Nemoc covid-19 byla původně označována za "onemocnění dýchacích cest", ale ukázalo se, že ovlivňuje i jiné orgánové systémy. V poslední době vyšlo najevo, že koronavirus SARS-CoV-2 může způsobit u některých pacientů i neuropsychiatrické následky. Co to přesně znamená?
Neuropsychiatrické následky zahrnují duševní poruchy, které jsou důsledkem poškození nebo zánětu mozku. O tom, že se SARS-CoV-2 nevyhýbá mozku, se začalo spekulovat už na počátku pandemie, protože si mnoho lidí stěžovalo na ztrátu čichu. To naznačovalo, že koronavirus může mít schopnost ovlivnit také nervový systém.
Receptor ACE2 je například v nose, nachází se také v srdci, ledvinách nebo v menší míře i v různých regulačních oblastech mozku.
V souvislosti s covid-19 mohou neuropsychiatrické následky nastat buď přímými účinky infekce na centrální nervovou soustavu, nebo nepřímo imunitní odpovědí. Například podle údajů z čínského Wu-chanu trpěla třetina pacientů přijatých do nemocnice s infekcí SARS-CoV-2 neurologickými příznaky. Potíže byly většinou mírné, jako jsou závratě či bolesti hlavy. Někteří pacienti ovšem vykazovali poruchu vědomí nebo měli mozkovou příhodu.
Jak koronavirus putuje do těla
Koronavirus se přenáší vzduchem pomocí kapének skrz ústa, nos a také oči. Vědci zjistili, že virus SARS-CoV-2 se váže na receptor jménem ACE2, který je například v nose, nachází se také v srdci, ledvinách nebo v menší míře i v různých regulačních oblastech mozku. Tento receptor reguluje krevní tlak, ale i oblasti mozku ovlivňující reakci na stres.
Okolo 40 % pacientů si stěžuje na problémy s nespavostí. Většina z těchto příznaků přetrvává i nějaký čas po odeznění infekce.
Protože podle vědců covid-19 působí na krevní tlak či srážlivost krve, snažili se propojit tyto potíže se systémem renin-angiotenzin-aldosteron, který hraje v těle velmi důležitou roli v regulaci krevního tlaku. Zjistilo se, že léky, které jsou používány k regulaci krevního tlaku pomocí ovlivnění tohoto systému, mohou být účinné při léčbě koronavirové nákazy. Je to typ léčiva, který by mohl fungovat i v léčbě deprese a úzkostí. Podle magazínu Psychology Today se vědcům tedy otevírá cesta, která naznačuje, jak by mohl covid-19 ovlivňovat duševní zdraví. Ale prozatím je vše ve stádiu hypotéz.
Deprese, zmatenost i delirium
Podle studie psychiatrů University College London, která vyšla v odborném magazínu Lancet, dochází při rané fázi nemoci často ke zmatenosti pacienta. U třetiny postižených se může přidružit i prohlubující se depresivní či úzkostná nálada. Okolo 40 % pacientů si stěžuje na problémy s nespavostí. Většina z těchto příznaků přetrvává i nějaký čas po odeznění infekce. Přibližně u 33 % lidí docházelo i k potížím s fyzickou koordinací, pozorností, orientací nebo se u nich objevilo i delirium. I když jsou lékaři na jednotkách intenzivní péče zvyklí mít rozrušené pacienty, kteří vyžadují i sedativa, v případě covid-19 jich bylo podle studie neobvyklé množství.
Zdá se, že dvěma nejčastějšími neurologickými problémy jsou cévní mozková příhoda a delirium.
„Existuje široká škála příznaků včetně bolestí hlavy, závratí, slabosti, zmatenosti, problémů s pohybem očí, záchvatů a paralýzy,“ říká v rozhovoru pro Americkou psychologickou asociaci Majid Fotuhi, šéf neurologické kliniky NeuroGrow Brain Fitness, který se věnuje souvislosti covid-19 a neurologických problémů. „Zdá se, že dvěma nejčastějšími neurologickými problémy jsou cévní mozková příhoda a delirium,“ dodává Fotuhi.
„Opravdu to vypadá, že pacienti hospitalizovaní se středně těžkou či těžkou formou covid-19 trpí celou řadou neurologických, psychologických či psychiatrických symptomů,“ doplňuje Robert Stevens, lékař z jednotky intenzivní péče v univerzitní nemocnici John Hopkins, který se věnuje pacientům s vážnými neurologickými chorobami. „Prakticky všichni pacienti s covid-19, které jsem léčil na JIP, mají delirium.“
K příznakům, které COVID-19 může vyvolat, patří i halucinace. V USA se například vyskytl případ muže, který během rané fáze nemoci slyšel hlasy, které mu radily, aby vypil Savo nebo skočil z mostu, aniž by kdy předtím trpěl nějakou psychiatrickou diagnózou. Po zotavení z infekce se muži tyto halucinace už nevrátily.
Riziko sebevraždy
Ovšem někteří pacienti trpí depresemi a únavou i měsíce po propuštění z nemocnice. Při těžších psychiatrických nemocích hrozí dokonce riziko sebevraždy. Zatím není definitivně prokázáno, že v souvislosti s covid-19 nedošlo k prudkému nárůstu sebevražd. Ale vzhledem k symptomům, které onemocnění vyvolává, jsou tyto obavy na místě. „Je zmatená, nemůže chodit a chce jen zemřít,“ popisuje pro BBC lékařka Julie Helms ze Štrasburské univerzitní nemocnice jednu ze svých těžce nemocných pacientek. Její pacientka říká, že jí covid-19 zničil mozek. Ve svých 60 letech už jenom čeká na smrt a nechce nic víc.
I když jsou neurologické příznaky u covid-19 méně časté než plicní problémy, nad tímto projevem nemoci podle psychiatrů nelze jen zavřít oči. Pacienti s plicním selháním mohou být napojeni na respirátor, poškození ledvin může být zachráněno dialýzou. Pro mozek ale jednoduchá a univerzální léčba neexistuje.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today
