Každý v hlavě nosíme vzpomínky, kterých se nemůžeme zbavit, i když bychom hrozně rádi. Nejen různé futuristické filmy, ale i současná věda ukazuje, že mozek může fungovat jako harddisk a vzpomínky bude brzy možné vymazat.
Reklama
Podle studie, zveřejněné na vědeckém webu Science Daily a provedené výzkumnými pracovníky z Columbia University Irving Medical Center (CUMC) a McGillovy univerzity v Kanadě mohou být u mořského hlemýždě selektivně vymazány různé typy paměti uložené ve stejném typu neuronu. Šlo by něco podobného aplikovat i na člověka? Zřejmě je to jen otázka času.
Temná poštovní schránka
Výsledky dosavadních výzkumů a studií naznačují, že co se týče změny paměti, nepohybujeme jen na poli sci-fi. Vědci tvrdí, že není tak zcela nemožné vyvinout léky k vymazání takových vzpomínek, které vyvolávají úzkost a posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). A to aniž by medikamenty ovlivnily jiné důležité vazby na minulé události.
„Během emočně vypjatých nebo traumatických událostí může být aktivováno několik druhů pamětí, včetně vzpomínek na jakékoli vedlejší informace, které se vyskytly v dané příhodě. V případě duševního otřesu může náhodná informace, a to i dlouho po události, vyvolat úzkostný záchvat,“ konstatují v závěru studie vědci.
Poštovní schránka je v tomto případě náhodnou neasociativní pamětí. Vzpomínka na samotnou temnou uličku je pak vzpomínkou asociativní.
„Demonstrujme to na následujícím příkladu: Pohybujete se v oblasti s vysokou kriminalitou a cestu si zkrátíte tmavou uličkou, ve které budete přepadeni. A při tom si všimnete poštovní schránky. V budoucnu pak můžete být nervózní, když budete otevírat jakoukoliv schránku,“ vysvětluje profesor neurověd Samuel Schacher z Psychiatrického oddělení v CUMC a spoluautor studie. Poštovní schránka je v tomto případě náhodnou neasociativní pamětí. Vzpomínka na samotnou temnou uličku je pak vzpomínkou asociativní.
„Jedním z cílů našeho současného výzkumu je vyvinout postupy, které by odstranily problematické neasociativní vzpomínky, které vznikly v mozku v průběhu traumatického zážitku, a to bez poškození vzpomínek asociativních,“ dodává Schacher.
Vymazat lze všechno
Nová studie tuto hypotézu testovala stimulací dvou senzorických neuronů spojených s jedním motorickým neuronem mořského hlemýždě. Jeden senzorický neuron byl stimulován k indukci asociativní paměti a druhý k indukci neasociativní paměti. Bylo prokázáno, že každá z pamětí je udržována jinou formou molekuly.
Obratlovci mají podobné verze proteinů, které se podílejí na tvorbě dlouhodobých vzpomínek, jako lidé.
Výsledkem je zjištění, že každá z pamětí může být vymazána, aniž by byla ovlivněna ta druhá, a to blokováním jedné z molekul. Vědci navíc zjistili, že určité paměti mohou být také vymazány blokováním funkce odlišných variant jiných molekul.
Porozumíme paměti
Výzkumníci tvrdí, že jejich výsledky by mohly být užitečné při porozumění lidské paměti, protože obratlovci mají podobné verze proteinů, které se podílejí na tvorbě dlouhodobých vzpomínek, jako lidé. Navíc jeden z proteinů je přímo obsažen u lidí a mutace tohoto genu produkují intelektuální postižení.
Je to opravdu něco jako tlačítko delete na počítači. Zmáčknete a soubor – v tomto případě vzpomínka – bude vymazána.
„Vymazání paměti má potenciál zmírnit posttraumatický syndrom a úzkostné poruchy tím, že odstraní neasociativní paměť,“ říká Jiangyuan Hu, další vědecký pracovník výzkumu psychiatrie na CUMC a spoluautor studie. „Tím, že izolujeme molekuly, které udržují neasociativní paměť, můžeme být schopni vyvinout léky, které ji dokážou eliminovat, tedy zabrání jejímu udržení.“
Je to opravdu něco jako tlačítko delete na počítači. Zmáčknete a soubor – v tomto případě vzpomínka – bude vymazána. Podle vědců je tato futurologická vize na dosah.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily