Ženy zvládají alzheimera lépe než muži. Díky druhému chromozomu X

Ženy, které trpí Alzheimerovou chorobou, mají lehčí průběh a dožívají se vyššího věku než stejně nemocní muži. Ženy totiž mají obranu před nemocí danou geneticky. Vědci nyní přišli na to, proč tomu tak je. A může to znamenat i průlom v léčbě této nemoci.

Rozdíl mezi ženou a mužem začíná tím, že ženy mají v genech dvojitou "dávku" chromozomu X. To je možná v určitých směrech znevýhodňuje, ale faktem je, že se tahle dvojitá dávka genetického materiálu někdy hodí. Vědci podchytili gen a z něj vycházející protein, kterému předpovídají ochranu proti Alzheimerově chorobě. Gen se nachází právě na chromozomu X, proto je pro ženy ona "dvojitá dávka" výhodná.

Za alzheimerem stojí protein

Princip, jak Alzheimerova choroba ničí mozek, spočívá v tvorbě proteinu zvaném beta-amyloid. Ten se objevuje právě v mozku. Shluky proteinu se slepí, vytvoří plak a znemožní přenos signálu mezi nervovými dráhami, takzvanými synapsemi. V nemocném mozku se synapse pomíchají, struktura se zhroutí a kolabuje i energetická zásoba mozkových buněk. Ty přijdou o výživu a nakonec odumírají.

Zfeminizovaným samcům se dvěma chromozomy X se dařilo lépe v testech paměti a učení a také žili déle, i když měli v mozku alzheimerovský protein.

Jak mozková tkáň odumírá, části mozku, které ovládají uvažování, jazyk a myšlení, jdou do kopru. Proto se Alzheimerova choroba projevuje jako specifická forma demence. Nemocní mají problémy s pamětí a učením.

Rovnost pohlaví tu neexistuje

Dlouhou dobu platilo dogma, že ženy jsou k nemoci citlivější. Nyní se ukazuje, že je to zkresleno tím, že se dožívají vyššího věku, který s sebou nese i vyšší riziko pro vznik této choroby. Žen s alzheimerem je také víc proto, že s ním dokážou fungovat déle.

Studie amerických vědců ze sanfranciské University of California pomohla vysvětlit, proč ženy přežívají s Alzheimerovou chorobou déle a s lehčími příznaky než muži. A to i přes to, že mají obě pohlaví v mozku podobnou dávku toxického alzheimerovského proteinu. Vědci se v rámci chromozomu X zaměřili na jeden gen s názvem KDM6A, o němž je známo, že je zapojen do oblasti učení a poznávání. Ví se, že pokud tento gen selže, je způsoben Kabuki syndrom, který se vyznačuje zpožděným vývojem a mentálním postižením.

A tady se už dostáváme k oné "dvojí" výhodě ženského chromozomu X. Zatímco velká část druhého chromozomu X u ženy je umlčena, malé množství genů proniká do organismu a právě to ženám poskytuje i větší ochranu genem KDM6A. Studie prokázaly, že ženy měly genu KDM6A v mozku opravdu více, což znamená, že vyprodukovaly i více proteinu, který tento gen chrání.

Hrátky s myšími chromozomy

Dál by už neměli číst ti, kteří nemají úplně nejradši medicínské pokusy na zvířatech. Vědci si kvůli potvrzení studie hráli s genetickou výbavou myší. Nejprve kontrolovali obě kopie genu kódující protein u samic. Produkce proteinu byla vyšší v oblasti hipokampu, oblasti zásadní pro učení a zároveň oblasti napadané Alzheimerovou chorobou. Na řadu přišel amyloid beta, který způsobuje ono alzheimerovské poškození mozku. Samice na tom byly lépe.

Aby se potvrdilo, že za ochranou mozku je právě gen KDM6A sídlící pouze na chromozomu X, vytvořili vědci samce se dvěma kopiemi chromozomu X a samici s pouhou jednou kopií chromozomu X. Hybridní myši byly vystaveny působení toxického amyloidu beta. Zfeminizovaným samcům se dvěma chromozomy X se dařilo lépe v testech paměti a učení a také žili déle, i když měli v mozku alzheimerovský protein. Naopak samice s jednou kopií chromozomu X umíraly rychleji a byly postiženy podobně jako normální samci. Další testy šly více do hloubky, vědci pracovali s kulturou neuronů. Neurony byly vystaveny zvyšujícím se dávkám toxického amyloidu beta. Ukázalo se, že ženské neurony produkují více ochranného proteinu a odumíraly pomaleji než mužské.

Výsledky studie mohou být průlomové v léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neuro-degenerativních nemocí. Posílením funkce genu KDM6A v oblasti hipokampu by mohlo dojít k ochrannému efektu, který byl pozorován u myší. Došlo by tak k lepší ochraně mužů, kteří druhým chromozomem X nejsou vybaveni.