Rodiče teenagerů se podle psycholožky Jean M. Twengeové obzvláště v tomto období ptají, zda je pro jejich děti škodlivé trávit hodně času s elektronickými zařízeními. To je prý základní otázka, na kterou se smrskly všechny úvahy na téma děti a technologie. Podle profesorky Univerzity v San Diegu je třeba pozorně pročíst výsledky čtyř studií, které ukazují jednu zásadní věc. Štěstí a duševní pohoda se u teenagerů dostavují tehdy, pokud používají technologie (mimo školu) v rozmezí půl hodiny až dvou hodin.
Pohoda naopak klesá u těch dětí, které tráví s mobilem a dalšími elektronickými zařízeními více času. Mezi „těžkými“ uživateli elektroniky je dvakrát víc nešťastných či depresivních dětí než mezi těmi, které to s technologiemi nepřehánějí.
Hodně času s technologiemi je spojeno s depresemi, což podle profesorky Twengeové potvrzují všechny velké studie.
Články, studie a statistiky prezentují výsledky zjištění hlavně tvrdými čísly, ovšem za měřením jsou různé techniky a ovlivňující faktory. Už samotné přenesení výsledků testovaného vzorku na celou populaci může být problém a potom není divu, že se počty doporučených hodin liší podle toho, jak byl výzkum nastaven, na jak velkém vzorku provedeno zkoumání a kolik zkoumaných bylo ovlivněno určitým faktorem.
Víc času, víc deprese?
Například používání elektronických zařízení odhaluje výzkum jako pohnutku k sebevraždě v rozptylu od půl procenta do dvou procent dětí. Ovšem u těch, které na mobilu stráví více než pět hodin denně, to je dvakrát tolik než u dětí, které stráví u elektronického zařízení hodinu denně. Velkou roli ovšem hrají genetika, minulá traumata a další faktory, které jsou nad rámec statistiky a čísel. Záleží na pohledu rodiče – někdo je těmito čísly zděšen, jiného nechávají v klidu. Důležité je, že hodně času s technologiemi je spojováno s depresemi, což podle profesorky Twengeové potvrzují všechny velké studie.
Pokud by obhájci veřejného zdraví čekali na absolutní experimentální důkazy, že cigarety způsobují rakovinu plic, nehnuli by se zatím z místa.
Ovšem to, zda nadměrné využívání technologií také deprese způsobuje, není úplně jasné. Některé studie naznačují, že by tomu tak mohlo být, ale pro vyřčení jistoty je potřeba více experimentů. To však neznamená, že bychom měli čekat na výsledky dalších studií a nic nedělat. Pokud by obhájci veřejného zdraví čekali na absolutní experimentální důkazy, že cigarety způsobují rakovinu plic, nehnuli by se zatím z místa.
Depresivní kultura
Vztah mezi využíváním technologií a životní pohodou je ještě důležitější. Od roku 2009 do roku 2017 míra deprese u dětí ve věku od 14 do 17 let v USA vyskočila o více než 60 % a v této věkové skupině také prudce vzrostly tendence k sebepoškozování a sebevraždám. Míra sebevražd mezi dospívajícími dívkami je pak na čtyřicetiletém maximu. Podle profesorky psychologie je každopádně těžké přijít na jinou kulturní změnu, která by měla stejně významný dopad na každodenní život dospívajících, než jsou chytré telefony a digitální média.
Způsobíte dětem nějakou škodu tím, že jim omezíte čas s elektronickými zařízeními? Asi ne, že?
Co má tedy rodič dělat? Naše generace je první generací opravdových digitálních rodičů, naše děti vyrůstají odmala v době masivního rozšíření technologií. Na jednu stranu nám jde o zdraví dětí a na druhou stranu pochybujeme o tom, zda zákazy nebrzdíme jejich rozvoj a pokrok vůbec.
|
Tři jednoduchá pravidla, jež profesorka Twengeová stanovila pro své tři děti
|
„Přemýšlejte také o rizicích a přínosech technologií,“ radí dále Twengeová. „Způsobíte dětem nějakou škodu tím, že jim omezíte čas s elektronickými zařízeními? Asi ne, že?“ A jakou škodu dětem způsobíte, když je necháte s mobilem denně mnoho hodin, což jim může přinést třeba deprese? Dost možná velkou…
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Time
