Syndrom vyhoření byl poprvé pojmenován v sedmdesátých letech minulého století a dnes je tak běžným jevem, že ho Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno klasifikovala jako „profesní fenomén“ a přidala do své mezinárodní klasifikace nemocí. Na základě nedávné ankety mezi 7 500 zaměstnanci výzkumníci zjistili, že dvě třetiny Američanů trpí určitým stupněm vyhoření. Samotná WHO o tomto fenoménu mluví jako o „výsledku chronického stresu na pracovišti, který nebyl úspěšně zvládnut“. Jenže proč se aktuálně týká hlavně žen?
Přepracování je globálním problémem, jen USA stojí přibližně 315 miliard dolarů ročně. Vyhoření ubližuje rodinám, zaměstnancům a firmám. Abychom porozuměli základním příčinám tohoto fenoménu, musíme se podle autorky magazínu Philadelphia a osobnostní koučky Seleny Rezvaniové podívat na jednu z klíčových otázek naší moderní pracovní kultury, a to na neustále se ztenčující hranici mezi prací a osobním životem.
Nyní oficiálně pracujeme osm hodin denně, ale máme pocit, že na pracovní podněty musíme reagovat nonstop.
Osmihodinová pracovní doba byla historickou reakcí na špatné zacházení s dětskými dělníky, kteří dřeli 10, 12 nebo i 16 hodin. Šlo o opatření následující průmyslovou revoluci. Nyní oficiálně pracujeme osm hodin denně, ale máme pocit, že na pracovní podněty musíme reagovat nonstop. Osmihodinová pracovní doba byla kvůli technologiím rozprostřena do čtyřiadvaceti hodin.
Ženy musejí víc bojovat
Nerovnováha pracovního a soukromého života je stresující a fenomén vyhoření ovlivňuje neúměrně ženy ze tří důvodů. Ženy zaprvé stále bojují za rovné zacházení v práci, stále existují velké rozdíly v příležitostech a odměňování. To vše dělá ženám větší problém říci ne ze strachu, že budou přehlíženy.
Ženy mají většinou na hrbu chod domácnosti, přinášející fyzickou i psychickou zátěž.
Dalším faktorem přispívajícím k vyhoření žen je „pocit neviditelnosti“. Výzkum Univerzity v Delawaru ukázal, že ženy jsou méně chváleny a oceňovány za nápady na pracovišti, mají menší autoritu, což přináší frustraci. No a zatřetí, ženy mají většinou na hrbu chod domácnosti, přinášející fyzickou i psychickou zátěž, což jim v práci zrovna také nepomáhá. Tyto tři důvody mohou naopak ženě přinést vyhoření rychleji.
I žena musí říct ne
Dá se proti vyhoření nějak bojovat? Odborníci z Mayo Clinic radí, že je třeba v práci dávat pozor na narůstající cynismus, rozčarování, nadužívání různých látek a změny ve spánkových návycích.
Ženy mají větší potřebu pomáhat ostatním a zaměřovat se na potřeby druhých a naopak se často nedokážou bránit tlaku okolí, což se jim může vymstít a urychlit vyhoření. Ženy žonglují s hektickými pracovními životy, péčí o stárnoucí rodiče, partnery a dětmi a neumějí říci ne, když je to nezbytné.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Philadelphia Magazine