fbpx

Školní rok rodičům nezačíná prvním školním dnem, ale nejpozději v polovině srpna. Čekat na konec prázdnin se založenýma rukama je nejlepší cesta k tomu, jak propadnout panice a stres ze začínajících školních povinností přenést i na děti, píše z vlastní zkušenosti Zdeňka Musilová

Zveřejněno: 22. 8. 2019

Do konce letních prázdnin schází necelé dva týdny. Otvírám diář, sjíždím ho očima a vidím hromadu povinností. Kdo by si myslel, že jde jen o pořízení nových přezůvek pro děti (protože jim zase vyrostla noha), tak by se docela významně spletl. Co tedy do prvního školního dne všechno zvládnout, aby naše dítě nedorazilo do třídy jako outsider?

Nové učebnice kupříkladu moje děti vyfasovaly ještě předtím, než se za nimi na konci června zabouchly hlavní vchodové dveře od školní budovy. Teď už zbývá jen maličkost: opatřit je obalem. Stále ještě obíháte papírnictví a obaly kupujete? Možná děláte velkou chybu. Zkuste se raději v místě svého bydliště (či poblíž) poptat po nějaké knihovně, kde vám učebnice obalí „na klíč“.

Ta naše teplická tyto služby nabízí a musím říct, že jsem je ochotně využila. Knížky si tam sice nechají tři dny, ale celkové náklady jsou sotva třetinové v porovnání s tím, co by mě stál nákup obalů v klasickém obchodě. A to nemluvím o úspoře času a nervů.

Družina a obědy

No nic, jdu dál. „Přihlásit děti do družiny,“ čtu si další pečlivě zapsaný úkol. Musím to stihnout do 30. srpna, jinak mám smůlu. Naštěstí to mohu vyřídit přes internet, takže pohoda. „Poslat peníze na obědy.“ I tady mi pomůže internet. Platit hotově u okénka přímo v jídelně a ještě k tomu v první školní den znamená vzít si půldenní dovolenou, protože fronta bývá opravdu dlouhá.

Pokud by se vám přece jen nepodařilo už místo v nějakém kroužku sehnat, nepropadejte panice. Počáteční nadšení po pár týdnech opadne a určitě se někde nějaká kapacita uvolní.

Děti budou také potřebovat nové školní pomůcky. Vesměs sešity, tužky, pastelky a tak dále. Škola sice jejich seznam zveřejnila už v červnu, ale teprve až kolem poloviny srpna se dá v obchodech sehnat vše, co potřebujete. Můžete mezi regály klidně vyrazit dřív. Také jsem to v minulosti párkrát zkusila, ale nemělo to cenu. Sehnala jsem polovinu věcí. Pokud jste to všechno nestihli do konce prázdnin, nezoufejte. Máte ještě pár dní i v září na to, abyste všechno v klidu pořídili. Mělo by to být ale předtím, než se vaše dítě začne učit krasopis, aby nemuselo psát hřebíkem na lavici.

Na kroužky s rozvahou

Velkou položkou, a to nejen v rodinném rozpočtu, jsou zájmové kroužky. Nábor do některých začíná už v posledních prázdninových dnech, ale ještě první dva školní týdny dávají šanci na to, že si vaše ratolest vybere ten správný. Proto se nenechte znervóznit známými, kteří své dítko přihlásili na každý den na atletiku, judo nebo modelářství. Pokud by se vám přece jen nepodařilo už místo v nějakém kroužku sehnat, nepropadejte panice. Počáteční nadšení po pár týdnech opadne a určitě se někde nějaká kapacita uvolní. Je to stejný princip, jako když jsou fitka v lednu přeplněná, protože je každý plný elánu dostát svým novoročním předsevzetím. Takzvaní „ledňáčci“ ale už v únoru zpravidla rezignují.

Není nic horšího, když musíte Pepíčka odvést na fotbal, Zuzanku do baletu a Honzíka třeba na plavání, a to nejlépe v jeden čas na tři různá místa ve městě.

