Slovník obskurních pocitů, které všichni známe, ale nemají jména

Když jsem poprvé nahlédl, zkoprněl jsem. Po celé dětství mi nedala usnout představa, jejíž přibližný popis by zněl takto: „To, že existuje vesmír a slunce a planety a vzduch a něco, není vůbec samozřejmé. Zrovna tak pravděpodobné by bylo, kdyby neexistovalo VŮBEC NIC.“ Následoval obraz, který se skládal z hnědočerné kamenité hmoty, která různě rotovala a smršťovala se, dokud se nezměnila v nic. Definitivní NIC. Bezprostředně na to mě polila hrůza a trhnutím jsem otevřel oči.

Ta představa asi není nic – tentokrát bez verzálek – až tak mimořádného, dozvěděl jsem se později, prožívalo ji více dětí, ale pořád jaksi neměla jméno, skrze něž by se o ní dalo zmínit bez obšírného vysvětlování. Nemohlo mě tedy nezaujmout, když jsem na stránkách eccentriccclub.cz narazil na tohle heslo:

exulansis
pod. jm. – Tendence vzdát konverzaci o nějakém zážitku, protože posluchači nejsou schopni se do dané situace dostatečně vcítit a vztáhnout popisovaný pocit na sebe, ať už ze zášti, lítosti, nebo čistého nepochopení. Takový zážitek se poté zdá poněkud odcizený, vyčleněný ze zbytku životního příběhu, odsouzený se navždy vznášet v mlze nejistoty, hledaje své místo, kam by mohl zapadnout.

Autorem hesla je mladý lingvista jménem John Koenig, jenž před sepsáním Slovníku obskurních pocitů též roky nemohl spát, dokud nenalezl nejbližší (existující) slovní vyjádření spřízněných pocitů: memento mori („pamatuj na smrt“). Zkrátil latinské sousloví do jednoho podstatného jména – moriturismus – a přiřadil mu následující význam: „Sevření hrůzou při představě, že život vteřinu po vteřině utíká, a není to hra.“ Jakmile dal pocitu jméno, ulevilo se mu: „Už byl zařaditelný. Přestal být hrozivou propastí, stal se z něj takový označený výmol, získal jsem nad ním vládu.“

John Koenig

Slovník začal vznikat před 12 lety, když Koenig studoval na vysoké škole v Minnesotě a zkoušel psát poezii. Slovník měl představovat korpus všech slov, které jsou k psaní poezie třeba, včetně neexistujících. Obliba serveru narostla v létě 2015 s tím, jak některé neologismy začaly kolovat po sociálních sítích. Jedním z nejpopulárnějších hesel, která jsou tvořena z předpon a přípon různých jazyků, je vemödalen: podst.jm.: "Frustrace z fotografování něčeho výjimečného, když už existují tisíce identických fotografií téhož — stejný západ slunce, stejný vodopád, stejný záběr oční rohovky — takže objekt se změní v cosi laciného, masově vyráběného, asi tak jedinečného jako pohovka, kterou si sami sestavíte z prefabrikovaných dílů."

Marnoslav a jiskromam

V Koenigově slovníku přibývaly další moriturismy, které občas získávaly až humorný nádech (překlad flowee.cz):

hrzný
příd. jm. – Hrdost na určitou jizvu, která funguje v podstatě jako autograf od planety Země. Jen byl věnovaný, aniž by se o něj člověk prosil, a navíc nejspíš v tu nejnevhodnější chvíli.

katasnivost
pod. jm. – Touha být přeživším nějaké katastrofy – ať už havárie letadla, požáru anebo pádu do vodopádu. Takový zážitek by totiž narušil spořádanou životní kontinuitu a překoval by dosavadní hladký tvar životního dramatického oblouku do zajímavějšího tvaru, který by signalizoval, že daná osoba v průběhu života opravdu něco zažila.

genius vacui
pod. jm. – Tajuplná a bezútěšná atmosféra prostoru, který je normálně plný lidí, ale člověk ho právě zažívá prázdný, až mrtvě tichý – školní chodba během večera, kancelář o víkendu, zábavní parky mimo sezónu. Atmosféra vyvolává emocionální výjev, ve kterém prostor nevypadá jen prázdně, ale spíš hyper-prázdně, protože každé jedno místo, které normálně bývá obsazené, teď naopak v prostoru září jako neon.

triumdrama
pod. jm. – Hypotetická konverzace, kterou si člověk kompulzivně přehrává v hlavě – precizní analýza problému a psychologie zúčastněných, až filmové dialogy a nakonec devastující comeback, kterým člověk „vyhraje“ konfrontaci. Tyto imaginární konverzace fungují jako psychologická trénovací klec, ve které se dá připravit na budoucí konfrontace, které ale pak stejně dopadnou úplně jinak, protože jsou mnohem víc náhodné, a také proto v nich funguje mozek a subjektivní čas úplně jinak.

hladamor
pod. jm. – Silné nutkání se hluboce zakousnout do předloktí milované osoby.

zdaruzmar
pod. jm. – Moment uvědomění, že člověk je v danou chvíli šťastný, přičemž se snaží vědomě pocit dál živit a udržovat, což ale nutně nastartuje racionální systém, který začne záchvěv štěstí postupně dekonstruovat, analyzovat a dodávat dlouhodobý kontext, načež se pocit štěstí začne rozplývat, až zbude jen hořká pachuť a mysl plná úkolů na další den.

jiskromam
pod. jm. – Nejmenší měřitelná jednotka mezilidské interakce, typicky nahodilé propojení mezi neznámými procházejícími na ulici – letmé jiskřivé setkání pohledů, souhlasné pokývnutí nebo synchronizovaný úsměv nad zvláštní náhodou. Prchavý moment, který ale stále nese dostatečný emocionální náboj na to, aby dokázal alespoň trochu pozvednout náladu a oslabit pocit osamění.

