Čtyřiadvacet hodin v naprosté temnotě. Tak vypadá moderní varianta Chamber REST (volně přeloženo jako Komnata odpočinku). V místnosti beze světla jsou k dispozici jídlo, pití a toaleta. Supervizor může s účastníkem experimentu komunikovat přes interkom. Účastník může kdykoliv odejít, ale jen každý desátý to opravdu udělá. Většinu celý zážitek uklidňuje.
Reklama
Chamber REST je jedna z forem smyslové deprivace – stavů, kdy naše smysly dostávají minimum podnětů z venkovního prostředí, a my jsme tak v pasti jenom sami se sebou. Následný stav ovlivňuje psychologické fungování mysli – naši paměť, vnímání, motivaci, náladu. Má vliv dokonce i na fyziologické procesy. I když se vlastně jedná o moderní terapeutickou metodu, která se začala využívat v druhé polovině minulého století, tak už "to" tady dávno bylo.
175 příběhů
Dokola. Dokola, dokola a dokola, povzdechne si bardský učedník. Mistři mu už léta vtloukají do hlavy příběhy dávných irských hrdinů a bohů a on je musí znát všechny, pěkně slovo od slova, písmeno od písmene. Mladý učedník ulehne na zem a mistr mu položí na hruď těžký kámen. Nesundá jej, dokud mladík přesně nezopakuje verše příběhu o příchodu Tuatha Dé Danann. Jednou, až bude starší, bude tvořit vlastní příběhy. Vstoupí do jeskyně, kde ho pohltí absolutní temnota a ticho a bude v ní rozjímat tak dlouho, dokud ho neobejme inspirace.
Metodu senzorické deprivace využívali už druidové – mladí bardi memorovali básně a hledali inspiraci v naprosté temnotě.
„Záznamy ze Skotska i z Irska ukazují, že velká část výuky se uskutečnila skrze techniku, kterou bychom dnes nazvali senzorickou deprivací. Ubytování mladých bardů bylo extrémně spartánské a hodně času trávili memorováním básní a hledáním inspirace v naprosté temnotě,“ napsal psycholog a odborník na druidy a keltskou historii a mytologii Philip Carr-Gomm. „Takový trénink v nich probudil velké množství vnitřní síly. Získali výkonnou paměť a schopnost pátrat v hlubinách i výšinách jejich vědomí při hledání inspirace a zdroje kreativity,“ dodává.
Hlouběji do minulosti
Senzorickou deprivaci ale lidstvo znalo dávno před druidy. Například velké množství řeckých věšteckých kultů se soustředilo na jeskyně, a to navzdory odlišné povaze jednotlivých patronů jednotlivých kultů. Nejdůležitějším důvodem, proč se věštci ukrývali v jeskyních, byla potřeba božské inspirace, tj. změněného stavu vědomí. K dosažení prozření užívali Řekové dvě různé metody. První z nich byly zdroje halucinogenního plynu s euforickým či psychotropním účinkem. Druhou metodou byla právě senzorická deprivace. Jeskyně představovaly jednoduchý způsob, jak dosáhnout úplné, nebo téměř úplné izolace.
Jeskyně představovaly jednoduchý způsob, jak dosáhnout úplné, nebo téměř úplné izolace
Podobnou praxi provozovali i Etruskové, Italikové a Římané. Hinduističtí asketové dělali docela to samé, jenom s jiným cílem – nesnažili se „věštit“, pouze prohlubovali svoje spojení s universem. „Ve vadžrajánovém buddhismu se meditace ve tmě praktikuje naprosto cíleně. Zde tuto techniku nazývají Yangtik. Meditace ve tmě je popisována jako velice účinná metoda sebepoznání,“ uvádí psycholog Martin Kupka z Univerzity Palackého v Olomouci.
Meditace ve tmě je velice účinná metoda sebepoznání
A naleznout ji můžeme i za oceánem dávno před Kolumbem. „V severozápadních planinách byl šamanismus spojený s extatickým transem vyvolaným za pomoci senzorické deprivace (včetně izolace, půstu, tancování až na hranici vyčerpání, opakování, bubnování, zpěvu a sebetrýznění),“ napsali antropologové James D. Keyser a Michael A. Klassen.
Až dodnes
Kmen indiánů Kogi z Kolumbie je jedním z mála kmenů, který nebyl dobyt Španěly. Díky tomu žijí až dodnes v poměrné izolaci a uchovávají si své tradice a zvyky. Kogi trénují své kněze zvané Mamas (Slunce) vskutku netradičním způsobem. Mamas nejsou šamani, i přesto je jejich rolí vést ostatní a uzdravovat. Vybraní chlapci stráví prvních 9 let svého života v jeskyni. Učí se hluboké koncentraci, symbolickým obětinám a věštění.
To všechno můžete zkusit taky, i když byste měli být dospělí. Stačí zadat do Googlu „Terapie tmou“ a vyskočí na vás hned několik možností, kde zakusit trochu tmy a ticha. Tak 24 hodin. Pokud nebudete chtít víc. V Čeladné můžete takto strávit i týden, jak ostatně píšou i reportéři serveru The Atlantic.
foto: Profimedia, zdroj: The Atlantic
