Profesor Libor Grubhoffer: Covid může ztratit sílu tím, že se umutuje

Delta mutaci covidu-19 začíná pomalu vytlačovat mutace jihoafrická, známá jako omikron. Zatím se ví, že je sice o moc nakažlivější, ale ve většině případů přináší jen mírný průběh onemocnění. Spekuluje se proto také o tom, že by se mohlo jednat o „hodný koronavirus“, který předznamenává konec celosvětové pandemie. Co je na tom pravdy a máme skutečně důvod k optimismu? O tom jsme si povídali s profesorem Liborem Grubhofferem, předním českým virologem a ředitelem Biologického centra AV ČR.

Jaké jsou největší rozdíly, jimiž se omikron liší od delty?

Už víme, že nejen u očkovaných, ale také u neočkovaných jedinců probíhá onemocnění poměrně mírným způsobem. Zatím ale máme relativně malý počet nemocných, navíc především v mladších věkových kategoriích. A dosud netušíme, jak bude omikron působit na seniory. Proto máme důvod pouze k mírnému optimismu, dokud nebudeme vědět více.

Omikron je tedy o mnoho nakažlivější než delta, ale podle všeho má mírnější průběh. Čím to je? Četla jsem, že je to dáno množstvím mutací na takzvaném výběžkovém spike proteinu S, který se nachází na povrchu částice koronaviru SARS-CoV-2? Má jich dosud nejvíce ze všech koronavirových variant...

Ano, to je vlastně další rozdíl oproti deltě, který ale optimisticky nevyznívá. Omikron je skutečně nakažlivější, podle aktuálních údajů až 1,7krát, což je docela výrazné. To znamená, že se v lidské populaci šíří účinněji a rychleji. A na vině jsou právě, jak jste zmínila, četné mutace v Achillově patě viru, výběžkovém S proteinu.

V optimistickém scénáři by to postupně mohlo ulevovat zdravotnickému systému a covidovým jednotkám intenzivní péče. Samozřejmě za předpokladu, že patogenita omikronu bude výrazně nižší než varianty delta.

Podle dosavadních informací je jich až 50. Díky tomu má omikron širší záběr než varianty, které se vyskytly před ním. Můžeme říci, že v sobě vlastně ukrývá hned několik variant, a právě kvůli nim je tak nakažlivý. Paradoxně ale právě díky těmto jedinečným mutacím ho umí testy odhalit.

Stojí právě ten vysoký počet mutací na výběžkovém S proteinu za onou tezí, že by omikron mohl být „hodným“ koronavirem, který vytlačí ostatní mutace a učiní z covidu-19 jen běžnou virózu?

Viry, a koronaviry nevyjímaje, dokáží být vpravdě proradně nevyzpytatelné, a tak scénář „převýchovy“ nakažlivých a nebezpečně patogenních virů na hodné viry je obvykle variací na dva základní mechanismy evoluční adaptace na svého hostitele, v tomto případě na člověka či přesněji na lidskou populaci. Ten první je založen na rychle vybudované imunitní bariéře každého jednotlivce proti nákaze. Té lze dosáhnout buďto divokým promořením při neřízeném průchodu pandemie, jako tomu bylo v případě španělské chřipky, nebo co nejrychlejším plošným proočkováním celé populace lidí.

První scénář s sebou nese nepřijatelně obrovské ztráty na životech a ten druhý nelze uskutečnit, protože v lidské populaci je obvykle více než jedna pětina odpůrců očkování. Teoreticky vzato, oba tyto scénáře, případně jejich kombinace, zmírní pandemii do místních či lokálních epidemií, a oslabí tak rozsah následků ataku patogenního viru. Jinou krajní strategii bych s nadsázkou nazval „eliminace virového původce v cirkulaci mezi lidmi umutováním se“.

Hned to vysvětlím: Tato eliminace nastává při nahromadění kritického množství mutací, ke kterému s určitou pravděpodobností či jistotou může dojít při průchodu pandemie lidskou populací. To znamená, že dojde k vyhasnutí potenciálu nakažlivosti, tedy k eliminaci šíření infekce. Takový virus zjednodušeně už ztratil schopnost vázat se na původní receptor a nový receptor nestačil nalézt. V reálných podmínkách se v přírodních procesech neodehrává nic se stoprocentní účinností, a tak lze předpokládat a také věřit v kombinaci obojího.

