Nejčastějšími důvody horečky jsou sice například streptokok v krku, který způsobuje angínu, nebo chřipka, nejsou to ale zdaleka příčiny jediné. Teplotu mohou zvyšovat také méně častí pachatelé, mezi které patří úrazy mozku, následky požití léků nebo drog, a dokonce i rakovina. Ale neděste se, pokud víte, jak a kdy se určitá onemocnění vyskytují, snáze odhalíte příčinu zvýšené teploty. Píše o tom článek na webu Popular Science.
Teplejší než ty
Každé dítě vám řekne, že průměrná teplota těla je kolem 37 stupňů Celsia. Experti ale tvrdí, že teplota může kolísat jak nahoru, tak dolů v závislosti na celé řadě faktorů, jako jsou například věk, denní doba a výše fyzické zátěže v době měření teploty. V podstatě by se dalo říci, že mladí lidé mají vyšší tělesnou teplotu, starší část populace je zkrátka o něco studenější.
Důležitým faktorem je aktivita. Když například běháme nebo hrajeme fotbal, energie, kterou na onu činnost musíme vynaložit, ohřívá vnitřek našeho těla. Proto se také během intenzivního cvičení tolik potíme, naše tělo se snaží ochladit zevnitř. Vnitřek našeho organismu je také teplejší během dne než v noci.
Podle lékařských standardů máme horečku (odborně hypertermii), pokud naše tělesná teplota překročí 37,8 stupně Celsia, ačkoli malé procento populace může mít tuto hranici i o něco níže (což je obzvláště případ starých lidí a miminek).
Co způsobuje horkost v těle?
Většina horeček je skutečně způsobena infekcí, která nezahrnuje jen virová a bakteriální onemocnění, ale také parazity, záněty močového traktu a slepého střeva. Méně časté příčiny hypertermie jsou podle článku Pop Science zhoubné nádory, ischemie (onemocnění, při kterém se do určitého orgánu nedostává dostatek krve, což vede k jeho poškození) a reakce na některé léky či drogy. Co se týče nelegálních látek, může zvýšenou teplotu způsobit například extáze. Mezi léky pak mohou mít tyto vedlejší účinky především antidepresiva a zřídka také antipsychotika. Horečku může podnítit také zánět po operaci, úraz mozku, poruchy endokrinního systému (například štítné žlázy), a dokonce i rakovina.
Složitý organismus
Co se ale v těle opravdu děje, že máte chuť se obalit tunou pokrývek? Na tom se odborníci nedokážou tak úplně shodnout. Když se do těla dostane infekce, ať už virová nebo bakteriální, spustí náš imunitní systém produkci pyrogenu, což je látka, která vyvolává horečku. Pyrogeny pak vysílají informace do speciální části mozku zvané organum vasculosum lamina terminalis (součást orgánů mozku, které umožňují předávání informací z krve do nervové soustavy). Zpracované chemické signály se pak dostanou do hypotalamu, což je část mozku zodpovědná za regulaci vnitřních orgánů, a ten způsobí zvyšování teploty těla.
Pokud není původcem horečky infekce, může jít dle odborníků o některou z následujících příčin: Zánětlivá onemocnění často způsobují horečku, protože jednou z chemikálií, které produkují, je pyrogen. Podobně fungují i některé léky a drogy. Například antidepresiva mohou ovlivňovat termoregulaci těla, protože pozměňují signály a informace, které probíhají v mozku. Při úrazu hlavy se mohou poškodit centra zodpovědná za regulaci tělesné teploty, a tedy vyvolávat horkost.
Proč se tak bojíme potu?
Horečka je tedy jen fyziologickou reakcí, ne onemocněním samotným. Experti se domnívají, že se u savců postupně vyvinula, aby pomáhala bojovat s mikroorganismy způsobujícími choroby. Proto se odborníci dohadují, zda by nejlepším způsobem léčby nebylo zkrátka nechat ji pracovat a nijak ji medikamenty netlumit. Lékaři v takovém případě většinou používají léky zvané antipyretika (například ibuprofen), jejich účelem však většinou není léčba, nýbrž zvýšení pohodlí pacienta.
Nechat horečku působit je ovšem pro společnost, která má ze zvýšené teploty hrůzu, poměrně složité. Vědci a historikové uvádějí, že před vynálezem očkování a patřičných medikamentů byly horkosti často smrtelné, což v nás zakořenilo všeobecnou obavu. „Horečkofobie“, při kterých jsou hlavním strašákem poškození mozku nebo záchvaty v důsledku vysokých teplot, nás tak stále postihují již při prvních příznacích nemoci. Tyto extrémní případy se však vyskytují jen u velmi malých dětí a při velmi vysokých horečkách, které nejsou při zánětlivých onemocněních příliš pravděpodobné.
Záchvaty a poškození mozku jsou většinou způsobeny zcela jiným onemocněním, a to úpalem. Úpal ovšem nemá se změněnou funkcí mozku nic společného, vyskytuje se totiž v případě, že se tělo nedokáže ochladit. Tedy při vysokých teplotách, kdy se organismus z nějakého důvodu nedokáže potit nebo jinak odbourávat přebytečné teplo. Nejohroženějšími skupinami jsou sportovci, kteří musí podávat extrémní výkony, a staří lidé během horkých letních dní.
Jak zní tedy diagnóza?
Pokud jste zrovna neuběhli maraton během červencového poledne a máte zvýšenou teplotu, vaše horké čelo s největší pravděpodobností signalizuje infekci. Jestliže je vaše tělesná teplota vyšší než 38 stupňů Celsia, máte pravděpodobně horečku, a pokud naměříte ještě vyšší číslo, neváhejte kontaktovat lékaře.
Pokud jste požili drogy nebo některé z výše uvedených léků, máte problémy se štítnou žlázou nebo jste prodělali rakovinu, může být horečka reakcí na některý z těchto podnětů. V každém případě uděláte nejlépe, pokud vyhledáte lékařskou pomoc. Máte jen lehce zvýšenou teplotu? Dejte si teplý čaj nebo polévku, zabalte se do deky a „vypoťte to“ při oblíbeném filmu. Pokud budete horečku srážet různými medikamenty, bráníte tím podle odborníků tělu, aby se samo bránilo.
Reklama
foto: Shutterstock, Giphy, zdroj: Popular Science
