V Česku nic neobvyklého. V nedávných obecních volbách usilovali o post pražského primátora dva kandidáti, kteří se netají svou homosexuální orientací. V sousedním katolickém Polsku jde stále ještě o raritu. Dvaačtyřicetiletý Robert Biedroń byl v roce 2011 zvolen do polského sejmu. V roce 2014 se stal starostou stotisícového města Slupsk. Nyní oznámil, že chce založit vlastní stranu. Fandí mu nejen liberální polští voliči, ale i Evropa, která má s konzervativní vládou strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského problém.
Reklama
Slupsk je město na severu země u pobřeží Baltského moře. Tamní obyvatelé si Roberta Biedroně zvolili v roce 2014 v přímé volbě. Dnes je tohle město oblíbeným místem, kde se uzavírají sňatky. V polském případě „pouze“ tedy ty tradiční. „I tak se město stalo takovým polským Las Vegas,“ říká Robert Biedroń, který za čtyři roky sám oddal asi 140 párů. Starosta, který otevřeně přiznává, že je gay, se ale se svým partnerem oženit nemůže, popisuje The Economist.
Macronova cesta?
Sociálně-konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) je pod tlakem Bruselu kvůli ovlivňování polských institucí, naposledy šlo o personální obsazení tamního Nejvyššího soudu. Jaroslawu Kaczyńskému letos na jaře padly preference pod 30 procent a dvaačtyřicetiletý starosta se objevil jako naděje polské liberální levice. Západní média Biedroně srovnávají s Emmanuelem Macronem, který za sebou také neměl žádné stranické zkušenosti. Přesto se stal v roce 2017 prezidentem poté, co stanul v čele zbrusu nové strany En Marche! (dnes přejmenované na En marche, la France!).
Robert Biedroń na obdobě pražské Prague Pride v polském Gdaňsku. K LGBT komunitě se otevřeně hlásí
Napodobit Macrona by pro polského politika byla velká výzva. Přesto má podle Economistu šanci. Zatím je hodně populární především u varšavských mileniálů, velmi dobře ale znají i polská malá města. Podhoubí voličské základny PiS se navíc nachází na venkovském jihovýchodě země, kde Robert Biedroń vyrostl. A v devadesátých letech podle něj rozhodně nešlo o přívětivé místo pro gay teenagery.
Ve svých 20 letech Robert Biedroń založil hnutí Kampaň proti homofobii.
Už ve svých 20 letech proto založil hnutí Kampaň proti homofobii. V roce 2011 uspěl v parlamentních volbách a stal se poslancem polského sejmu, po skončení volebního období v roce 2014 kandidoval na primátora Slupska jako nezávislý, v druhém kole přímé volby vyhrál se ziskem 57 %.
Vize pro Polsko
Na radnici měl Biedroń možnost otestovat svou vizi pro Polsko, v níž dává důraz na to, aby nikdo nebyl vylučován ze společnosti. Během vedení novogotické radnice ve Slupsku se mu podařilo smazat dluh města, zvýšit transparentnost a založit pravidla pro udržitelný rozvoj. To se projevuje například tím, že hosté na radnici jsou pohoštěni vodou z kohoutku, pokud jim tedy není hloupé si říct o plastovou lahev.
Biedroń chce v zemi také zvýšit povědomí o politice, proto nedávno napsal knihu pro děti o demokracii.
Biedroń je zároveň v čele asi desítky polských starostů, kteří dali dohromady síť „progresivních měst“, jež řeší především problémy spojené s vylidňováním center kvůli znečištění ovzduší. V Polsku jde stále o revoluční záležitosti (tak třeba jako v Česku, ale to sem nepatří).
Robert Biedroń na diskusi se studenty. Pohledy posluchačů asi hovoří za vše
Biedroń kritizuje antiliberální politiku PiS, ale servítky si nebere, ani co se týče centristické Občanské platformy (PO), která zemi vládla od roku 2007 do roku 2015. Podle starosty i tato strana zanedbávala „každodenní demokracii“ a zajímala se spíš o veřejné firmy a posty než o instituce, jako je Nejvyšší soud. Biedroń chce v zemi také zvýšit povědomí o politice, proto nedávno napsal knihu pro děti o demokracii.
Evropa v naději
Evropská komise uvažuje o tom, že by zakázala proud dotací do země, kde je ohrožen právní stát. Aktuálně se to týká nejen Polska, ale i Maďarska. Robert Biedroń je v tomto směru opatrný. Proč by komise měla trestat obyčejné lidi za špatná rozhodnutí vlády? Evropské peníze přece mohou jít přímo místním úředníkům, nevládním organizacím a podnikům. Mohou prostě obejít Varšavu, kde se evropské prostředky rozdělují, navrhuje starosta.
Průzkumy už Biedroně vynesly mezi tři kandidáty, které by si Poláci přáli v roce 2020 v čele nové vlády.
Robert Biedroń už určitou moc má a je si jí vědom. Polsko se dělí mezi přívržence a kritiky PiS a starosta Slupska může zemi buď dál rozdělovat, nebo se ji snažit sjednotit. Jen nedávný příklad z kampaně v severovýchodním Polsku. Biedroně tam tehdy oslovil muž, který nosí tričko s homofobním sloganem „zakaz pedalowania“, což by se dalo asi přeložit jako „zákaz šlapání“, přičemž zde není myšleno šlapání na kole. Ochranku nebylo třeba volat. Robert Biedroń provokatéra naopak vyzval, aby se s ním vyfotil. To už muži samozřejmě bylo hloupé odmítnout.
Zkouška před volbami
Popularitu starosty každopádně doprovázejí velká očekávání. Průzkumy už Biedroně vynesly mezi tři kandidáty, které by si Poláci přáli v roce 2020 v čele nové vlády. Dalším z nich je současný prezident Andrzej Duda, který je spojován s PiS, posledním Donald Tusk, který vedl Občanskou platformu od roku 2003 do roku 2014. Na konci roku 2019 mu končí mandát předsedy Evropské rady a poté by se mohl vrátit do polské politiky.
Biedroń prozatím neprozradil, zda bude usilovat o post předsedy vlády. Nedávno ale řekl, že v nadcházejících volbách už nebude kandidovat na starostu Slupsku. Namísto toho na jaře před volbami do Evropského parlamentu představí své vlastní „progresivní“ hnutí. Evropské volby by podle něj měly být zásadní zkouškou před parlamentními volbami, které v Polsku proběhnou na podzim 2019. Robert Biedroń ovšem už teď musí čelit kritice, která pochází především z kruhů Občanské platformy. Liberálům vadí, že Biedrońova strana rozdrobí hlasy proti vládní PiS a zlikviduje jakékoli naděje, že stávající vláda padne. Co na to starosta? „Měli by nám naopak fandit,“ říká.
foto: Profimedia, zdroj: The Economist
