Pletení, háčkování, vyšívání a další podobné aktivity zlepšují duševní zdraví a mohou představovat účinnou prevenci vzniku nejrůznějších závislostí a deprese, případně oddálit nástup demence. Ovlivňují totiž způsob, jímž neurony pracují.
Moje babička často a ráda pletla. A nejen svetry, také šály, čepice, rukavice, nákrčníky, dokonce šaty… Jako malá jsem tyhle věci od ní ráda nosila, i když někdy trochu kousaly. Byla z nich cítit láska, s níž je vyráběla. Dříve se pletlo běžně, dnes je dobrý „pletař“ takřka raritou. Takoví lidé jsou cenění jako vzácný poklad a každý je ochotně doporučuje dál. Pletení ale kromě toho, že hezky a originálně vypadá, prospívá i mentalitě. Takže proto byla moje babička pořád tak dobře naladěná a usměvavá? Protože pořád pletla? Asi to nebyl jediný důvod. V souladu s tvrzením nejnovějších studií ale mohl být jedním z nich.
Pletení není jen ženská záležitost
Podle některých výzkumných studií tedy pletení mimořádně prospívá lidské psychice. Americký deník Washington Post uvádí výsledky průzkumu, jehož se účastnilo více než 3 500 pletařů. Více než 80 % z nich uvedlo, že se po pletení rozhodně cítí šťastněji. Že by to byla náhoda? U takového počtu lidí? Nepravděpodobné.
A nejedná se o ryze ženskou záležitost. Nový trend v zábavě mužů prezentuje třeba známý herec Russell Crowe, kterému prý pletení pomáhá zvládat hněv.
Pleteme mozkové neurony
V lidském mozku se nachází asi 80 miliard neuronů. Učení se novým dovednostem, společenským interakcím a fyzické aktivitě pomáhá vytvářet nervová spojení, která udržují mozek zdravý a aktivní. Dochází k vytváření sítí pro ovládání pohybu a vytváření vzpomínek. Australská společnost Neural Knitworks na tuto skutečnost v roce 2015 navázala velmi zajímavým projektem. Ti, kteří se do něj zapojili, jednoduše začali plést neurony. Nejenže toto dílo pěkně vypadá, ono dokonce podle všeho pomáhá k vytváření dalších skutečných neuronů a cest v mozku – právě tím, že se modely neurony vyrábějí z příze.
Pro zlepšení nálady i zvládání stresu
Ann Futterman-Collierová, doktorka působící na univerzitě v Arizoně, potvrzuje, že textilní terapie, jako je šití, pletení, háčkování a paličkování, hraje při nápravě nálady a zvládání depresivních stavů důležitou roli. Fyzioterapeutka Betsan Corkhillová zase na základně vlastních experimentů přišla na to, že pletení je velmi užitečné při snižování záchvatů paniky a úzkosti.
Dopamin produkuje tělo po sexu, jídle, spánku a tvůrčí činnosti. Do poslední kategorie spadá i pletení.
„K provedení koordinované řady pohybů je třeba využít spoustu mozkových schopností,“ píše o pletení na serveru lifehack.org. „Čím více kapacity získáte tím, že se podílíte na komplexním úkolu, tím méně kapacity máte pro špatné myšleny,“ uzavírá.
Upleťte si dávku dopaminu
Je známé, že naše mozky produkují chemickou látku nazývanou dopamin. Ta pomáhá cítit se šťastnější, motivovanější, stejně jako podporuje schopnost zaměřit pozornost jedním směrem a koncentrovat se. Dopamin produkuje tělo po sexu, jídle, spánku a tvůrčí činnosti.
Do poslední kategorie spadá i pletení. Umožňuje něco tvořit a obdivovat. Skoro nic nestojí. A dávka dopaminu společně se štěstím, které přináší, se projeví i jinde. Budete schopni zvládat nové výzvy i zklamání. Zkrátka vše, co život přináší.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Lifehack