Jen v Česku trápí migréna více než milion obyvatel. Své o tom ví Rýza Blažejovská, zakladatelka a předsedkyně pacientské organizace Migréna-help, která mimochodem sama migrénou trpí. Navzdory tomu, že migréna bývá často zlehčována nebo srovnávána s obyčejnou bolestí hlavy, tak se jedná o chronické neurologické onemocnění, které může člověka doprovázet desítky let a které výrazně ovlivňuje kvalitu jeho života. A kovidová situace onemocnění samozřejmě nepřispívá.
Jak se vlastně chronická migréna projevuje?
Hlavním projevem tohoto onemocnění jsou takzvané migrenózní záchvaty, které doprovází celá řada příznaků. Velice silná bolest hlavy je jedním z nich. Kromě toho si lidé při atacích užívají také nevolnost, zvracení, zvýšenou citlivost na podněty, jako jsou zvuky, pachy a světlo, ztuhlost krku a šíje, únavu a psychickou rozladěnost, ale také závratě či poruchy vidění a řeči.
Je migréna vrozená, nebo ji spíš vyprovokují nějaké spouštěče?
Mezi hlavní spouštěcí, tedy chcete-li jakési provokující faktory záchvatů migrény, patří stres, silné emoce, ať pozitivní či negativní, nedostatečný spánek či přísun tekutin a jídla, změna počasí, ale i celá řada konkrétních potravin, jako jsou třeba čokoláda, pomeranče, plísňové sýry.
Více než 60 procent lidí, kteří tímto onemocněním trpí, návštěvu lékaře odkládá. Jenže špatně léčená migréna má sklony ke chronizaci.
U žen to bývá často menstruace, silné smyslové podněty a tak dále. U některých lidí s migrénou může vlastně záchvat spustit téměř cokoliv, a aby to bylo ještě komplikovanější, některé faktory se spouštěcími stanou až v kombinaci s jinými.
Má tedy k migréně někdo větší predispozice než jiný?
Migréna může postihnout kohokoliv, a to i malé děti. Chlapci jsou v dětství náchylnější, později se pozice vymění. U dospělých trpí migrénou častěji ženy, což pravděpodobně souvisí s kolísající hladinou hormonů. Nejčastěji migréna postihuje věkovou kategorii v rozmezí 25 až 60 let s vrcholem kolem 40. roku života, přičemž migrénou trpí 15 až 20 procent žen a šest procent mužů. Ze 60 procent potom predispozici k tomuto onemocnění dědíme.
Může mezi spouštěče třeba i u lidí, kteří migrénou nikdy netrpěli, patřit vyloženě zvýšená psychická zátěž, úzkost a stres, nebo se naopak může jednat o faktory, které již trvající stav zhoršují?
Například studie Americké asociace pro úzkost a depresi ukazuje, že u lidí s migrénou je významně vyšší celoživotní výskyt úzkosti než u běžné populace, ale není jasné, co bylo dříve, zda migréna nebo úzkost. Smutek, frustrace a další podobné pocity jsou však logickým vyústěním života s migrénou.
Lidé s tímto onemocněním se často obávají, kdy přijde další záchvat, cítí se bezmocní z nepředvídatelných migrenózních symptomů a frustrovaní z mnoha dalších aspektů, kterými migréna ovlivňuje jejich životy, jako je například absence v práci, snížená schopnost péče o děti, sociální izolace a podobně.
Dnešní doba je vlivem mnohých restrikcí a strachu z onemocnění v tomto směru velmi riziková, pozorujete i ve vaší praxi nárůst pacientů s migrénou nebo zhoršení stavu těch, kteří migrénou již trpí? Má na to koronavirová doba nějaký vliv?
Z výzkumu, který provedlo světové Fórum pro bolesti hlavy a migrénu, vyplynulo, že téměř 70 procent lidí s migrénou hlásí nárůst záchvatů právě v souvislosti s pandemií.
Lidé bojují s nárůstem stresu, bojí se vyhledat lékařskou péči a váhají navštívit pohotovost s akutními bolestmi. Nošení roušek je pro ně také často problematické, protože některé typy roušek způsobují tenzní bolesti hlavy, které potom přispívají k častějšímu vzniku migrenózních záchvatů.
Vy jste vlastně i zakladatelka první české pacientské organizace, která se pomocí pacientům s migrénou zabývá. Jak může taková organizace lidem pomoct?
Šíříme osvětu, jsme hlasem lidí s migrénou a snažíme se zvýšit porozumění společnosti vůči jejich potřebám, poskytujeme poradenství a psychoterapii, pořádáme setkávání svépomocných skupin, různé vzdělávací akce a mnoho dalšího. Tím vším se snažíme přispět ke zvýšení odolnosti a informovanosti. A pomáháme pacientům, aby se s tímto onemocněním lépe vyrovnali.
