Do českých lékáren se po dlouhých měsících úředních zákazů vrátilo české konopí. Pacienti, kteří ho využívají k léčení, ale moc důvodů k radosti nemají. Stále si ho totiž 99 procent lidí z těch, kterým by mohlo pomoci, nemůže kvůli vysoké ceně dovolit. A tak jim dále nezbývá nic jiného než si nadále pěstovat vlastní a porušovat nesmyslné prohibiční zákony.
Reklama
„Pacienti, kteří na konopí k léčbě stále čekají, se těšili, ale opět byli zklamáni,“ potvrzuje ředitelka pacientského spolku KOPAC Hana Vágnerová v úvodu otevřeného dopisu Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) z 11. července. Z poněkud ironicky laděného textu je zřejmé, že to, co právě SÚKL v médiích prezentoval jako nějakou úžasnou novinu, v praxi žádnou dobrou zprávou pro české pacienty není.
Co je české, to je...
Od konce června mohou nemocní, kterým tuto rostlinu předepsal lékař, znovu (po bezmála dvou letech) v lékárnách kupovat konopí vypěstované v našich úrodných luzích a hájích, nikoli pouze to dovážené z nedalekého Nizozemska a daleké Kanady. Výhradním domácím pěstitelem a dodavatelem byla stejně jako před pár lety vybrána společnost zabývající se především výrobou plastových popelnic Elkoplast Slušovice, která SÚKLu v červnu dodala celkem 4,2 kilogramy standardizovaného konopí české provenience. Co konkrétně to však znamená pro desítky tisíc nemocných Čechů, Moravanů a Slezanů, kteří se konopím léčí nebo chtějí léčit a nechtějí už přitom porušovat zákon?
České pojišťovny tvrdošíjně odmítají vůbec jenom uvažovat o proplácení této formy léčby ze zdravotního pojištění.
Pokud pacienti nepatří mezi takzvaných horních deset tisíc, neznamená pro ně tato „skvělá zpráva“ v podstatě nic, jelikož se cena „nového“ českého konopí v lékárnách pohybuje kolem 180 korun za jeden gram sušených květů neboli lidově řečeno palic (v případě kanadského a nizozemského se pohybuje mezi 140 a 300 korunami). Pro srovnání – na černém trhu se cena jednoho gramu květů pohybuje od 50 až do 250 korun za gram podle kupovaného množství a lokality. Uprostřed Václaváku bude samozřejmě dražší než v hospodě na malém městě na Moravě.
Paradoxní také je, že první konopí v lékárnách od firmy Elkoplast stálo před dvěma lety 100 korun, ale nesmyslně nastavené podmínky SÚKLu vedly k tomu, že za to současné zaplatí nebohý pacient takřka dvakrát tolik...
Blok pojišťoven
V rámci objektivy je nutné přiznat, že konopí v lékárnách musí mít přesně stanovený obsah dvou hlavních léčivých látek THC a CBD, nesmí obsahovat zbytky těžkých kovů ani další škodlivé látky, a jeho produkce je tak logicky finančně náročnější než ilegální domácí pěstování. K tomu si ještě připočtěme marže lékáren a astronomické ceny jsou na světě – vezmeme-li v potaz, že průměrný pacient spotřebuje 30 gramů měsíčně, bavíme se o několika tisících korun u lidí, kteří často musejí vycházet s velmi nízkým invalidním důchodem.
Ceny oficiálního léčebného konopí jsou ale vysoké i v dalších zemích, přesto se jím například v Kanadě léčí k dnešnímu dni takřka 300 000 registrovaných pacientů, v Izraeli více než 30 000 a v Německu se toto číslo za pouhý rok od legalizace pohybuje taktéž v řádech desetitisíců pacientů. Jak je to možné?
V zahraničí je proplácení konopné léčby alespoň některým pacientům samozřejmostí.
Důvod je stejně jednoduchý jako neuvěřitelný – české pojišťovny v čele s největším státem ovládaným kolosem VZP tvrdošíjně odmítají vůbec jenom uvažovat o proplácení této formy léčby ze zdravotního pojištění. A to dokonce i v případech, kdy je k tomu vyzývá soud, jak je tomu například v kauze asi nejznámější české konopné pacientky Martinky Kafkové, která trpí velmi pokročilou formou roztroušené sklerózy.
A jediným lékem, jenž jí podle jejích vlastních slov i podle posudků řady specializovaných lékařů pomáhá, je právě konopí. V zahraničí je přitom proplácení konopné léčby alespoň některým pacientům samozřejmostí a například v Izraeli platí každý nemocný pouze registrační poplatek v hodnotě kolem 1000 korun měsíčně, přičemž vůbec nezáleží na tom, jestli užívá 20 gramů měsíčně nebo 200 – „rozdíl“ v ceně vždy hradí stát.
foto: Shutterstock, zdroj: Dopis KOPAC
