněný různými trpasličími keři a mechy. Děti venku strávily v průměru 90 minut za den a výzkumníci je povzbuzovali k tomu, aby si hrály zejména s rostlinami a půdou. „Bylo to snadné, protože zelená plocha pro ně byla tím nejzajímavějším místem na dvoře,“ řekl Sinkkonen. Náklady na každý zelený prostor čítaly v přepočtu asi 132 tisíc korun, což je méně než roční rozpočet na údržbu dvorku.

Vědci dávali všem dětem každý den stejné jídlo a z výzkumu vyloučily ty, kterým rodiče doplňovali stravu probiotiky. Po 28 dnech se ukázalo, že rozmanitost mikrobů na pokožce i ve střevech dětí, které trávily čas v onom „lesním prostředí“, byla o třetinu vyšší než u těch, které si hrály na štěrku běžného hřiště. Také jejich krevní vzorky vykazovaly velmi pozitivní změny, které se týkaly celé řady proteinů a buněk souvisejících s imunitním systémem, včetně protizánětlivých cytokinů a regulačních T-lymfocytů. Vědci nyní dále zkoumají, zda je možné pískoviště obohatit různými mikroby tak, aby byla jejich variabilita vyšší i v místech, kde není k dispozici lesní půda ani rostliny.

Blahodárné „lesní koupele“

Pozitivní vliv zeleně na zdraví se samozřejmě netýká jen dětí, což prokázal například výzkum z roku 2019 provedený Evropským centrem pro životní prostředí a lidské zdraví. Podle něj má výrazně pozitivní vliv na náš organismus už 120 minut strávených v přírodě týdně. „Co se dospělých týká, život v zeleni je spojován s nižším rizikem vzniku kardiovaskulárních nemocí, obezity, cukrovky či duševních onemocnění,“ uvedli autoři výzkumu v žurnálu Nature.

Takzvané „lesní koupele“, jinými slovy pobyt v blízkosti stromů, jsou součástí národního zdravotního programu v Japonsku už od 80. let.

Ač jsou zmiňované studie poměrně nové, významný vliv přírody na lidské zdraví si některé státy uvědomují už velmi dlouho. Například takzvané „lesní koupele“, jinými slovy pobyt v blízkosti stromů, jsou součástí národního zdravotního programu v Japonsku už od 80. let minulého století. Nyní, po předložení vědeckých důkazů, se jím snad bude inspirovat stále více zemí či měst, třeba právě při urbanistickém plánování.