Rýza Blažejovská
Vystudovala obor Řízení sociálních a zdravotnických organizací na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, obor Studium humanitní vzdělanosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a obor Sociální pedagogika na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální. Je zakladatelka a předsedkyně první pacientské organizace na pomoc osobám trpícím s migrénou v České republice. K tomu ji vedla vlastní trpká zkušenost s migrénou, jíž trpí dodneška. Rýza Blažejovská je profesí manažerka sociálních organizací s mnohaletými zkušenostmi v pomáhajících profesích. Založení pacientské organizace tak pro ni byl logický krok, kde mohla spojit touhu pomáhat se svými znalostmi a dovednostmi.
Sama jsem dříve pracovala pro dvě pacientské organizace podporující osoby s jinými nemocemi. Tam jsem pochopila, že taková podpůrná forma pomoci je naprosto zásadním doplňkem pomoci lékařské. Zjistila jsem, že ve světě je tento typ podpory pro lidi s migrénou poměrně rozšířený a rozhodla se takový model realizovat i tady u nás.
Takže jde hlavně o psychickou podporu. Říct lidem, že migréna není výmysl a že jí trpí spousta dalších lidí?
Lidé se opravdu díky Migréna-help cítí informovanější, duševně stabilnější, sebevědomější, například i ve vztahu k lékaři či zaměstnavateli cítí, že jsou součástí komunity, společenství, dokáží o svých potížích lépe komunikovat se svými bližními, a zajistit si tak jejich pomoc. Podpora Migréna-help také přispěla ke snížení dopadů takzvané sebestigmatizace lidí s migrénou, tedy podceňování nemoci u sebe sama.
To se projevilo například v tom, že se naši klienti po terapiích o sebe více starají, nestydí se za svou nemoc a nepřipadají si tak jiní či divní. Všechny tyto faktory jsou velice významné. Přispívají ke snížení dopadů migrény na životy pacientů, a dokonce i ke snížení počtu a intenzity záchvatů.
V pondělí 23. listopadu od 17 hodin proběhne první pacientská konference Migréna-help, která bude online. Co bude jejím obsahem, co je jejím cílem?
Obecným cílem konference je přinést osobám s migrénou nové informace a dovednosti potřebné k vyrovnávání se s jejich onemocněním a setkat se, i když vzhledem k situaci kolem koronaviru pouze online, s odborníky na migrénu. Konference nabídne sérii přednášek pestré škály odborníků od neuroložky přes specialistku na tradiční čínskou medicínu až po jednu z největších obhájkyň práv osob s migrénou v Evropě.
V rámci doprovodného programu se budou moci účastníci těšit například na bodyterapeutický workshop, individuální konzultaci s psychoterapeutkou a na představení první mobilní aplikace pro lidi s migrénou. Chybět nebude ani pacientský příběh moderátorky a herečky Ester Janečkové.
Řekněme, že jsem někdo, kdo s migrénou nemá žádné zkušenosti, a najednou mne začnou sužovat nesnesitelné bolesti hlavy. Jak odhalit, že se jedná zrovna o migrénu?
Migréna se od běžné bolesti hlavy liší právě výskytem celé řady dalších příznaků, například nevolnosti, zvracení, přecitlivělosti na podněty a podobně. U 20 procent lidí s migrénou se navíc objevuje takzvaná aura, tedy porucha zraku, řeči, orientace nebo rovnováhy. Bolest hlavy je navíc obvykle jednostranná, pulzující a zhoršuje se s fyzickou aktivitou.
Migrenózní záchvat potom trvá od čtyř do 72 hodin. Oproti tomu tenzní bolesti hlavy jsou obvykle oboustranné a tupé či tlakové a nedosahují takové intenzity jako u migrény. Pokud má tedy člověk na migrénu podezření, měl by to říct v první řadě obvodnímu lékaři, který vyhodnotí závažnost stavu, léčebné možnosti a může doporučit vyšetření u neurologa, který pak může dál doporučit vyšetření ve specializovaném centru pro bolesti hlavy.
Bohužel více než 60 procent lidí, kteří tímto onemocněním trpí, návštěvu lékaře odkládá. Jenže špatně léčená migréna má sklony ke chronizaci. Často se při své práci setkávám s lidmi, kteří zažívají více než 15 nebo i 20 záchvatů migrény za měsíc, a přispělo k tomu právě například nadužívání volně dostupných analgetik, jimiž lidé migrénu řeší svépomocí.
Lze migrénu úplně vyléčit?
V současnosti se nacházíme v době revolučních změn. Ještě donedávna se migréna léčila pouze pomocí léčiv z jiných lékových skupin, tedy léky na jiná onemocnění. Tyto léky samozřejmě stále pomáhají mnoha osobám s migrénou, avšak pro ty, u nichž nepřinášely úlevu, existovaly již jen omezené možnosti medicínské pomoci.
Teď máme k dispozici novou léčbu, a to speciálně vyvinutou na léčbu migrény. Takže teď nachází úlevu zase o něco víc lidí, kteří migrénou trpí. Migrénu jako takovou ale zatím bohužel zcela vyléčit nejde.
Reklama
foto: Migréna-help a Vitalia, zdroj: Migréna-help