A ke kroužkům si dovolím ještě jednu praktickou radu. Jelikož se rodiče během školního roku mění v taxikáře (vozí své potomky na kroužek i z něj), snažte se najít takový, kam děcko bude moct dojít po svých. Máte-li dětí více, zkuste to zařídit tak, aby všechny chodily na to samé. Není nic horšího, když musíte Pepíčka odvést na fotbal, Zuzanku do baletu a Honzíka třeba na plavání, a to nejlépe v jeden čas na tři různá místa ve městě. Snáze se vám toho docílí, když dětem tuto podmínku jasně nastolíte. Jste rodič, nikoli otrok.

Nakonec se srovnají

Určitě jste zaznamenali také rady, jak své potomstvo vrátit z prázdninového režimu zpět do školního rytmu. To znamená vstávat v půl sedmé ráno, a tedy pevně stanovit dobu, kdy budou uléhat do postele. Někdy si myslím, že tyhle rady někdo udílí jen proto, aby vás vykolejil. Nenechte se a nelamte si hlavu s tím, když vám děcko ještě v půl desáté večer tancuje před televizí. Budete rádi, když usne v jedenáct. Kromě toho se „to“ časem srovná samo. Ranní vstávání ho naučí napříště neponocovat. Takže klid.

Na každý pád se nenechte odbýt tím, když vám dítě řekne, že nemá hlad. Zpravidla se za tím nachází pouze jeho lenost si něco k snědku připravit.

A je to tu. Zvoní budík, což je signál, že legrace skončila a musí nastoupit tvrdý režim. Čím víc dětí máte, tím snáze rezignujete na to, že jim musíte připravovat snídani i svačinu. Možná vás to překvapí, ale šestileté a starší děcko už tyhle činnosti zvládne samo. Zpočátku ho možná dostaňte z postele o něco dříve, než si bude schopno zorganizovat čas, abyste do školy vyrazili včas. Za pár dní už to budete mít dokonale vyladěné.

Při přípravě ranního menu děti prozatím nepouštím ke krájení pečiva a vaření čaje. Riziko pořezání a opaření je stále ještě poměrně vysoké. Rozetřít máslo a džem, nebo si rohlík či chleba obložit šunkou a sýrem není však už nic složitého. Na každý pád se nenechte odbýt tím, když vám dítě řekne, že nemá hlad. Zpravidla se za tím nachází pouze jeho lenost si něco k snědku připravit. Pamatujte, že stravovací návyky získávají právě v tomto věku. Buďte důslední.

S odvahou do toho

Je půl osmé, nasedáme do auta. Ne proto, že bychom byli líní, nýbrž proto, že děti vozím do školy do Teplic. Přesněji řečeno je tam vozí manžel cestou do práce. Na mně je pak zajištění jejich návratu domů. Ty mladší dvě ještě chodí do družiny, takže je vyzvedávám tam, tu nejstarší pak jak kdy. Někdy přijede domů autobusem, jindy zajde ke kamarádce, a tak ji posbírám spolu s těmi, co jsou v družině. A tak stále dokola po dobu příštích deseti měsíců...

Hlavně se ničeho nebojte, všechno se dá zvládnout a vše je jen otázka získání určité rutiny. Nebudete-li si s něčím vědět rady, neváhejte se obrátit na učitele či učitelku vašeho dítěte. Moje zkušenosti jsou takové, že se snaží maximálně pomoct. Také čtěte maily. Pedagogové v nich rodičům posílají užitečné informace. U nás loni poprvé spustili aplikaci Edookit, takže už mi neunikne vlastně nic. Dokonce ani to, když někdo vyfasuje třeba čtyřku z matematiky. Takže hodně štěstí a vykročte třeba pravou.

Související…

Americké děti už nechtějí být astronauty. Radši by se chtěly stát blogery
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...