Náš mozek umí potlačit dlouhodobou bolest. Dělá to proto, aby nám odlehčil například tehdy, kdy trpíme hladem a kvůli bolesti nemáme chuť k jídlu. Než by nás tedy mozek nechal umřít hlady, raději bolest ztiší. Tento objev může přinést pokroky například při terapiích, kdy pacient trpí nesnesitelnou bolestí. A potvrzuje, že půst dokáže uzdravovat.
Vědci z univerzity v Pensylvánii odhalili v mozku buňky, které dokážou upřednostnit právě pocit hladu před chronickou bolestí. Bolest je sice obecně velmi cenná. Bez ní bychom se mnohokrát spálili (obrazně i doslovně), ale dlouhodobá bolest, vyvolaná zánětem nebo úrazem, je velmi oslabující.
Reklama
Pacientům totiž brání v tom, aby se co nejrychleji vrátili zpět k normálnímu životu. Letargie vyvolaná takovou bolestí dokonce může způsobit i smrt. Vědci to dokazují na příkladech zvířat. Lev, který trpí bolestí, prostě neloví. Bez potravy ale zemře. Lidský mozek tuto bolest dokáže překonat.
Vítězí vůle přežít
Autoři studie se soustředili právě na hladovění, zejména pak na to, jak může hlad změnit vnímání bolesti. Ukázalo se, že reakci na akutní bolest hlad potlačit nedokáže, zato u té chronické-zánětlivé se mu to docela dobře daří. Zajímavé přitom je, že z miliard neuronů, které se v mozku nacházejí, zodpovídá konkrétně za tento jev pouhých 300 z nich. Další experimenty pak odhalily ještě jeden významný činitel, a to molekulu nazvanou NPY. Ta umí v případě potřeby pocit zánětlivé bolesti zablokovat.
Podle jedné studie se u mužů kolem 60 let během půstu, který drželi dvakrát týdně, nikoli dva dny po sobě, zvýšila kvalita života a snížila chronická bolest.
Chronická bolest je dnes často léčena opiáty. Ty ale slouží primárně pro řešení akutní bolesti. Vědci se nyní se svými poznatky chtějí zaměřit výlučně na bolest chronickou, která často pochází ze skrytého zánětu probíhajícího v těle. „Zánět je spojen s bolestí a mnohé chemické mediátory a protony produkované během zánětu stimulují receptory, jež za bolest zodpovídají,“ potvrzuje David Frej z Centra funkční a holistické medicíny v Praze.
Může hlad léčit?
Ozdravné účinky půstu jsou známy již od nepaměti. Že by ale dokázal zbavit bolesti? Podle Davida Freje můžeme říci, že ano. „Při krátkodobém půstu se objevují pozitivní změny i v mozku, který rozhoduje o vnímání bolesti,“ konstatuje Frej. Pokud vnímáme bolest, dějí se také změny v našem mozku, pokud je bolest dlouhodobá, může dojít i k poruchám neuropřenašečů. Podle Freje existuje několik metod, které mohou funkci mozku zase zlepšit.
„Krátkodobý půst pozitivně působí na buněčný metabolismus a mitochondrie, což jsou naše buněčné elektrárny. Půst zároveň snižuje oxidativní stres, tlumí zánět a zvyšuje buněčný metabolismus,“ říká David Frej. Podle Frejových slov půst dále zvyšuje přenos vzruchů, a dokonce stimuluje tvorbu nových neuronů z kmenových buněk. „Podle jedné studie se u mužů kolem 60 let během půstu, který drželi dvakrát týdně, nikoli dva dny po sobě, zvýšila kvalita života a snížila chronická bolest. Stejně se projevil půst u obézních žen v menopauze,“ doplňuje Frej.
Pokud by se tedy kromě praxe potvrdily i vědecké studie, mohl by být pravidelný půst jedním z uznaných účinných léků na chronickou bolest.
Nejpozitivnější účinky na bolesti při chronickém zánětu, ale i na metabolické choroby, jako jsou obezita a cukrovka, má podle Freje pravidelný 16 až 24hodinový půst. „Půst či dlouhodobý snížený kalorický příjem zlepšuje regeneraci mozku a je prevencí poklesu kognitivních schopností a podobně,“ vysvětluje lékař.
Pokud by se tedy kromě praxe potvrdily i vědecké studie, mohl by být pravidelný půst jedním z uznaných účinných léků na chronickou bolest. Vědci ovšem musejí ještě podrobněji zmapovat způsob, jímž mozek zpracovává zánětlivou bolest, a ideálně identifikovat ještě více způsobů, které vedou k jejímu potlačení.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily
