Pohádky o princi na bílém koni končívají dobře. Co když ale princ přicválá, políbí hlavní hrdinku a pak odfrčí domů na druhý konec světa? A co když má políbená dívka dobrou práci, kterou nechce a nemůže jen tak hned opustit a odejít s ním? Jak udržet vztah roztržený oceánem a dlouhými prolukami fyzického odloučení? Protože jednu takovou pohádku prožívám a po roce a půl mě teď čeká stěhování na vzdálený zámek, nabízím zájemcům a zájemkyním pár postřehů.
Svého prince ze vzdálené země jsem poznala v Praze během jeho dovolené a bylo to tak intenzivní, že ani jeden z nás nechtěl říct sbohem, aniž bychom zkusili vztah na dálku. Tehdy mi moje kamarádky říkaly, abych si to rozmyslela, protože to bude těžké, a ony by do něčeho takové nešly.
Reklama
Naštěstí jsem na ně nedala, protože kdybych si řekla to samé, připravila bych se o skvělého partnera a životní dobrodružství. Takže pravidlo číslo jedna: vykašlete se na to, co vám říkají ostatní, a nepřipravte se o novou zkušenost, ať bude jakákoliv.
Jasná pravidla
Když randíte s někým novým, asi těžko si rovnou dopředu naplánujete schůzky na celý měsíc dopředu, ale ve vztahu na dálku to jinak nejde. Takže když po týdnu sbližování nastala rozlučka, nastoupili jsme na povinný režim virtuálních schůzek každý den po práci v osm hodin po Skypu bez výjimky a o víkendech klidně dvakrát. Tím, že jsme spolu mluvili každý den, jsme se za ty první tři měsíce odluky poznali tak dobře, že jsme si pak během první společné dovolené užili romantické Portugalsko s opravdickým Miluji Tě.
Postupně mi došlo, že musím dělat taky něco pro sebe a se sebou, abych se nezbláznila. A tak jsem začala víc číst, zahradničit, experimentovat ve vaření a hlavně psát blog.
S tím souvisí jedna rada: neskrývejte svoje opravdové já. Nedělejte se lepší, chápavější, moudřejší a méně neurotičtí, než opravdu jste. Tohle si, myslím, platí pro všechny vztahy, ale ten na dálku má tu (ne)výhodu, že lze právě tohle docela dlouho skrývat a upravovat se do lákavější podoby. Nicméně pravá tvář se nadlouho zamaskovat nedá a je dobré, když každý od počátku ví, jestli tuhle část svého potenciálního partnera dlouhodobě snese či nikoli.
Své první odhalení před mým současným partnerem jsem tedy dlouho neprodlužovala a už po prvních dvou týdnech jsem mu předvedla, jaká hysterická nána vlastně umím být, když to na mě přijde. Neutekl, takže asi ví proč. A já zase vím, že můžu úplně upřímně říct, že jsem naštvaná, protože mi zapomněl napsat, a ať mi kouká říct, jak moc mě miluje, abych mohla uklidnit své pochyby, a můžeme pokračovat.
Když to na vás přijde
Což mě vede k podobné a stejně zásadní radě: Mějte skvělou kamarádku nebo kamaráda a mějte je po ruce, když na vás přijde panický strach z toho, že je všechno špatně. Přítel nemá svůj den, a tak píše méně nebo kratší věty a já už větřím milenku a konec vztahu. Moje nejlepší kamarádka by mohla být milionářka, kdyby dostala korunu za každý moment, kdy se mnou seděla u vína a poslouchala pořád dokola moje naprosto scestné obavy a strachy. A díky bohu za to. Kdybych svoje nekonečné tragické scénáře místo na ni hrnula na svého muže, asi spolu dneska svatbu neplánujeme.
V posledních týdnech se společně hecujeme taky ve cvičení, protože jsme si řekli, že pro sebe oba chceme vypadat co nejlépe.
Když mi na naše půlroční výročí domů přijel kurýr s červenými růžemi a vzkazem, bylo to lepší než narozeniny. Když mi o pár týdnů později z Kanady volal on a děkoval za láhev becherovky, oba jsme si říkali, že přesně tyhle detaily jsou důvodem, proč je náš vztah stále lepší a lepší. Investovat pár stovek za dárek přes oceán, poušť nebo hory řekne "Miluju tě" ještě líp než facebookový messenger nebo textovka.
Vztah sama k sobě
A v neposlední řadě ještě jedna rada: najděte si něco, co budete dělat dohromady, i když na dálku. My třeba čteme stejné knihy a pak máme takový soukromý knižní klub. V posledních týdnech se společně hecujeme taky ve cvičení, protože jsme si řekli, že pro sebe oba chceme vypadat co nejlépe. Takže on kvůli tomu cvičí se mnou jógu a já jsem s ním začala cvičit kardio a připravovat se na společné běhání a hikování ve Skalistých horách. Od té doby nás sbližuje nové téma a také se těšíme na to, až si zacvičíme spolu.
No a už snad jen poslední rada. Během toho všeho nezapomínejte na sebe. Já a můj budoucí muž jsme měli docela divoké intervaly. Viděli jsme se tváří v tvář tři týdny a pak tři až čtyři měsíce jen přes internet. A ze začátku to bylo těžké, zvlášť pro mě, protože jsem celé dny myslela jen na něj a bylo mi smutno. Postupně mi došlo, že musím dělat taky něco pro sebe a se sebou, abych se nezbláznila. A tak jsem začala víc číst, zahradničit, experimentovat ve vaření a hlavně psát blog... A našemu vztahu to zdravě prospělo. Končí jako ta pohádka svatbou.
Tohle je také nakonec jedna z hlavních výhod vztahu na dálku: Máte někoho a budujete společnou budoucnost, ale zároveň máte dost času na to budovat vztah sami se sebou.
foto: Shutterstock