V Jihoafrické republice omikron během tří týdnů téměř vytlačil deltu a už se poměrně svižně šíří i v Evropě. Mohla by už ta samotná rychlost šíření předznamenat konec pandemie?

Uvidíme, zachovejme si zatím ještě chladnou hlavu a neunáhleme se ve svých soudech a očekáváních. Určitě to nelze vyloučit. Ostatně, zprávy z Japonska o rychlém vyhasínání varianty delta na japonských ostrovech, které se odehrává pravděpodobně právě díky nahromaděnému nadkritickému počtu mutací koronaviru, by bylo právě tím scénářem.

Takže i to, co se děje v Japonsku, je důvod, proč někteří odborníci považují omikron za potencionální přínos, který by mohl ukončit celosvětovou pandemii?

Je to tak, ale odborníci jsou ve svých úvahách v tomto směru velmi opatrní. Snad budeme už docela brzy moudřejší.

Hojně se debatuje také o omikronu a vakcínách. Pfizer prý nejvíce před touto mutací chrání po třetí dávce, proto se uvažuje, že by se doporučená lhůta přeočkování zkrátila na pět měsíců. Co vy na to?

Ano, Pfizer již potvrdil, že třetí posilovací dávka bude chránit i proti omikronu. To je opravdu úžasná zpráva, která potvrzuje, že ochranný efekt očkování má skutečně kvantitativní charakter. To znamená, že vytváří ochranu z celkového aktuálního množství specifických protilátek proti koronaviru a jistě i dalších neprotilátkových a buněčných faktorů adaptivní imunity.

Myslíte, že bude kvůli omikronu potřeba vytvořit zcela nové vakcíny, respektive aktualizovat ty stávající?

I když je na konečnou odpověď ještě příliš brzy, společnosti Pfizer i Moderna již podnikají důležité kroky, kterak situaci řešit a vyřešit. Pfizer už dokonce ohlásil, že by byli schopni s aktualizovanou verzí mRNA vakcíny proti omikronu přijít do tří měsíců.

Jak příchod omikronu změnil pandemickou situaci ve světě a jak podle vás změní tu epidemickou v Česku?

Chci být optimista a věřit, že zůstane při té zásadní charakteristice omikronu ve smyslu vyšší nakažlivosti a menší virulenci. Současně věřím, že se výrazně navýší počet očkovaných lidí a také těch, kteří se nechají naočkovat třetí dávkou.

LIBOR GRUBHOFFER

Vystudoval biochemii a mikrobiologii/virologii. Zabývá se klíšťaty a klíšťaty přenášenými patogeny. Je spoluzakladatelem a koordinátorem přeshraničního studijního programu Biologická chemie mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Keplerovou univerzitou v rakouském Linci. Působí jako vedoucí Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů; emeritní rektor Jihočeské univerzity a děkan její Přírodovědecké fakulty, aktuálně je ředitelem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a členem Učené společnosti ČR.

Za takové situace lze doufat jenom v mírné vzedmutí pandemické křivky nově pozitivně testovaných jedinců. Bohužel však musíme počítat s poměrně dlouhou prodlevou kvůli té stávající čtvrté vlně, jež je tu představovaná delta variantou.

Pojďme zkusit skončit optimisticky. Jak poznáme, že nás omikron vede ke konci pandemie?

V optimistickém scénáři by to postupně mohlo ulevovat zdravotnickému systému a covidovým jednotkám intenzivní péče. Samozřejmě za předpokladu, že patogenita omikronu bude výrazně nižší než varianty delta.

A jak se před omikronem chránit? Co může udělat každý z nás?

V této fázi každopádně pořád trvá naléhavá nutnost dodržování klasického pravidla 3R a současně mnohem výraznějšího omezení společenských kontaktů, a to zejména teď v čase adventu a vánočních a novoročních svátků.