I když se v poslední době mluví jako o ohroženém druhu hlavně o mužích, ženy to mají těžší. Hlavně z psychického hlediska. V porovnání s mužskou částí populace mají mnohem vyšší pravděpodobnost výskytu některého z nejčastějších onemocnění, jako jsou deprese, úzkostná porucha, posttraumatická stresová porucha, nespavost a poruchy příjmu potravy. Pravděpodobnost výskytu deprese je u žen a dívek dokonce dvakrát větší než u mužů. Pohlaví tedy ve výskytu psychických onemocnění sehrává důležitou roli.
Reklama
Abychom se tímto problémem vůbec mohli začít zabývat, musíme nejdříve pochopit, jak se takové onemocnění projevuje a co jej způsobuje. Na psychické nemoci se společnost stále dívá skrz prsty a odrazuje tak lidi stižené podobnými poruchami od vyhledání patřičné pomoci. Pokud však těmto onemocněním porozumíme a budeme o nich mluvit, můžeme tak pomoci postiženým nejen v naší bezprostřední blízkosti, ale všude na světě, píší pro Huffington Post psychologové Sona Dimidjianová a Richard Davidson.
Symptomy z dětství
Tým výzkumníků z amerických univerzit v Coloradu a Wisconsinu pracoval na objasnění toho, jestli a případně jakou roli hrají zážitky z dětství v pozdějším psychickém onemocnění. Studie například ukazuje, že z děvčat a chlapců, kteří byli v mládí vystaveni těžkým životním podmínkám (například chudobě, zneužívání nebo ztrátě rodinného příslušníka), jsou to v pubertě právě dívky, kdo vykazuje změny funkcí mozku zračící náchylnost k psychickým onemocněním v dospělosti.
Pokud si dívky navyknou na meditační techniky, budou zvládat stres lépe i jako dospělé
Není zcela jasné, proč se to děje, nicméně je zcela evidentní, že v období puberty je ženské pohlaví k psychickým onemocněním náchylnější. Chlapci se většinou se stresem vypořádávají jiným způsobem. Navíc i během dospělosti jsou ženy stresujícími faktory ovlivněny mnohem více.
Co by, kdyby
Dalším předmětem studie byl předpoklad, co by se stalo, kdybychom tento problém ignorovali. Pokud žena někdy zažila psychické problémy, je velice pravděpodobné, že se během jejího života objeví znovu. Například pacientky, které někdy trpěly depresí, mají vyšší pravděpodobnost, že se onemocnění vrátí během velkých a stresujících událostí jejich života, jako jsou například těhotenství nebo menopauza.
Existují čtyři komponenty k dosažení duševního zdraví – odolnost, pozornost, pozitivní uvažování a štědrost.
Pokud žena trpí některým onemocněním, ovlivňuje to navíc i její okolí. Vědci zkoumali, jaký dopad má matka trpící depresí na pozdější psychické zdraví dítěte, tedy jestli matčin stav nějak ovlivňuje funkce a vývoj mozku plodu a jestli je výskyt psychických onemocnění dědičný. V každém případě je duševní stav nastávající matky velmi důležitý a je třeba jakékoli problémy odhalit a léčit i kvůli zdraví dítěte.
Komponenty zdraví
Dobrá zpráva je, že začínáme chápat, co duševní zdraví je a jak ho dosáhnout. Studie prokázaly, že existují čtyři komponenty k jeho dosažení, které jsou měřitelné aktivitou mozku, ale hlavně je možné se je naučit – odolnost, pozornost, pozitivní uvažování a štědrost.
Pokud by se meditační techniky staly součástí života dívek již od mládí, možná by jim pomohly lépe se orientovat v pozdějších stresujících situacích.
Pozitivní vliv na tyto komponenty má například meditace. Pro ženy trpící depresí při těhotenství jsou prokazatelně tyto techniky velmi účinné a jsou jim poté nápomocné i po porodu. Pokud by se podobné techniky staly součástí života dívek již od mládí, možná by jim pomohly lépe se orientovat v pozdějších stresujících situacích, což ve výsledku platí pro obě pohlaví. Podle psychologů je ovšem důležité, aby problém řešily i školy, zdravotnictví, média a aby se jim přizpůsobila pracovní prostředí. To vše včetně vnímavých partnerů pak ženám poskytne zdravější budoucnost.
foto: Shutterstock, zdroj: Huffington Post
