Jste spíš fluktuant než věrný zaměstnanec? Teď po covidu už to tak nevadí

Jedním z nepsaných pravidel dobré pracovní morálky vždy bylo udržet si zaměstnání alespoň rok. A to i v případě, když je práce náročná a prostředí nesympatické. Abyste se ale kariérně posunuli dál, musíte prokázat profesionalitu, schopnost a odhodlání a vydržet minimálně 12 měsíců. Ze strany zaměstnavatele je zaměstnanec, který zůstane jeden rok, lepší investicí než někdo, kdo to po pár měsících zabalí. Jinak je vnímána i jeho loajalita. Zaměstnancům pak roční praxe nabízí čas na osvojení dovedností a kompetencí, které se nezvládnou naučit za pouhé jedno čtvrtletí. V poslední době a hlavně v době koronaviru a nedostatku zaměstnanců ale na tento fenomén začínají personalisté pohlížet trochu jinak. Zvlášť, když ho daný kandidát na danou práci dokáže vysvětlit.

Podle Alison Sullivanové, senior manažerky komunikace pracovního portálu Glassdor, je stále mnohem těžší prokázat novému zaměstnavateli, že jste profesně vyrostli, když jste v bývalém zaměstnání strávili jen několik měsíců. „Rok dává lidem čas zapůsobit na vedení, naučit se novým dovednostem a ukázat, jak vyrostli. To, co jste dokázali, vám může pomoci i při hledání dalšího zaměstnání, může vám to pomoci vysvětlit, proč zrovna vy jste tou správnou osobou, která by místo měla dostat, protože jste vyzbrojeni příklady ze skutečného světa,“ vysvětlila BBC.

Musíme to vydržet

Naproti tomu prokázat progres v případě, že jste v zaměstnání vydrželi jen několik měsíců, je mnohem těžší. „Lidé, kteří často střídají povolání, byli v minulosti spojováni s nedostatkem odhodlání nebo odolnosti, s neschopností se vyvíjet dál a prosperovat tváří v tvář nepřízni osudu,“ podotýká pro BBC Michael Smets, profesor managementu na Saïd Business School na Oxfordské univerzitě.

Ve skutečnosti se požadavky začaly rozvolňovat už před pandemií v souladu s tím, jak na pracovní dobu a morálku nahlíží nové generace.

Podle Sullivanové se jedna nebo dvě rychlé změny v životopisu ještě obhájit dají, je-li jich ale více, mohou zaměstnavatelé kandidáta považovat za nespolehlivého a neschopného řešit problémy tak, jak přicházejí. „Pokud si nejste jistí svou prací, zkuste v ní vydržet alespoň rok. Jakékoliv kratší období může být pro náboráře varovným signálem,“ radí personalistka. To všechno ovšem platilo, než přišla pandemie.

Nová doba?

Pandemie totiž s tradičním pracovním modelem zahýbala tak, jak by málokoho napadlo. Rozmohla se práce na dálku, a to nejen z domova, ale v podstatě odkudkoliv, z jakéhokoliv místa na světě. Daří se digitálním nomádům a influencerům, kteří mohou pracovat ze všech koutů země, klidně z opačného konce, než kde sídlí jejich zaměstnavatel. Dává ale takový typ zaměstnanců zaměstnavatelům jistotu, kterou poskytují ti, kteří alespoň rok vydrží? Které mohou při práci sledovat a ověřit si jejich spolehlivost?

Přestože jednoroční pravidlo pořád zůstává optimální, existují určité známky toho, že již není tak neporušitelné jako v minulosti. Ve skutečnosti se požadavky začaly rozvolňovat už před pandemií v souladu s tím, jak na pracovní dobu a morálku nahlíží nové generace. „Dřívější generace obvykle trávily velkou část kariéry v jedné organizaci, většina dnešních pracovníků ale očekává, že zaměstnání několikrát změní, aby se dostali tam, kam chtějí,“ řekla BBC Jamie Ladgeová, docentka managementu a organizačního rozvoje na Northeastern University v Bostonu, s tím, že takzvaný „job-hopping“ je běžnější v určitých odvětvích, třeba v technice.

Jen to obhájit

Vzhledem k pandemii také mají náboráři větší pochopení pro častější změny zaměstnání nebo kratší stáže. Mění se rovněž postoj samotných zaměstnavatelů, kteří nedávný nedostatek kvalitních pracovních sil, jenž vznikl i vlivem četných přepracování a syndromů vyhoření, řeší tím, že potenciálním uchazečům vycházejí vstříc. A v souladu s jejich nastavením nabízejí benefity, jako je právě práce z domu, více placeného volna a podobně.

Zdá se tedy, že pandemie je ve změně pracovních možností a morálky jen jedním z několika faktorů. To všechno v podstatě znamená, že „předčasný“ odchod ze zaměstnání by vás dnes neměl vyřadit ze soutěže o nejvhodnějšího kandidáta na vysněnou práci v případě, že si ho budete umět dostatečně obhájit.