Nezaměstnaná slova

Jakkoli se může zdát, že Keonig přišel s něčím vskutku originálním, není tomu tak. Stejnou myšlenku pojal už 30 let před ním autor známého Průvodce po galaxii, Douglas Adams s přítelem a televizním producentem Johnem Lloydem. V roce 1983 vydali knihu Meaning of Liff (Smysl života).

V úvodu Adams píše: „Sdílíme stovky zkušeností, pocitů a situací, dokonce i objektů, které všichni známe a poznáváme, ale pro něž neexistují slova. Na druhé straně je svět zaneřáděn tisíci zbytečných slov, totiž místních názvů, která se zbůhdarma poflakují na návěstích a koukají do dáli. Naším úkolem je tato slova posadit na zem a vložit do úst lidí, aby si vydělala na chléb v každodenních konverzacích a konečně přispěla společnosti něčím užitečným.“

Autoři pak na čtenáře chrlili různé místní názvy obskurních obcí s nově nabytými významy. Jelikož se jednalo o místní názvy z britských ostrovů, Flowee provedl podle Douglesova návodu totéž s některými místními jmény v Česku:

Aš
Příjemná chladivost druhé strany polštáře, když jej během spaní obrátíme.
Břest
Věc, která chřestí v tubě s aerosolem.
Cetoraz
Každoroční sraz v Aši pro lidi, které nikdo nezve na jiné konference.
Cebiv
Předstírání, že jste zaneprázdněni, když přijde pouliční prodejce.
Cikháj
Velmi autoritativní názor, který jsme si udělali po přečtení jednoho článku v novinách.
Cítoliby
Zvuky, které děláme, když někoho líbáme na tvář.
Čkyně
Skvrna na okně, která neúprosně odolává mytí, dokud si neuvědomíte, že je na druhé straně okna.
Drmoul
Chytrý lenoch, který se nikdy k ničemu nedostane, neboť tráví čas psaním seznamů, co má všechno udělat.
Frahelž
Člověk, jenž předstírá, že čte ve francouzštině, ale ve skutečnosti umí jen několik francouzsky znějících slov („lev vlez do tramvajéé“).
Evaň
Čerstvě připuštěná horká voda do vany.
Eš
Výraz na tváři šampionů, kteří pozorují někoho, komu hra vůbec nejde.
Halže
Průpovídka před rodiči, když jim popisujete svůj život v o hodně veselejších barvách, než by odpovídalo skutečnosti.
Horní Kozolupy
Optimální pozice, z níž lze pozorovat ženy přes ulici, když se svlékají.
Hrdlív
Těžko skrývané zívnutí s rukou na puse a zvukem vycházejícím z hrudi.
Hybrálec
Předstíraný spěch, mávání a další hybridní pohyby, které bezděky demonstrujeme před řidičem automobilu, jenž přibrzdil, aby nás nechal přejít přes ulici.
Chomýž
Kdokoli, kdo se považuje za člena nějaké skupiny, ale zbytek skupiny si jeho členstvím není vůbec jistý.
Chyjice
Tajná kapsa, která lape a požírá lístky na vlak.
Jamné
Výsledek činnosti, již vykonává dítě se lžící a dětskou výživou.
Jíkev
Poetický název pro rýhu na zadnici nad okrajem kalhot někoho, kdo se pro něco ohýbá.
Jívka
Nevěřícný pocit, když vám projde něco, co projít nemělo.
Kuks
Nejmenší časová jednotka, po kterou je nutné hledět na nějaké umělecké dílo v zahloubání, aby si lidé nemysleli, že jste ignorant.
Láz
Jednotka vzdálenosti mezi nataženou rukou řidiče a tlačítkem parkovacího automatu. 1 láz = 18 cm.
Lkáň
Zvuky, jež vydáváme při prohledávání míst, která už jsme několikrát prohledali.
Odunec
Někdo, kdo se při rozhovoru s vámi nadutě rozhlíží, jestli není v místnosti něco zajímavějšího.
Nečtiny
Stránky v knize, na nichž vždy uvíznete. Čím déle je čtete, tím menší dávají smysl.
Nejepín
Někdo, kdo otravuje, třeba tím, že se neustále omlouvá za to, že otravuje.
Neubuz
Někdo, s nímž nechcete mít nic do činění, který ale přesto každých několik měsíců telefonuje, abyste se sešli.
Nevřeň
Instinktivní nenávist k lidem, kteří jsou mladší než my.
Nupaky
Pocit, když někomu vyprávíte něco velmi zajímavého, načež si uvědomíte, že on vám to vyprávěl jako první.
Slup
Člověk z kanceláře, na němž ostatní v kanceláři nenechají niť suchou.
Tuř
Mýtický tvor – napůl pták a napůl had – který pravidelně vyhrává dětské soutěže v malování ve věkové kategorii 5–7 let.
Ublo
Velmi nepodařené tablo.
Zábřeh
Člověk, který vás chytí za intimní partie, načež předstírá, že se jen snažil neupadnout.