Na dokumentárních záběrech poválečné generace Angličanů je okamžitě znát do očí bijící, dech beroucí rozdíl: byli slušivě, elegantně štíhlí. Ostrované, těžce zkoušení a zbankrotovaní válkou, měli ještě v padesátých letech potraviny na příděl. Zatímco jejich agilní stará královna si dodnes dopřává cukr jako příležitostný zázrak, její poddaní do sebe cukry a tuky rvou, jsou obézní a nezdraví.
Mužům středního věku ale novinář BBC ukázal bezbolestnou cestu, jak se vyhnout nebo alespoň zmírnit cukrovku a jak se vyzbrojit pro boj s rakovinou. Je to už několik let, co „hladovím“, je nejpřijatelnější omluva, proč Angličan nemůže s parťákem do hospody. Když takzvaně hladoví, jeho denní přísun nesmí přesáhnout pět set kalorií. Tato dieta se jmenuje 5+2 a kromě všech příznivých zdravotních dopadů má pro Angličana jeden skvostný a jinak už skoro nedostižný bonus: je to poslední zaručený způsob, jak se cítit nadřazený ženě, jak si vychutnat, že jsem lepší, že zjevně dokážu víc…
Chlapi totiž s údivem zjistili, že jim nepochopitelně, ale zjevně nečiní problémy hladovět dva dny v týdnu. Někteří dokonce přišli na to, že se skoro těší na den, kdy si musejí dlouhé hodiny odříkat, snášet závistivé pohledy partnerky nebo kolegyně a pak večer triumfálně odměnit svou obdivuhodnou vůli (ten den) jediným a kaloricky lehoučkým pokrmem.
Proč to jde jen mužům?
Angličanky zatím už po půl dni hladovění mají bolesti břicha, hlavy, jejich střeva vysílají signály o pomoc. Skoro všichni jsme 5+2 vyzkoušeli, ale jenom chlapi s hladověním pokračují. Když ne každý týden, tak rozhodně tehdy, kdy potřebují regulovat objem v pase nebo když je vyděsí sken v nemocnici.
Čekám, že se každým dnem objeví průzkum, který dokáže, že mužský organismus se před dvěma sty tisíci lety zocelil, aby na dlouhých výpravách za úlovkem mohl hladovět a soustředit se líp na lapení mamuta, zatímco žena nehladověla nikdy. Vždycky měla v jeskyni hrst něčeho, protože musela udržet při životě potomky. (Ano, těžko snáším ten samolibý pohled manžela, kterým mě nadřazeně provází vždycky, když sáhnu po dveřích špajzu či ledničky.)
Nedávno se ale ukázalo, že národ, který se v případě kalorií prsí svou pravdomluvností a čestností, lže, jako když tiskne. Loni Britům bylo doporučeno nekonzumovat víc než 1800 kalorií denně a teoreticky se opravdu začali víc hlídat. Ale hned v začátku tohoto roku vyplavala na povrch velká tlustá lež: v průměru Angličan zkonzumuje každý den tolik nadbytečných kalorií, jako by si dal každý den BigMac.
Naštěstí onen novinář, který nás naučil 5+2, přišel s empiricky změřeným, laboratorně dokázaným způsobem, jak být fit a přitom se neničit. Zapomeňte na posilovny, šetřete vůli na fyzický výkon, přemáhání nepomáhá. Cvičte jenom pět minut denně. Tahle „dieta“ by tedy už měla fungovat i pro ženy.
foto: Shutterstock
