Poměrně často nás více či méně odborné studie informují o tom, že jedna sklenička vína denně je zdraví prospěšná. Někdy dokonce i dvě. Anebo aspoň to jedno pivko. Je pravda, že se u těchto průzkumů těžko dohledá, kdo je vlastně zadal. Zda to byli výrobci vín, pivovary nebo velkosklady, které se potřebují vína nebo piva zbavit. Zajímavé by bylo zjistit, kdo si zadal výzkum poslední. Výrobci alkoholu to ale zřejmě nejsou.
Reklama
Výzkumníci, kteří se na téma „množství alkoholu a naše zdraví“ zaměřili naposled, tvrdí, že neexistuje žádná bezpečná úroveň užívání alkoholu. Jak to? Řekne si asi každý Čech, který průměrně vypije asi půllitru piva (loni to bylo 138 litrů na rok a na hlavu, včetně hlav nemluvňat).
Chemie a smrt
Experti mají k výsledku posledního výzkumu smutné, leč docela logické vysvětlení. Chemikálie v pivu, vínu a tvrdém alkoholu jsou podle nich spojeny téměř s jedním z deseti úmrtí lidí ve věku 15 až 49 let. A tato globální studie, jež byla v srpnu publikovaná v prestižním lékařském časopisu Lancet, dokazuje, že právě alkohol je nejčastější příčinou úmrtí lidí ve zmíněné věkové skupině.
Závěry studie jsou jasné a jednoznačné: alkohol je kolosální globální zdravotní problém.
„Kombinovaná zdravotní rizika spojená s alkoholem převažují nad jakýmikoli možnými přínosy,“ uvedl Max Griswold z washingtonské univerzity, autor analýzy. Ačkoli studie zjistila, že alkohol poskytuje ženám jistou ochranu proti koronárním, tedy srdečním onemocněním, silná souvislost mezi konzumací alkoholu a rizikem rakoviny, úrazů a infekčních onemocnění tuto výhodu pro ženy jaksi anuluje...
„Závěry studie jsou jasné a jednoznačné: alkohol je kolosální globální zdravotní problém,“ potvrzuje Robyn Burtonová z King's College London, další ze spoluautorů studie. „Řešení jsou jednoduchá: Vyšší zdanění vytvoří další příjem pro ministerstva zdravotnictví a ochrana dětí před marketingovými aktivitami výrobců alkoholu nesmí mít žádné nedostatky.“
Sklenka denně na zdraví? Podle expertů je negativ spojených s alkoholem tolik, že před nimi pozitiva neobstojí
Téma škodlivosti či prospěšnosti alkoholu není jablkem sváru jen v široké veřejnosti, ale i mezi odborníky. V dubnu byla ve stejném lékařském časopisu prezentována studie, která zjistila, že pijáci alkoholu mají nižší riziko infarktu, ovšem nebyly opomenuty i jisté nevýhody, které člověka pijícího alkohol mohou odrovnat, i když má třeba srdce jako zvon. Jinak řečeno, jde o zvýšená rizika jiných onemocnění a třeba i smrtelných úrazů, které se někomu přihodí, když je úplně namol a neví, co dělá.
Méně a kvalitně?
Největší světoví výrobci alkoholických nápojů poměrně dlouho opakují svým zákazníkům novou mantru – pijte méně, ale kvalitnější alkohol. I v tomto případě jde celkem o logický tah, jak se ukázat v dobrém světle a zároveň si příliš nesnížit zisky. Zjednodušeně řečeno: je asi jedno, jestli prodáte deset lahví po stovce nebo jednu za tisícovku. Výrobci alkoholu myslí také více do budoucnosti, proto skupují menší společnosti, které produkují nealkoholické nápoje, jejichž pití prý konzumentům přináší netušené zážitky, a to opravdu bez alkoholu.
Průměrný rumunský muž vypil v roce 2016 ekvivalent 8 lahví piva denně, což je, co se týče objemu alkoholu, nejvíc na světě.
Mezi hlavní příčiny úmrtí ve věkové skupině 15 až 49 let související s alkoholem patří tuberkulóza, silniční nehody a sebepoškození. U lidí starších padesáti let je to hlavně rakovina. Autoři výzkumu také vzali data z téměř 700 předchozích studií, aby odhadli oblíbenost alkoholu v různých zemích, a zjistili, že největší pijáci jsou v Evropě. Průměrný rumunský muž vypil v roce 2016 ekvivalent 8 lahví piva denně, což je nejvíc na světě. Nejméně se naopak pije v muslimských zemích.
foto: Shutterstock, zdroj: Bloomberg.com
