Tma vyvolává pocit skryté identity, díky němuž máme dojem, že jsme unikli pozornosti ostatních. Riziko, že se v tomto stavu dopustíme něčeho nečestného, tak rapidně roste. A hranice této iluzorní anonymity jsou tak tenké, že ji vyvolají dokonce i sluneční brýle, popisuje odborný server Science Daily.
Reklama
Psychologové z americké Association for Psychological Science předpokládali, že tma podporuje morální přestupky. K otestování této hypotézy proto provedli celkem tři pokusy. Nejprve byli účastníci experimentu rozmístěni do slabě, nebo naopak dobře osvětlených místností. Všichni zúčastnění dostali jednu hnědou obálku s 10 dolary a jednu prázdnou bílou obálku.
Účastníci v potemnělé místnosti podváděli mnohem víc než jejich kolegové v osvětlené místnosti.
Poté byli požádáni, aby vyplnili pracovní list s celkem 20 příklady, přičemž za každý správně vyřešený příklad měli dostat půl dolaru. Testy vyplňovali o samotě a i kontrola úloh a přerozdělování peněz z jedné obálky do druhé byla přenechána výhradně jim. Výsledky výzkumu prokázaly, že světlo a přítmí nemají vliv na skutečné výkony, avšak ovlivňují míru rizika nečestného chování. Účastníci v potemnělé místnosti podváděli mnohem víc než jejich kolegové v osvětlené místnosti, a tak si také odnesli větší sumu nezasloužených peněz.
Sobecká tmavá skla
V druhém experimentu dostali dobrovolníci brýle, a to buď čiré, nebo tmavé sluneční. Následně měli na plnění úkolů spolupracovat s cizím člověkem v druhé místnosti (ve skutečnosti šlo o experimentátora) a podle svého uvážení rozdělit mezi sebe a něj 6 dolarů. Účastníci, kteří měli nasazeny sluneční brýle, se chovali mnohem sobečtěji a svého spolupracovníka odměňovali citelně nižší částkou než dobrovolníci s čirými skly.
Tma sice neovlivňuje skutečnou anonymitu, ale plně stačí k rozvoji pochybného chování.
Ve třetím výzkumu se opakovala stejná situace, přičemž výzkumníci měřili i to, jakou míru anonymity zúčastnění během experimentu pociťují. Opět se prokázalo, že nošení slunečních brýlí potlačuje altruismus a naopak zvyšuje pocit anonymity – účastníci měli dojem, že jsou skryti pohledům i kontrole okolí.
Větná spojení, jakými jsou „posvítit si na někoho“ nebo „vrhnout na něco světlo“, dostávají díky těmto testům zcela vědecký základ. Tma sice neovlivňuje skutečnou anonymitu (pouze tu iluzorní), ale podle vědců plně stačí k rozvoji pochybného chování. Stejný efekt jako tma a sluneční brýle má podle výzkumníků také zapojení se do určité skupiny, která strhává k davovému chování, jež je emocionálně nakažlivé, snižuje sebekontrolu i pocity osobní odpovědnosti jedince.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily
