Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

O rodičích, kteří na internetu pilně dokumentují každý okamžik života svých ratolestí, jsme psali nedávno. Tato zdánlivě nevinná marnivost může mít i daleko nepříjemnější důsledky než jen to, že si vás (ať už jste to dítě, nebo rodič) otrávení kamarádi vyřadí z přátel. Jejich aktivita nahrává takzvaným digitálním únoscům.

Digitální únos je fenomén, o kterém se na rozdíl od kyberšikany, predátorů, groomingu a závislosti na sociálních sítích příliš nemluví. Není tolik na očích, necílí na děti samotné, takže se nezdá tolik škodlivý, a hlavně se dost špatně vysvětluje, o co vlastně „virtuálním únoscům“ jde.

K obrázkům svých údajných potomků únosci připisují celé vymyšlené životopisy, seznamy koníčků a zálib, vymýšlí jim jména a přiřazují neexistující kamarády.

Zjednodušeně řečeno fungují tak, že z Facebooku a Instagramu kradou fotografie malých dětí, které vydávají za své vlastní, a spřádají kolem nich příběhy a fantazie. Ještě donedávna se tato podivná záliba odehrávala ve skrytu uzavřených fór. Dnes už ale prorostla i na Instagram, kde má svůj sub-hashtag v komunitě Role Play (RP). Objevuje se například ve variantách #AdoptionRP, #KidRP nebo #OrphanRP. Jestli chcete příklad, tak namátkou vybraný obrázek chlapečka na pískovišti má vedle sebe konverzaci:

Adoption_rp: Zlobidlo jedno, nasypalo si písek do kalhot a teď ho to tam svrbí.

Ariana: Bere ho do náručí a nese ho domů

Adoption_rp: Mamíííí, měě to bovííí

Ariana: Svléká mu kalhoty a natírá ho krémem

Adoption_rp: Cítí se příjemně a začíná se chichotat

Obyvatelé podivného světa

Jestli se vám to nezdá nijak závadné, tak si představte, že pro účely hry „na chlapečka a jeho chůvu“ používají dotyční fotografii vašeho dítěte. Ta šance je docela reálná, protože podobných konverzací dokážete během chvilky najít doslova tisíce, a věřte, že mnohé z nich překračují mez závadnosti daleko razantněji než náš příklad. K obrázkům svých údajných potomků únosci připisují celé vymyšlené životopisy, seznamy koníčků a zálib, vymýšlí jim jména a přiřazují neexistující kamarády.

Nikoho asi nepřekvapí, že v nepřehledných řadách virtuálních únosců se najdou i regulérní sexuální predátoři.

V ústraní anonymních uzavřených skupin pak jejich záliba nabývá naprosto bizarních rozměrů. Vyměňují se zde rodičovské rady, uživatelé se předhání vymyšlenými úspěchy svých vymyšlených dětí, nebo se naopak vyžívají v popisech trestů, které svým nezbedným potomkům udělují. Jiní obyvatelé tohoto podivného světa se sami převtělují do osob unesených dětí a v chatovacích místnostech jeden na druhého roztomile žvatlají.

Početná je taky subkomunita uživatelů, kteří předstírají, že jejich „dítě“ je buď nevyléčitelně nemocné, nebo nedávno zemřelo. No a existuje samozřejmě i řada trollů, kteří se do těchto už tak dost úchylných končin pouští s cílem vyobrazené děti urážet a jejich „adoptivní rodiče“ šikanovat a ponižovat. Nikoho asi nepřekvapí, že v nepřehledných řadách virtuálních únosců se najdou i regulérní sexuální predátoři. Podle australského státního komisaře pro eBezpečnost pochází až polovina obsahu archivů internetových pedofilů právě ze sociálních sítí.

Pokud fotografie svého dítěte najdete na profilech, na kterých byste rozhodně nechtěli, můžete si stěžovat, ale to je většinou tak všechno, co s tím můžete dělat. Jediným způsobem, jak zabránit digitálnímu únosu, je důsledně dbát na nastavení soukromí účtu, anebo pro jistotu na sociální sítě fotografie svých dětí vůbec nedávat.

foto: Shutterstock, zdroj: ParentMap